Ve spodním prádle vypadal jako pouťová střelnice – od ramen až po kolena ho zdobilo barevné tetování a Zdenu přešla chuť (nejen) na milování…
Zdena se brzy vdala, brzy měla děti a brzy se rozvedla. Obě děti jsou dospělé a mají svůj život. Obě mají se Zdenou pěkné vztahy. Jenže Zdeně chybí jejich blízkost, jejich přítomnost – na níž byla roky zvyklá. V malém bytě, který se nyní zdá tak velký a prázdný, žili se synem a dcerou doslova „na jedné hromadě“. A zatímco dříve Zdeně vyhovovaly spíše přátelské, nezávazné vztahy, nyní jí chybí blízkost a společné sdílení každodenních starostí. Vždyť jí bylo nedávno teprve 40, má ještě půl života před sebou!
Zdena je kadeřnice a manikérka, která se se dvěma kamarádkami dělí o malý salon. Dle svých slov je chorobně pracovitá, v době kdy na ní byly děti plně závislé, bylo „pekelné“ pracovní tempo nutností. Nyní trochu zvolnila a práce ji více baví. A protože v práci tráví hodně času, většinu svých lásek potkala právě tam. Ta poslední – vážná, bláznivá a opojná – jí však připravila obrovské životní dilema, za které se trochu stydí.
Tetování – doživotní cejch kriminálníků?
„Když jsem o svém trápení vyprávěla kamarádce (kolegyni), cítila jsem se jako skutečná blondýna, povrchní kadeřnice a pěstitelka gelových nehtů. Naštěstí mě kamarádka zná více než 20 let a prožívala se mnou rozvod i trápení, která mu předcházela. Jenže ani ona nemohla pochopit, proč když mi všední dny po dvou desetiletích single-života konečně přivedly velkou lásku, jsem po první chvilce ve spodním prádle (i bez něj) začala uvažovat o tom, že vztah ukončím.
Navíc nešlo o nepovedenou první intimitu, ale o to, že je můj přítel tetovaný od ramen až po kolena. A ne ledajak! Přítel žil tři roky v Japonsku a jako velmi drahý a velice originální suvenýr si přivezl japonské tetování zvané irezumi. Což je, pokud to dobře vysvětluji, bez tetovacího stojku poměrně bolestivě zhotovený motiv – obvykle velký a barevný.
Mě však tetování velmi odpuzuje a mám je spojené s kriminálníky! Můj otec a jeho bratr měli totiž problémy se zákonem, oba byli výrazně tetovaní a s oběma jsem se vždy strašně styděla v létě někam chodit. Měla jsem pocit, že na nás všichni koukají a vědí…
Jeho tetování je impozantní – ne však na lidské pokožce!
„Vím, že dnes je úplně jiná doba, že je tetování běžné a jak budou lidé stárnout, bude běžné i u seniorů. Navíc tetování mého přítele je opravdu impozantní – ne však na lidské pokožce! Strašně bych chtěla ten odpor překonat, ale představa, že si jdu s přítelem zaplavat, že se v létě svlékne do nátělníku a kraťasů je strašná! I na milování mě v tu chvíli přechází chuť, je to prostě šok!
Přestože je přítel na své v Evropě neobvyklé tetování velmi hrdý, nemá absolutně potřebu ho všude ukazovat, mluvit o něm a má k němu velmi osobní a z jistých důvodů i jakýsi duchovní vztah. I proto jsem o něm více než 2 měsíce netušila. Když jsme šli na první večeři, byl leden, první noc jsme spolu strávili až o 2 měsíce později na běžeckém kempu. Běh a také cyklistiku oba milujeme, je to naše společná vášeň, téma k hovorům i společným sportovním plánům, které se mi však nyní hroutí.
108 hrdinů ze Suikodenu ji připravuje o lásku
Je Zdena povrchní, dětinská a malicherná? Neměla by být ráda, že konečně potkala spřízněnou duši? Takové otázky si klade i sama Zdena. Sama by chtěla, aby jí přítelovo irezumi nevadilo, protože si rozumem naprosto jasně uvědomuje, jak je přítel příjemný člověk, jak úžasné je, že se potkali, rozumí si, mají stejné zájmy, nejsou zadaní a mají ještě velký kus života před sebou. Ale bohužel si nemůže pomoci. Tetovaná kůže se jí příčí.
„Navíc jsem se se svým trápením příteli ještě nesvěřila, i když určitě tuší, že se mnou něco děje (možná i ví, co mi vadí) – ale netlačí na mne, abych se mu svěřila. Tuším, že čeká, zda budu upřímná. Jenže já se paradoxně bojím, že ho ztratím, že mu moc ublížím. Cítím, že mě hodně miluje. Na druhou stranu stále pociťuji k tetování nepřekonatelný odpor. Připadám si nemožná; vychovala jsem dvě skvělé děti, vždy jsem se o sebe i o ně uměla postarat, překonala jsem několik těžkých životních období – nic mě nezlomilo, a teď mě připraví o půdu pod nohama jakýchsi 108 hrdinů ze Suikodenu, jak se prý tetování jmenuje.“