Pomoc! Mám panickou hrůzu z porodu

Ano máte na svůj strach právo, pokud trpíte tokofobií 👐🧑‍⚕️🤰🤱.

Mata69: jj, já jsem taky před prvním porodem poctivě masírovala a bylo to na dvě věci :-) U dalších dvou těhotenství nic a ani steh :-)))) Ten balonek bych viděla spíš jako na takovou pomoc při odstraňování strachu, že se "neroztáhne" - ono jak to jde postupně, tak to nebolí a přitom na tom vidíš ten pokrok (balonek si zvětšuješú, což ženskou panicky vystresovanou může uklidnit. Právě teď naposled mi o tom vykládala "spolumatka" na pokoji, prvorodička a naprosto pohodový porod bez nástřihu nebo natržení, takže to možná funguje líp než masírování :-)

Zebruška: tyhle vynálezy...spolubydlící v porodnici na pokoji vyprávěla jak si v těhotenství koupila drahý olejíček na masírování hráze. A poctivě masírovala...Mělo to předcházet potrhání nebo nástřihu hráze. Chuděra, dítě měla malý, ale roztržená a následně sešitá byla doslova "od ucha k uchu" :-) Moc jsme se tomu nasmály, říkala, že ten drahý krám může použít tak na mazání dveří.To jen tak na odlehčení...

No jo, ale ona si neroztahuje a nemasíruje hráz postupně - ona jen zkouší, jak moc to bolí.

S tím roztahováním rozkroku to není zas až taková hloupost - podívejte se na EPI NO balonek. Sice s ním nemám osobní zkušenost (zjistila jsem jeho existenci až při třetím těhotenství a to mi přišlo, že už pro mě nebude mít smysl :-) ), ale dost si ho ženský chválí, postupně a bez bolesti zvyšuje elasticitu tkáně a snižuje riziko nutného nástřihu. Řekla bych, že pro prvorodičku, která se bojí a nedovede si představit, jak by mohlo mimčo prolézt, to je ideální způsob "tréninku", mohlo by to dodat větší pocit jistoty, že to v den D půjde dobře. A kromě epidurálu je dnes už i možnost inhalačního analgetika Entonox (pokud má někdo obavy z napichování u epidurálu, tak zase ideální možnost), ale bylo by dobré zjistit, jestli ho ve vybrané porodnici nabízejí. Jinak myslím, že takové obavy, jaké jsou v článku popisovány, nejsou u prvorodičky nic neobvyklého - také jsem měla strach, jak to půjde a jestli to zvládnu. Doporučuju nečíst hororové příběhy z porodního sálu, ale radši se zajímat o různé úlevové polohy, o aromaterapii, najít si hudbu, která ženu uklidňuje a kterou si může pak vzít s sebou, zkusit ty bachovy kapky, případně si trénovat dýchání apod., cokoliv pozitivního, co nastávající maminku povzbudí a dodá jí sebevědomí, že pak, v ten její velký den, bude vědět, co dělat, aby si pomohla. A vůbec si nijak nepředstavovat průběh porodu :-), protože většinou je pak stejně všechno jinak a člověka leda vystresuje, že měl jinou představu. Však oni v porodnici člověku pak řeknou, co má dělat a co je nejlepší. A hledat pomoc u psychologa vůbec nepovažuju za něco, na co těhotná "nemá nárok" - proč ne? Ale jak tu psaly ostatní - kdyby si paní na psychologa z nějakého důvodu netroufla, existují duly, které jsou na takové případy jistě také připravené. Stejně tak bych neodkládala prohlídku vybrané porodnice - každá těhotná se tam setká s maminkami, které jsou ve stejné situaci a mnohé stejně nejisté a za jejich přítomnosti se to určitě zvládne líp, než si jen v duchu a s děsem představovat "přístroje". Alespoň mě prohlídka porodnice předem uklidnila, když jsem věděla, kam půjdu a co tam mají. A myslet pořád na to, že za tohle všechno dostanete nádhernou odměnu, tu njekrásnější - miminko!

přesně dokonce si myslím, že všechny prvorodičky jsme nemožné a co? nic dělané poprvé není tip ťop
a jestli jde o heslo: zvládly to ostatní zvládneš to taky - nesnáším, co je mi do ostatních? :-D šla jsem rodit s tím, že ať je to jaké chce oni (doktoři, sestry a porodníaasistentky) vědí a pomůžou a já pak budu mít miminko v náručí a světě div se řekli, pomohli ;)
taky doporučuju dulu a nebo se seznamte s "maminkama" v okolí jak uvidí nastávající s pupkem a hrůzou v očích řeknou pozitiva

