Pět let hezkého vztahu zničila jeho posedlost zdravým jídlem

| Autor: Martina Machová | Rubrika: Láska a vztahy

Vegetariánství bylo „v pohodě“, veganství šlo přežít, ale vitariánství, dlouhé půsty a jeho militantní postoj byly na Eriku už moc.

Pět let hezkého vztahu zničila jeho posedlost zdravým jídlem

„Další chlap, se kterým budu ochotná žít pod jednou střechou, nesmí být abstinent, musí mít rád řízky, svíčkovou a buchty! Pokud se mi u první společné večeře bude šťourat v rýži, preparovat maso, ptát se po původu zeleniny a vše zapíjet vodou s kapkou citrónu, tak odcházím!“ říká s úsměvem a samozřejmě i s jistou dávkou nadsázky slečna Erika. A zároveň přiznává, že ještě před rokem, po ukončení dlouholetého vztahu, jí do smíchu opravdu nebylo.

DĚJSTVÍ PRVNÍ: Horlivý jogín

Po necelých čtyřech letech našeho vztahu objevil přítel jógu a doslova jí propadl. K józe ho přivedl kamarád z lezeckého oddílu, který je nyní už rok v Indii. A tak jsme místo víkendů ve skalách – lezení byl náš společný koníček – začali trávit volné dny na nejrůznějších jógových setkáních a kurzech. Cvičení se mi líbilo, ale všechno to duchovno okolo už mnohem méně. Někdy jsem raději zůstala doma, jindy jela se starými kamarády do skal.

Večer jsem s nimi poseděla v hospůdce, což se příteli začalo hnusit. Přestal pít alkohol a večery strávené s kamarády horolezci v hospodě mu přišly naprosto ztracené: „tlachání, pití a blití,“ tak tomu říkal. Doopravdy samozřejmě nešlo o alkohol, šlo o to pobýt spolu, probrat skály, společně si zazpívat, prostě se bavit. Přítelovi to najednou přišlo hloupé a prázdné – a mně to bylo líto. Mívala jsem přítele moc ráda a už po jednom dni mi chyběl. Pak jsme se ale vždy sešli doma a měli jsme o čem mluvit, tehdy nám ještě bylo fajn.

DĚJSTVÍ DRUHÉ: Nadšený vegetarián a vegan

Jóga časem dovedla přítele Eriky k vegetariánství a později k veganství, nejedl naprosto nic živočišného původu – ani med, ani mléko a mléčné výrobky, ani vejce. Veganství se promítalo do všech oblastí jeho života, nic čím bylo ublíženo zvířeti, nesmělo „pošpinit“ jeho tělo. Erika byla ochotná vše respektovat, dokonce se naučila mnoho zajímavých receptů, kupovala nové potraviny, které dříve neznala, kvůli příteli si začala kupovat i kosmetiku netestovanou na zvířatech. Mnoho těchto „vztahových novinek“ jí bylo blízkých a sympatických.

Jenže zatímco Erika přítele podporovala a akceptovala, on ji stále více manipuloval k tomu, aby i ona změnila svůj způsob stravování i života. Nakonec před přítelem předstírala, že je vegetariánka a abstinentka, aby měla klid. V práci a s přáteli si občas maso i skleničku dala, jenže když si jednou uvědomila, že má z plátku kuřecího masa a sklenky vína vlivem přítelova neustálého tlaku a komentářů špatný pocit, pochopila, že je cosi opravdu špatně.

DĚJSTVÍ TŘETÍ: Asketický vitarián

„Aby toho nebylo málo, přešel přítel na vitariánství; nejedl nic tepelně upraveného, leda sušeného, nejlépe na slunci nebo na topení či v sušičce, ale jen do 42 stupňů! Jeho jídelníček zahrnoval pouze ovoce, zeleninu, ořechy, klíčená semena a obiloviny. Povoleno bylo také mixování. O přítelovo fyzické zdraví jsem se nebála, jeden náš společný kamarád je vitarián už mnoho let a je zdravý a navíc i příjemný, milý a nemilitantní. (Na rozdíl od bývalého přítele.)

Celé náše soužití se vlastně tehdy točilo jen kolem jídla. Společné návštěvy u přátel či rodiny se pro mě staly noční můrou. Vždy jsme končili vyostřenou diskusí o jídle a zdraví. Nakonec nás už nikdo nikam nezval, nikdo k nám nechtěl chodit, přítelovi rodiče mi tajně volali, ať jejich synovi promluvím do duše. Když pak přítel začal držet několikadenní půsty a v rámci očisty popíjet vlastní moč, pochopila jsem, že mám sbalit kufry. Navíc jsem už nějaký čas přemýšlela o dětech a představa toho, jak jim denně drtím semínka, klíčím svačinu, suším oběd na slunci, byla hrozná.“

DĚJSTVÍ ČTVRTÉ: Konec.

Rozchod byl dle Eriky velmi zvláštní, když mu řekla, že je konec, pronesl: „Miluji tě a věřím, že patříme k sobě, osud tě jednoho dne dovede k prozření, a když se neshledáme v tomto životě, tak v příštím!“ pak se sbalil a odešel. Od té doby ho neviděla, prý se odstěhoval z města. Erice občas posílá knihy a dopisy, některé Erika přečte, jinými zatopí na chatě.

Další články z rubriky

Jak přežít advent bez hádek? Nakupujte sama a pečte s kamarádkami

Jak přežít advent bez hádek? Nakupujte sama a pečte s kamarádkami

Dnes | Předvánoční čas je pro většinu z nás období plné stresu. V práci se to kupí, doma se musí péct…

SYLVA (47): Na vánoční párty jsem se spustila se šéfem, všichni mě nenávidí

SYLVA (47): Na vánoční párty jsem se spustila se šéfem, všichni mě nenávidí

14. 12. | 13 | Sylva to na loňském vánočním večírku přehnala s alkoholem a ráno se probudila v náručí svého šéfa.…

Jak zvládnout vánoční večírek v práci: Moc nepijte a družte se

Jak zvládnout vánoční večírek v práci: Moc nepijte a družte se

13. 12. | Vánočnímu večírku se aspoň jednou ročně nevyhne nikdo z nás. A tomu firemnímu byste se ani vyhýbat…

6 rad, jak změnit předvánoční stres v divoký sex

6 rad, jak změnit předvánoční stres v divoký sex

12. 12. | Vánoční svátky jsou na spadnutí a vy nevíte, kam dřív skočit? Nákupy, úklid, práce, pečení,…