„Ta má na chlapy hroznou smůlu!“ Věta, kterou jste rozhodně už mnohokrát slyšely a několikrát ji možná i samy vyslovily. Jenže, co když je tahle „smůla na chlapy“ jen čirá fata morgána?
Co když je to jen přelud, který má zastřít poněkud znepokojivou skutečnost, že nic takového v reálu neexistuje? Víte, co by to znamenalo? Že problémy s muži už bychom nemohly svádět na neférovou paní Smůlu, ale musely bychom za ně převzít odpovědnost samy. Tak jako to přiznaly Gábina, Marika, Klára i Martina.
Podle psychologa Petra Šmolky může za opakovaný špatný výběr partnerů zamilovanost, která značně mění naše rozlišovací schopnosti a nasazuje nám pověstné růžové brýle. „Nevědomky ignorujeme informace, které jsou v rozporu s našimi emocemi, a naopak vidíme pouze ty, které je podporují,“ vysvětluje psycholog. Pořekadlo ‚chybami se člověk učí‘ v tomto případě bohužel nefunguje. „Pro výběr partnera tohle bohužel neplatí,“ vrtí Petr Šmolka hlavou.
Gábina, 32: Vybírám si špatné typy
„Vím to. Vím to, ale pokaždé to udělám znova. Pokaždé skončím s obdobným pitomcem, jako minule,“ stěžuje si Gabča. „Mám ráda muže, kteří o sebe dbají a to, jak vypadají, jim není ukradené. Muže, kteří chodí dobře oblékaní, jezdí v hezkých autech, mají nějakou úroveň. Bohužel takoví muži často postrádají jiné kvality, které považuju za základ zdravého rovnocenného vztahu. Kvality jako věrnost, otevřenost, upřímnost a touhu po společném životě ve dvou. Proč nemůžou být dobře zajištění muži také slušní a schopní rodinného života? Nebo jsem zatím měla jen smůlu? Už vážně pochybuju. Tři dlouhodobé vztahy (přes rok) a všechny skončily karambolem. První si našel jinou, druhý nesnesl, abych ho jakkoli kritizovala, a třetího jsem opustila, když vyšlo najevo, že měl vedle mě ještě další dvě.“
Marika, 29: Nedokážu ustoupit, udělat kompromis
„Jednou jsem se rozešla s přítelem kvůli tomu, že si koupil v sámošce energy drink. Teda ne proto, že si ho koupil, ale proto, že mi lhal a tvrdil, že si ho nekoupil. Chodili jsme spolu už skoro dva roky. Tomáš byl na energy drincích doslova závislý a dost to s nimi přeháněl. Byl schopný vypít klidně tři každý den. Řekla jsem mu, že si to nepřeju a ať s tím přestane a on slíbil, že ano. Tyhle napajcované sra… jsou plné umělých barviv, sladidel a bůh ví, čeho všeho ještě, a jen zatěžují ledviny.
Jenže pak jsem našla v jeho bundě lístek z pokladny (datum odpovídalo datu, kdy byl na velkém nákupu) a na něm dva energy drinky. Zeptala jsem se ho, jestli si nějaký v poslední době koupil a on řekl, že ne. Zeptala jsem se ho ještě jednou a povídám, jestli to ví určitě, a on že jo, že si určitě žádný nekoupil. No co byste dělaly na mém místě? Zůstaly byste s mužem, který vám lže? Není to můj první rozchod z podobného důvodu. Kamarádky si klepou na čelo, ale já si prostě nemůžu pomoct.“
Klára, 28: Považují mě za kamarádku, ne svou holku
„Moje chyba asi spočívá v tom, že se moc snažím. Kamarád – do kterého jsem platonicky zamilovaná – mi zavolá v deset večer, jestli nechci na pivo, a já jdu. Myslím, že tohle je chyba číslo jedna. Nedávno jsem se nad tím zamyslela a zjistila jsem, že jsem platonicky zamilovaná do všech svých kamarádů a že si nic nepřeju víc, než aby se jeden z těch vztahů konečně zhmotnil.
Nejsem nijak krásná, ale myslím, že snad nejsem ani tak ošklivá. Kluci mě ovšem jako objekt touhy neberou. Jsem pro ně kámoška, se kterou občas rádi zajdou zapařit, na koncert, do hospody, ale tím to hasne. Stěžují si mi na svoje holky a partnerky, ale po zavíračce v hospodě stejně radši běží za nimi, než aby byli se mnou. Je mi z toho už vážně smutno a sebevědomí mám na nule. A co je nejhorší, absolutně nevím, jak to změnit.“
Martina, 34: Ono mi to vlastně takhle vyhovuje...
O „kamarády s výhodami“ nouzi nemám, ale najít si trvalý vztah se mi nedaří. Jenže když o tom tak přemýšlím, tak mi to takto vlastně vyhovuje… Nemusím se nikomu přizpůsobovat. Když mám chuť na sex, tak prostě jednomu z nich zavolám. Jo, ráda bych navázala vážnější vztah, ale to bych se musela i na někoho ohlížet. Takhle jsem paní svého času a můžu si dělat, co chci. A vlastně, vždyť mám ještě čas. Budu si prostě užívat života a on se třeba ten pravý dříve či později objeví.
