Proč ženy pořád závodí a nepravdivými mýty se snaží udolat nás ubohé otce, že nejsme schopni postarat se o dítě, napojit se na jeho duši, a co já vím, připravit mu večeři?
Taky vás štve, když slyšíte, že své dítě si zamilujete až v době, kdy umí komunikovat alespoň jako batole? Že usne jedině tehdy, když je s ním matka, a že otec nedokáže nikdy připravit výživné jídlo? Ale vždyť to není pravda! Podívejte se na největší mýty mým okem. Okem otce…
1. Muži nechtějí děti tolik, jako po nich touží ženy
V pubertě možná. Je jasné, že holky v osmnácti přemýšlejí o tom, jestli Tonda, se kterým právě chodí, bude dobrým otcem jejich dětí, dokonce vědí, že první se narodí holčička, druhý kluk a nakonec si pořídí labradora. Kluci jsou mírně retardovaní a v tomto věku se bojí zodpovědnosti (vím z vlastní zkušenosti). Do třiceti se ale síly pomalu vyrovnávají a po třicítce, pokud vedle sebe máte správnou partnerku, víte, že dítě chcete (až na čestné výjimky). Pokud tomu tak není, je to proto, že vám možná chybí gen rodičovství, že nejste s tou nejlepší partnerkou, i když tomu věřit chcete, a v neposlední řadě možná o dětech nepřemýšlíte prostě proto, že se dítětem stále cítíte vy sám.
Většinou ale po pokračování rodu touží stejně muži jako ženy a mít je, považují obě pohlaví za velmi důležité.
Muži mohou být v touze po dětech opatrnější, protože si uvědomují zodpovědnost za rodinné finance, která bude v následujících pár letech na jejich bedrech, stanou se živitelem, protože co si budeme nalhávat, státní podpora matky na rodičovské dovolené příliš nevytrhne. Takže si myslím, že bagatelizovat a házet všechny muže všech věkových kategorií do jednoho pytle je pěkný nesmysl.
2. Muži nerozumí dětským citům
Chyba. Muži můžou vnímat pocity svých dětí dokonce intenzivněji než jejich matka. Důkaz? Podle vědeckých studií mužské srdce začne zrychleně tlouci, pokud slyší dětský pláč, stejně jako srdce matčino. Dokonce podle harvardského výzkumu poznají muži své děti dotykem a čichem, i když s nimi stráví jen hodinu denně. A krmení z láhve? Od tatínků pijí děti dokonce víc než od maminek, protože vědí, že jinak se potravy nedočkají, takže savičku berou jako fakt. Co na to řeknete?
3. Matky umí o děti lépe pečovat
Zase vedle. Obě pohlaví stojí na startovní čáře vedle sebe. Učí se za chodu, a pokud tatínek jen trochu sleduje, co se kolem něj děje, rychle pozná, jakou péči dítě potřebuje. Je ale pravda, že matky se svými dětmi tráví víc času, z čehož pramení klišé, že se dokážou lépe postarat, já na druhou stranu tvrdím, že nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě, kterou ratolesti nabízíte.
Pasivní hra, kterou musí dítě vydržet, když se matka věnuje například domácnosti, má přece nulový efekt. Kdežto když na scénu přichází tatínek – pasivně se nic konat nebude, začíná akce, kterou děti tolik milují! Proto, vážené manželky a partnerky, nikdy netvrďte, že to s dětmi neumíme. To je jen vaše obrana proti zjištění, že přes den sice potomci s vámi vydrží, ale v okamžiku, kdy přichází tatínek, mají oči a úsměv najednou jen pro něj. Ale nic si z toho nedělejte, zase takoví sobci nejsme a rádi se o uznání od dětí podělíme.
4. Tátové nepřispívají ke vzdělání potomků
Omyl, tátové, kteří se v kojeneckém a batolecím věku věnují svým dětem, mají jistotu, že jejich ratolesti budou mít ve školním zařízení vyšší IQ a navíc se dokážou snadno skamarádit se svými spolužáky. Ty děti, které se schovávají za maminčiny sukně dlouhodobě, mají problém s komunikací v kolektivu, nedokážou se od matky odpoutat a vyžadují, aby s nimi v zařízení byla co nejdéle.
Později, s nástupem puberty, jsou děti, kterým se tatínci věnují, v méně rizikové skupině a méně často hrozí, že se dostanou do kontaktu s policií. Platí to pro kluky stejně jako pro holky, a proto je dobré i v případě rozchodu věnovat dětem zvýšenou péči. Tatínky opravdu potřebují. Což je ovšem i výzva pro všechny otce, kteří si myslí, že zase tak potřební nejsou. Ale jsou.
Emoční vývoj dětí nepřelstíte a pokud bude jedna z nohou dětského vztahu hliněná, ponese si vaše dítě traumata i do budoucnosti.
5. Otcové se dětem nevěnují
Chyba, i když pracují standardní pracovní dobu, stejně si britští tátové podle průzkumu najdou průměrně dvě hodiny denně, které intenzivně tráví se svými ratolestmi. Přidejte si víkendové aktivity a najednou jste na stejném čase, po který s nimi jsou matky.
Bavíme se o aktivním čase, pasivní, kdy se matka věnuje domácnosti a dítě je nuceno hrát si samo, se nepočítá. Takže příště, až budete vyčítat, že si s dítětem nehrajeme, máte smůlu. My víme své a vy byste měly taky. Čas, který potomek tráví na zemi v kuchyni, zatímco vaříte, se nepočítá. Z toho si totiž dítě podle odborníků nic neodnese.
6. Muži se neumí věnovat více úkolům najednou
Pak asi nejsem chlap. Zvládám to levou zadní a výzkumy mi dávají za pravdu. Copak práce v osmi různých aplikacích není považovaná za multitasking? Takže pokud se muži nevěnují doma několika činnostem najednou, není to proto, že by je nezvládali, zkrátka se jim nechce. Když jde o život dítěte, nebo stíhání nového dílu oblíbeného sitcomu, je jasné, že předem stihnete během deseti minut uvařit večeři, uložit potomka a podobně. Jenom je třeba vědět, že se vám více činností najednou vyplatí.
Tak vidíte. Být tátou není méněcennou rolí v životě dítěte. Naopak, když tatínek bude během formativních let chybět, může na to potomek v pubertě pořádně doplatit. Tak nám naše děti neberte a neschovávejte se přitom za klišé, která jsem vám právě vyvrátil. Pro děti jsme minimálně stejně důležití jako vy.
Článek vyšel v časopise Maminka