Při hledání životního partnera prý skutečně platí, že nás bude přitahovat pokud možno co nejodlišnější protějšek. Podle posledních výzkumů si podvědomě volíme takového partnera, který má nejodlišnější genetickou výbavu.
Brazilští vědci zjistili, že sezdané páry se častěji liší v tom úseku DNA, který ovlivňuje imunitní systém, než dvojice, které vybrali náhodou. Podle nich je pravděpodobné, že důvodem je evoluční strategie, protože genetická variabilita je výhodná pro potomky.
"Mohlo by se zdát, že lidé si vybírají druha kvůli podobným vlastnostem. Náš výzkum ale potvrdil, že úspěšnou reprodukci zajišťují rozdíly a podvědomá touha po zdravém potomkovi ovlivňuje i naši volbu partnera," vysvětluje Dr. Maria da Graca Bicalhoová z brazilské univerzity v Paraná.
Ona a její kolegové tvrdí, že není jisté, jaké signály nám dají najevo, že náš protějšek je zrovna ten pravý. Klíčovou roli by ale podle nich mohl hrát tělesný pach či rysy v obličeji. Podle starších výzkumů hraje tělesný pach prokazatelně roli při výběru partnera u zvířat.
Bicalhoová se svým týmem srovnávala genetické údaje devadesáti sezdaných dvojic a 152 náhodně vybraných párů. Zjistili, že skuteční životní partneři se mnohem více liší v úseku DNA s tzv. MHC geny zodpovědnými za funkci imunitního systému.
"Rodiče s odlišnou genetickou výbavou zajistí dětem, že budou lépe odolávat nemocem, protože jejich imunitní systém disponuje širší škálou genů," píše se v prohlášení, které autoři studie přednesou na konferenci Evropské společnosti pro lidskou genetiku ve Vídni.