Edge: (y)
Pro zenskou,ktera ma dite,na ceste druhe a navic darovala vajicka,aby nekoho udelala take stastnym,jako je ona,je tohle nepochopitelne.Misto,aby byla rada,ze ji nekdo umoznil mit dite,tak si stezuje a jeste to zverejnuje.Jen doufam,ze nedostala moje vajicka.Byla.bych nerada,kdyby melo takovou matku.Kdyz clovek do toho jde,tak vi vse,co to obnasi.Vedi to obe strany.Mozna diky tomuhle clanku nebude mit nejaka zena moznost mit deti,protoze si ho precte zena,ktera chtela darovat a diky nemu nebude.
Pro autorku článku: Sama jsem sice téměř ve 30 letech bezdětná, ale toto je můj názor: To, že někdo porodí své vlastní dítě, z něj nedělá ještě lepšího rodiče... Vašemu miminku jste dala život Vy tím, že jste jej porodila, ať už to bylo díky vajíčku jiné ženy. Počít dítě je to nejmenší, byť v dnešní době je to občas i běh na dlouhou trať pro některé páry, daleko důležitější je umět dítě vychovat, aby z něj byl dobrý člověk a dát mu maximum své lásky, umět se o něj postarat a zajistit mu vše potřebné, neboť dávat toho příliš mnoho se moc nevyplácí!!! Nebojte se vyhledat odbornou pomoc psychologa.
nevěřim to o té sestře.
Další případ rodící stařenky,nejdřív se jen bavit a pak brečet,nevím proč píšete do netu radši si urychleně domluvte psychiatra a dejte se do pořádku máte přece všechno co jste chtěla hodného muže a dítě,které Vás potřebuje !
Elynor: Musím s Vámi nesouhlasit. Já jsem porodila vlastní dítě, porod byl nádherný zážitek. A stejně jsem tehdy bývala byla schopná dát ho pryč s tím, že jinde by se měl lépe. Jen díky rodině se tak nestalo a po dvou měsících jako když utne. Měla jsem štěstí, že to odeznělo samo. Jiné maminky takové štěstí bohužel nemají.Tady to není o přírodě, ale o hormonech a psychice. Mamince moc držím palce, ať se z toho brzy dostane.
Podobné (i když nešlo o to že by dítko nebylo mé) jsem po porodu zažila. Po pravdě jsem doposud po 19 měsících stále na antidepresivech. Začalo to ve třetím, kdy se mi rozjeli deprese. Musela jsem přestat kojit a skončila u psychiatra. Avšak nasazené léky nebyli vhodné a následovala laktační psychóza - změna léků, efekt minimální. Po 9 měsících léčení jsem změnila doktora, začala docházet k psychologovi na terapie a dostala jiné AD. Konečně se zase cítím jako člověk!! Doma vše zvládám a dcera je konečně spokojená. A je fakt, že mimi veškeré nepohodlí maminky vycítí a prožívá s ní. Dcera, 19 měsíců, to co prožila se velice odráží v jejím nýnějšim chování. Ale dle psychologa je ještě čas návyky a chování změnit. Tak věřím, že se nám zdaří... Přeji mamince hodně zdaru a brzkou psychickou pohodu
Rambíša: jsem na tom stejně, taky jsem se neklepala blahem. Prostě dítě.
Rambíša: no já se obávám, že u hrdinky článku to čas fakt nevyléčí. Že je tam potřeba pomoc odborníka. Nejspíš má poporodní deprese a zhoršuje to ještě vědomí, že dítě není "její". Tady bych fakt na hojivou moc času nespoléhala.
I na "vlastní" dítě si člověk musí zvyknout,nemá k němu od porodu dost dlouho skoro žádný vztah....Dobře si vzpomínám,jak jsem se dívala v porodnici do postýlky,kde leželo moje dítko,a říkala jsem si: tak a teď budu mít tohohle tvora na krku až do smrti....bylo sice "moje",ze mne vyšlé,ale vztah k němu se vytvořil až za dýl,když jsem si na ně zvykla.Možná jiné matky se klepou na svá mimina od 1.minuty,ale já ne,ani při druhém dítěti.Takže chápu pisatelku.Čas to vyléčí.
prosím opravte si chybu v nadpisu - píše se "jen jsem ho odnosila" a ne "jen jsme ho odnosila"
V soudech bych byla opatrna, jsou maminky, ktere sve deti z darovanych vajicek miluji a jsou stastne, ze existuje tato moznost a materstvi si uzivaji plnymi dousky.
Klasická ukázka toho, že příroda ví, co dělá. Když někdo nemá mít děti, je pro to důvod. Když se to zlomí přes koleno, vykoledujou se problémy. A odskáče je nejvíc ten, kdo za ně nejméně může - to dítě. Což může být maximálně tak varování pro ostatní, aby si to rozmysleli radši šestkrát, než začnou znásilňovat přírodu a vydupávat si svoje za každou cenu :-(
Šupem k psychiatrovi, poporodní deprese,laktační psychóza... radši dřív než se to rozjede. A pokud psychiatr vyloučí diagnózu, tak dobrýho psychologa, protože jinak se budete trápit vy, manžel a v konečným důsledku to odnese děcko, protože i když neví co se děje, nerozumí... tak vycítí, že něco ve vašem vztahu k němu není OK.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.