Nástrahy manželského sexu

| Autor: Libor Budinský | Rubrika: Láska a vztahy

Manželský sex nemá moc dobrou pověst. ale I když sečteme všechny předmanželské partnery (a příp. mi lence), zjistíme, že nejvíce sexu nás stejně čeká v manželském životě. A rovnice platí i obráceně: sex je jeho základním stavebním kamenem.



Začátky jsou vesměs růžové. Manželský sex začíná svatbou, která se v ideálních případech uzavírá ještě v období zamilovanosti. V této fázi vztahu v mozku kralují fenyletylaminy, zvláštní mozkové drogy příbuzné opiu, které vyvolávají příjemné pocity. Zamilovanost zásadně zkvalitňuje sexuální prožitek a zesiluje slast. Člověk tak prožívá neskutečné sexuální štěstí, i když samotná kvalita sexu může být průměrná, či dokonce podprůměrná. Za tento překvapivý fakt může rozmnožovací pud, tedy příroda, díky níž na počátku vztahu funguje všechno téměř samo od sebe. Aniž by se novomanželé museli snažit, jejich sexuální život je krásný, takže si oba naivně myslí, že to tak bude dál a vše se bude ještě zlepšovat. Jenže právě v tom se zásadně mýlí.

Po vysokém očekávání totiž přichází rozčarování. Do dvou až tří let prvotní zamilovanost většinou vyprchá, růžové brýle spadnou a odhalí se všechny reálné nedostatky. Právě tehdy se naplno projeví veškeré nesrovnalosti v sexuálním životě, kterých si zamilovaný pár dosud nevšímal. Prvním nesouladem je většinou odlišná potřeba četnosti styků, která je také daná přírodou. „Muž má největší sexuální náboj kolem dvacátého roku života, pak už stále klesá, což je způsobené mizejícím hormonem testosteronem, který je motorem mužské sexuální touhy. Později se karta obrací, sexuální iniciativu přebírá žena, zatímco muž je zdrženlivější,“ říká Radim Uzel.

Hrobař sexu

Další komplikace manželského sexu přichází po porodu, kdy žena ztrácí chuť na sex. Není to náhoda. Při kojení se totiž do krve vylučuje hormon prolaktin, který tlumí zájem o sexuální život, sexuologové ho v nadsázce nazývají hrobařem sexu. Řadu žen tudíž přestává sex po porodu zajímat. Plně prožívají lásku k dítěti, což v prvních měsících vnímají jako jakýsi mystický zázrak a sex jim přijde živočišný, nechutný a vlastně nedůležitý. Jako by se tělesná vášeň a rozkoš nehodily do tohoto posvátného období. „Po porodu mě přestal sex bavit. Přestože jsme se dříve milovali třikrát týdně, najednou bylo po všem. Vůbec jsem na to neměla chuť a jen občas, když manžel hodně naléhal, jsem se překonala,“ říká třicetiletá Kamila, která krizi nepřekonala a dva roky po porodu se rozvedla.

Podle výzkumu sexuálního chování je nevěra v českých podmínkách naprosto běžnou záležitostí. Čísla jsou opravdu vysoká: 63 % ženatých mužů a 42 % vdaných žen přiznalo mimomanželský pohlavní styk (část žen navíc podle odborníků nevěru i v anonymních výzkumech tají). Nevěrní muži přitom uváděli v průměru šest a půl mimomanželských partnerek, ženy průměrně čtyři. Muži vyhledávali spíše kratší vztahy, zatímco ženy tíhly k trvalejším mimomanželským vztahům.

Odborníci připomínají, že muži mají k nevěře o něco blíže než ženy. „Muž je geneticky naprogramován na výměnu partnerky, je mu uloženo, aby rozšířil svůj genetický vklad na co nejvíce potomků. I z tohoto důvodu bylo na mnohých místech světa běžné oficiální mnohoženství,“ komentuje problém nevěry Radim Uzel. V evolučním vývoji se totiž prosadily geny, které vedou své nositele k tomu, aby je dále šířili. Proto jsou muži od přírody promiskuitní. V muži je prostě zakódován dobyvatelský prvek. Navíc nevěrníci se více rozmnožují a mají hodně potomků – jejich geny jsou dominantní.

Také žena má své období, kdy je náchylnější k nevěře. Sexuologové mluví o pomateřském syndromu, kdy žena nastoupí do práce a po pár měsících podlehne prvnímu muži, který s ní flirtuje. „Už když jsem byla doma s dítětem, cítila jsem se strašně sama. Přestože jsme s manželem vedli normální sexuální život, jako by to ztratilo šmrnc. Byli jsme spolu pět let a ničím mě nemohl překvapit. A pak jsem nastoupila do práce a zakoukala jsem se do kolegy. Nejednou bylo všechno jako v bláznivém snu. Milovali jsme se na místech, kde jsem to nikdy předtím nezkusila, a způsoby, o kterých se mi jen zdálo. Vypadalo to, jako bych našla prince, ale nakonec to prasklo a já jsem zůstala s manželem a dítětem,“ říká pětatřicetiletá Martina. Její případ skončil dobře. Často však žena opouští rodinu, nebo naopak otěhotní a porodí dítě, které má jiného biologického otce. Výzkumy amerických univerzit z 90. let, které srovnávaly DNA v rodinách, tento trend jednoznačně dokázaly: 10 % mužů, kteří mají v manželství děti, nejsou jejich biologickými otci.

