Nechci být matkou a nesnáším děti, jsem divná?

| Autor: TT | Rubrika: Láska a vztahy

Většina z nás prošla v jistém věku obdobím, kdy pomyšlení na těhotenství nebo mateřství buď vyvolalo smích a ironii, nebo dokonce pobouření. Toto období přichází s pubertou a dívky obvykle svůj názor postupně změní. Jsou tu ale i ženy, které z této „nemoci“ nikdy nevyrostou, a zkrátka po dětech netouží a nikdy je chtít nebudou.



Příběh Mileny

"S holkama jsme si z toho hlavně utahovaly, až postupem času, kolem dvaceti, všechny pomalu naskákaly do chomoutu a dřív nebo později i otěhotněly," vypráví pětatřicetiletá Milena z Prahy. Její přátelství se pomalu začala bořit a nakonec, jak sama říká, vyšuměla. Přítelkyně změnily životní styl a náhle se objevilo vzájemné neporozumění a netolerance.

"Ještě bych přežila to, že se bavily pořád o dupačkách, měly jsme přece společnou minulost a pouto, ale ony jako by pořád očekávaly, že po jejich vzoru navlíknu zástěru a vlítnu "do toho" taky.
Nakonec jsme se vídaly čím dál méně, až to prostě nějak vyšumělo, ale tím to bohužel neskončilo.

Rodina to nepochopila

Konec přátelství mezi mnou a mými přítelkyněmi z mládí byl jen spouštěcí mechanismus. Po čase mě opustil i dlouhodobý partner, nechtěl dále čekat, jestli změním názor, nebo mi začnou tikat biologické hodiny. A rozchod samozřejmě odstartoval otázky v rodině, a bohužel ani ta neměla příliš pochopení.

Bylo to strašné období, prosila jsem boha, aby mě udělal normální, všichni se ode mě odvraceli a já už si představovala, že si to dítě snad nechám udělat. Ať mám pokoj!

V té době jsem začala být na děti a jejich matky přímo alergická. Cesta hromadnou dopravou byla peklo, všude rodiče a děti, tak strašně protivné děti, cítila jsem napětí všude kolem sebe. Nenáviděla jsem je.

Sama jsem svůj životní styl nikomu nikdy nevnucovala, jen jsem chtěla, aby mě všichni konečně nechali být. Úplně jsem se tehdy ponořila do práce a možná i trochu zahořkla.

Nikdo není sám

A právě díky práci jsem se nakonec seznámila s 50letou bezdětnou Marií a staly se z nás přítelkyně. Zjistila jsem, že nejsem jediná žena, kterou mateřství neláká. Nalezla jsem více přátel, a dokonce i takové, kteří mají děti, ale jejich život se netočí jen okolo tohoto tématu. Dnes jsem se sebou konečně srovnaná a hlavně jsem našla lidi, kteří mě příjímají takovou, jaká jsem.

Stále věřím, že najdu muže, který děti nechce, nebo už svoje má a hledá jen lásku."

příběh Mileny z Prahy





POŠLETE SVŮJ PŘÍBĚH
Staňte se přispěvatelkami Dama.cz a vyhrajte luxusní kosmetický balíček!





Další články z rubriky

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

Včera | 23 | „Díky slečně Simoně jsme oba spokojenější!“ tvrdí Miluška o mileneckém vztahu svého muže a jeho…

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

3. 12. | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 30 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 33 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…