Jak píšeMata69. Možnosti je hodně, včetně toho epidurálu. A psychologické pomoci. Já bych doporučila ještě jedno. Zdá se mi, že mladá maminka občas slýchá, že je máčka, že nic nevydrží a slova typu vydrželo to milion žen před tebou, zvládneš to taky, její přesvědčení, že je nějak více bojácná a méně schopná snášet bolest než jiné ženy pouze umocňují. A tak se možná více než porodu samého a bolesti, bojí toho, jak se bude u něj chovat, jak ho zvládne. A tady jí říkám, nebojte se. Ať budete sebenemožnější, nic se nestane. Nikdo vám za to hlavu neutrhne a nebudete první, ani poslední, která nerodí s úsměvem.

evelyn: nebo epidural...dotyčná hledá na netu, ale kdoví co tam hledá? Když ještě nezjistila, že je možnost si ten epidural nechat dát.

Taky jsem sa bala u prvni pijavice, kdyz jsem se s obavama sverila mati, odpovedela, ze slo to tam, musi to ven :D Moc vycerpavajici odpoved. :D
Dneska uz jsou preci ale moznosti, jak bolesti zmirnit, nebo pri takle panickem strachu pristoupit k planovanemu porodu cisarem, tohle byste mela urcite probrat se svym gynekologem.

Jej, pasáž o zkoušení se roztáhnout mi nějak utekla....ale podobně na mě působilo "nechala jsem si vrtat zub bez umrtvení" ...šmarjá, co je to za akce? K ničemu to není, jediný, co to způsobí, je pravý opak - jen větší strach z bolesti. Jo, prostě některý věci v životě bolej - píchnutí vosou, říznutí se, břicho a záda v těhotenství (je to z povolených svalů, v momentě, kdy těhotná má pocit, že už má bříško a že si musí ulevit a začne ho vystrkovat a celou váhu přenese na záda, místo aby zatahovala břicho a ulevila zádům - jej, jak já tenkrát trpěla, než jsem začala sedět a stát jinak) - ale to, že se nechám popíchat vosím rojem přece neznamená, že příště mě to už nebude bolet.

Taky bych doporučovala si rychle sehnat nějakou tu "dulu", která vás trochu uklidní a bude vám tam oporou. Ve vašem případě bych tam rozhodně netahala manžela! A jak píše Rybushka, tímhle nervováním jste fakt na dobré cestě mít ten porod co nejhorší.
Hlavně upustťe od takových kravin, jak píšete v článku: "Navíc se ještě týrám tím, že třeba zkouším si prsty roztáhnout rozkrok, abych vždy zjistila, že to dost bolí už při malém roztažení. " V tom opravdu nevidím smysl a přijde mi to uplně ujeté. Přeci nemůžete být "roztažená" od začátku nebo v průběhu těhotenství! Nebojte, ono to miminko projde, a nebude to nakonec tak strašné.

Jej, vy jste fakt na dobrý cestě k hororovýmu porodu. Čímž vás nechci děsit, jen prostě dle mý zkušenosti je život o tom, že se nám děje to, na co nejvíc myslíme.....Porod je vcelku fajn věc, pokud je žena v pohodě, takže doporučuju poohlédnout se po nějaké dule, která vám s pohodou u porodu pomůže.
A místo na porod se zkuste upírat k tomu, co bude potom. Porod totiž není konec, je to jen začátek.

no... takže když si pročítáte diskuze o porodech, určitě jste narazila i na to, že se při porodu začnou vyplavovat hormony proti bolesti. Proto tolik žen zvládlo, zvládá a bude zvládat rodit. Porod je nepřenosný zážitek, každá jej vnímá jinak. Pokud začínáte panikařit - opravdu hodně doporučuju si najít nějakého šikovného terapeuta, který umí namíchat Bachovy esence. Přímo na míru pro Vás. Ještě máte čas se dát po psychické stránce do pořádku a užít si zbytek těhotenství beze strachu a být na ten váš velký den - příchod miminka dobře připravená a v naprosté pohodě. Držím palce a hodně štěstí:)