Žijeme ve společnosti, kde se o sexu otevřeně hovoří, a popsáno o něm bylo tolik, až se zdá, že tahle doba přeje jenom erotické slasti. Jenže opak je pravdou. V mnoha ložnicích trvalých párů je mrtvo a podle výzkumů je se svým sexuálním životem je spokojena jen polovina Češek. Kde je chyba?
Sexuální dysfunkce, nebo psychika?
Když odborníci hledají důvody, proč si lidé nedokážou užít sex, mluví se obvykle o sexuálních dysfunkcích. U mužů bývají nejčastější poruchy erekce a předčasná ejakulace, u žen zase bolest při sexu a neschopnost dosáhnout orgasmu. Roli hrají i sexuální traumata, například zneužívání v dětství, znásilnění nebo jiný podobný zážitek. Jenže jsou lidé, kteří žádným takovým traumatem netrpí, a přesto si sex neumějí vychutnat naplno tak, jak by chtěli. Proč?
Podle psycholožky Kateřiny Hollé je to kvůli myšlenkám, představám a pocitům, které mohou výrazně ovlivňovat sexuální život, ačkoli si to vůbec nepřipouštíme. A že mezi nespokojenými převládají ženy? „Ženská sexualita je komplexnější než mužská. Odvíjí se mnohem víc od kvality vztahu, ale i od sebepřijetí, od vztahu k vlastnímu tělu, schopnosti uvolnit se nebo prostě jen od momentální nálady. Muži jsou v tom přímočařejší. Sex je pro ně potřeba, a tak ji řeší. Přemýšlejí mnohdy až poté,“ říká sexuolog Ondřej Trojan.
I to je podle něj důvod, proč je debat o mužských sexuálních dysfunkcích výrazně víc než o ženských, a taky proč jsou podstatně hlasitější. Mužům totiž leckdy stačí k vyřešení problémů podstoupit jednoduchou terapii a například polykat pilulky Viagry. „U žen je třeba větší terapeutické zkušenosti, času, trpělivosti.
Ženská obdoba Viagry zatím nebyla objevena a vzhledem ke složitosti ženské sexuality je otázkou, jestli vůbec někdy objevena bude,“ říká odborník. I když sexuální dysfunkce a traumata ovlivňují prožívání sexu zásadním způsobem, podle sexuoložky a psychoterapeutky Jany Spilkové se na nespokojenosti většiny klientů podepisují spíš psychické problémy. Je jich spousta, ale ty nejčastější mají spojitost se studem a se snahou o dokonalost, kterou nám denně předkládají média.
Proč ženy svazuje stud?
Ženy dnes žijí ve společnosti, která završila sexuální revoluci z 60. let. Ať se nám to líbí nebo ne, milostné vztahy bez závazků, bokovky a flirty, to všechno je v ní tolerováno a nad málokterými sexuálními otázkami dnes kroutíme hlavou. Jenže neustálé střídání partnerů a začátky nových vztahů s sebou logicky přináší to, že se lidé často dělají lepší, než ve skutečnosti jsou. A to i v sexu.
Touha zalíbit se je někdy tak obrovská, že člověka svazuje nejrůznějšími starostmi. „V začátcích sexuálního kontaktu ženy mívají problémy například se studem, jestli je jejich tělo ve všech polohách přitažlivé a žádoucí. Ženy se svým vzhledem zabývají mnohem víc než muži. Pokud se cítí nespokojené a stydí se, nedovedou se uvolnit, což jim sexuální prožitek komplikuje. Někdy také trpí starostmi o to, zda aktivita, kterou vykonávají, je pro partnera ta pravá, vzrušující, okouzlující. A bojí se i toho, že když se uvolní, budou vydávat třeba směšné zvuky,“ vysvětluje Kateřina Hollá. Jen si zkuste vzpomenout na chvíli, kdy jste se poprvé milovala se svým současným partnerem.
Žaludek sevřený trémou, chvěla jste se nedočkavostí a cítila jste se jako puberťačka před první sexuální zkušeností, i když ve skutečnosti už jste jich nahromadila víc než dost. A výsledek? Žádná bomba. Je to podobné, jako když jdete hrát třeba tenis s partnerem, s nímž budete stát na kurtu vůbec poprvé. Jste nervózní, a i když si to možná neuvědomujete, hrajete úplně jinak než v každém dalším zápase. Nechcete zbytečně chybovat, křečovitě svíráte raketu, soustředíte se na každý míček, a když zápas skončí, nemáte z něj absolutně nic. Při sexu je to prakticky totéž, protože schopnost užít si ho závisí na schopnosti uvolnit se a zbavit se veškerých zábran.
To je samozřejmě mnohem jednodušší ve vztahu, kde se oba partneři znají a kde nemají problém otevřeně si vyříkat to, co je v sexu trápí, co by se dalo změnit, nebo si popovídat o svých sexuálních fantaziích a touhách. No jo, říkáte si, jenže kdyby to byla pravda, tak proč by tolik lidí utíkalo z dlouhodobých vztahů do náruče milenců a milenek? Vždyť je to vlastně hrozně komplikované začít sexuálně žít s úplně cizím člověkem!
„Nelze obecně říct, že každá žena potřebuje k sexuální spokojenosti stálého partnera. Lidé se mezi sebou liší v mnoha ohledech a kromě jiného i v tom, jak rádi vyhledávají nové věci. Někteří mají vysoké tzv. ‚novelty seeking‘, tedy vlastnost předurčující je k vyhledávání stále nových zážitků. Ti si budou užívat sex mnohem víc v začátcích vztahů a budou častěji vyhledávat nové známosti.
Naproti tomu lidé s nízkým ‚novelty seeking‘ si cení trvalého dlouhodobé partnerství a jsou schopni vychutnávat si sex teprve ve chvíli, kdy se přestanou stydět, dokážou se dobře uvolnit a taky si s partnerem o sexu otevřeně promluvit,“ tvrdí Kateřina Hollá. Nehledě na to, že každý dlouhodobý vztah se postupem času pokouší ovládnout stereotyp, nuda a povinnost. Která dvojice s tím nedokáže bojovat, bude mít pochopitelně problémy i v sexuální oblasti.
Více se dočtete zde
„Další zajímavé články najdete v aktuálním čísle časopisu Moje psychologie„