Pozor, citlivka!

| Autor: Daniela Bartáková (Moje Psychologie | Rubrika: Láska a vztahy

„Nepřeháněj!“ – „Nebuď přecitlivělá.“ Také slýcháváte podobné výtky často? Pamatujte, že se rozhodně nemáte za co stydět. Podle psychologů totiž může být zvýšená citlivost v životě výhodou.



Současný svět je naplněn čím dál většími davy a hlasitějšími zvuky. Termíny, v nichž musíme podávat výkon, se zkracují. Pro ty, kdo potřebují pro přežití ticho a mír, může být zničující i věčné posílání e-mailů nebo textových zpráv či neustálá „pohotovost“ na mobilním telefonu. Jsou ale takoví lidé opravdu přecitlivělí, když z toho utíkají do ticha a samoty?

Podle psychologů má naše citlivost hluboké biologické a sociální kořeny. Jednoduše řečeno, záleží jak na tom, co jsme zdědili, tak i na tom, jak s námi bylo v dětství zacházeno. A každý pátý z nás je vrozeně disponován k tomu, aby na životní situace reagoval se zvýšenou citlivostí.
Ve hře jsou geny Odborníci vědí, že je rozdíl mezi zvýšenou citlivostí a přecitlivělostí, a proto by se s nálepkou přecitlivělosti mělo zacházet opatrně. Zvýšeně citliví lidé zakoušejí v každodenním životě jen občasnou nepohodu.

Skutečná přecitlivělost naopak lidem brání běžně fungovat. Podle míry své citlivosti reagujeme na stejné životní situace každý jinak. Grafička Marie z Prahy na setkání abiturientů po deseti letech s překvapením zjistila, že její bývalá spolužačka Eva nedostudovala, protože nezvládala předzkouškový stres.

Později jí v každém zaměstnání vadily přísné požadavky na výkon, takže se nikde neudržela. „Vymlouvá se, že jí to začalo už na gymnáziu, když k nám byl náš třídní přehnaně kritický. Ale to je přece nesmysl, vždyť já jsem se s tím vyrovnala bez problémů,“ diví se Marie.

Jenže zatímco Marie vyrůstala v rodině plné milujících, optimistických a vyrovnaných lidí, Evin domov byl chaotickým místem, kde nebyla šance projevit emoce a svěřit se s problémem. Její matka byla navíc křehká a nejistá osoba, jež měla tolik problémů sama se sebou, že jí na děti nezbývala síla. Eva mohla svou citlivost zdědit po ní.

Pokračování článku si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje psychologie.





Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

MILUŠKA (52): Jsem ráda, že má manžel milenku!

Včera | 29 | „Díky slečně Simoně jsme oba spokojenější!“ tvrdí Miluška o mileneckém vztahu svého muže a jeho…

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

3. 12. | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 30 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 33 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…