Když vášeň vyhoří

Další zradou manželské věrnosti jsou fenyletylaminy, které nám už jednou zamotaly hlavu při vstupu do manželství (tedy pokud nebylo uzavřeno z rozumu). Množství látek produkovaných ve stadiu zamilovanosti začne v průběhu manželství klesat a znovu se zvýší jen v okamžiku, když se člověk znovu zamiluje.

Manželský sex ve srovnání se sexuálními hrátkami s milenkou či milencem najednou vypadá fádní a nudný. „Posledních pět let jsme spolu nespali. Přestože jsem se snažila, nedokázala jsem svého muže přimět k sexuálním aktivitám. Jeho výkon se začal snižovat a nakonec se úplně vytratil. Nejdřív jsem myslela, že má milenku, ale na nic jsem nepřišla. Bude mi čtyřicet let, chtěla bych se stále milovat, nechci prožít zbytek života v celibátu. Mám si najít milence, nebo počkat, až vyrostou děti, a pak odejít? Jsem z toho zmatená a vyděšená,“ svěřuje se dvaačtyřicetiletá Hana. Páry, kde muže opustí chuť na sexuální život, nejsou neobvyklé.

Po patnácti letech manželství se karta obrací a najednou je to muž, kdo nejeví zájem. „On se dívá na televizi, ona kolem něj krouží v černém erotickém prádle,“ popisuje modelovou situaci sexuolog Uzel. Důvodů mužské pasivity může být řada, ale jedním z nejčastějších je stud muže za problémy s erekcí. Právě tato překážka spokojeného sexuálního života má už několik let elegantní řešení v podobě pilulek, které daly mužům znovu šanci. Jenže, jak připomíná Petr Šmolka, pro pravidelný sexuální život se třeba slavná modrá pilulka příliš nehodí – většinu mužů by totiž asi zruinovala. A tak slouží spíše nemanželským aktivitám.

O sexu se (ne)mluví

Psychologové soudí, že sexuální život nejlépe funguje těm manželům, kteří k němu přistupují jako k příjemné a hlavně pravidelné povinnosti. Když jsou manželé ochotni uspokojit své sexuální potřeby a navzájem si vycházejí vstříc. Odborníci proto doporučují pravidelný sexuální život bez větších výkyvů. Manželský sex lze podle nich přirovnat ke sportovnímu tréninku. Stejně jako u svalů se při pravidelním sexuálním životě zlepšuje funkce hormonů. Čím je sexu víc, tím větší je potřeba, a opačně, když intenzita klesá, potřeba pozvolna mizí.

Problém je ovšem v tom, že zhruba jen polovina lidí dokáže o sexu a svých sexuálních přáních mluvit s partnerem, proto sexuologové nabádají k otevřené komunikaci. Člověk má o svých potřebách mluvit, ovšem sexuální dohoda musí být věcí ochoty a nikoli obchodu. Tedy ne jako v následujícím příběhu. „Máme s manželem zařízenou dohodu, že sex je za odměnu. Když všechno funguje, když plní své povinnosti, například přidělá poličku nebo vyřídí všechny své úkoly, plním své manželské povinnosti také já. Když něco neudělá, musí počkat. A klape nám to,“ svěřuje se čtyřicetiletá Daniela. Sex jako odměna za vykonanou práci je však podle sexuologů cestou do pekel.

Dohoda musí být oboustranná a bez jakýchkoli materiálních požadavků. Teprve pak si může člověk vychutnávat všechny rozkoše, které mu sex nabízí. A právě v tom spočívá velká výhoda manželství – člověk se za nic nemusí stydět, nemusí nic vysvětlovat. Oba partneři se dobře znají a vyhoví si. Manželský sex proto poněkud paradoxně nabízí daleko více svobody než sex s náhodným partnerem. Ale pouze těm manželům, kteří jsou otevření, komunikativní a dovedou naslouchat jeden druhému.


Rozumem proti přírodě

Podle biologů není člověk – stejně jako ostatní savci – stvořen pro lásku na celý život. Jeho genetické výbavě vyhovuje sériová monogamie, tedy časově omezený vztah, kdy lidé žijí nějakou dobu spolu a jsou si věrní, ale po čase se rozejdou a najdou si nové partnery. Z pohledu vývojové biologie je monogamní soužití a celoživotní věrnost anomálií, která odporuje zásadám kvalitní reprodukce.

Ideální délka vztahu je zhruba pět až sedm let, ale tato doba samozřejmě nestačí na výchovu dětí, která trvá u člověka mimořádně dlouho. Právě proto uzavíráme manželství – abychom se pomocí rozumu pokoušeli překonat biologické zákony. Manželství jako demokracie „Problém manželství je podobný jako problém demokracie. Rozhodně není ideální, ale zatím nikdo nic lepšího nevymyslel,“ parafrázuje s úsměvem Radim Uzel slavný výrok někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla.






ČTĚTE TAKÉ:
Ženám vadí, když muž po sexu usne. Je to přirozené, brání je vědci






ČTĚTE TAKÉ:
Fotografie! Čadek si odváží Jitku i malou Elenu domů!


Další články z rubriky

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Dnes | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 29 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 29 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

27. 11. | 45 | Přítel Jovanky má dvě tváře. Navenek působí jako uhlazený elegán s galantním chováním vůči rodině i…