RADKA (35): Tchyně mi do všeho mluví, nemůžu ji vystát

Vyměňte zámek.

prisnetajne: bohuzel mluvim ze zkušenosti, neboť vek na to mám a sama jsem tchyni. Bohužel moje tchýně dnes v pozehnanem věku zrovna tenhle týden opet predvedla to co snachy milují. Naštěstí slo o moji dceru a vnoucata, jeji pravnoucata. Zkráceně zla snacha ji nedovolila po dobu hospitalizece vnucky s pravnoucetem hlidat rocni pravnucku. Nevim, ale asi neni normalni hodit 80ti lete babce, cekajici na budik, doma s vážně nemocnym manzelem v tehle hicech rocniho podesa. Nebo jo? A ještě zamkla byt svoji dcery na dva zamky (neúmyslně fakt), přičemž babka ma klic jen od jednoho a tim ji znemoznila udelat v bytě dcery poradek dle jejich predstav. Takže mam právo říct, ze obcas i malym dětem je potreba vcas rict, ze babička je stará ma jiné myšlenkové pochody a s mamou se neschodnou, ale presto je ma rada. Moje deti tchanovce miluji i pres tu pro vas mozna neprijatelnou pravdu, nebo mozna prave pro ni.

Sophieann: to mě sice pobavilo, ale nedoporučuji to, protože to se nebude líbit manželovi a potvrdí tím to, co si teď tchýně vylhává. ale kdo ví, možná by to pomohlo.

Je mi Vás líto, nedovedu si představit, že bych musela žít v takovýchto poměrech. Nabízí se rada bouchnout do stolu a odejít. Ovšem pokud nemáte podporu manžela, znamenalo by to zřejmě konec Vašeho manželství se všemi důsledky - u Vás hlavně ztrátu bydlení. Zkuste tedy ještě tento asertivní přístup. Jděte ke tchýni s tím, že se necítíte dobře a velice mile ji poproste, aby Vám umyla okna ( moc ráda byste je umyla sama, mrzí Vás, že nejsou tak úplně čistá, ale prostě se na to necítíte a o ní víte, že je myje prostě bezvadně.). Pak ji poproste, aby Vám vyčistila boty. Pak ji poproste, aby došla např. na velký nákup. Pak vyházejte věci ze skříně a požádejte ji, aby je přerovnala. Pak ji poproste, aby Vám umyla a uklidila lednici. A tak dále. Prostě ani nečekejte, až se u Vás objeví a pokud nebude mít dost, pořád ji otravujte, že potřebujete to a ono. Já bych před ní i slzu uronila, jak je šikovná a jak to všechno umí lépe. Pak ji pochvalte, jak je úžasná a co byste si bez ní počala. Snad se brzy utahá a dá Vám pokoj. Pokud to neklapne, tak pryč, i kdyby to mělo znamenat, že se budete tísnit u svých příbuzných a přijdete o manžela.

Ano, co s tím, když my tchyně jsme tak chytré, že víme, co je dobré pro ty ostatní a nepochopíme, že pro nás samé by bylo nejlepší držet s odpuštěním hubu?Radka bude muset být trochu chytrá. Nezabralo promluvit s manželem, nezabralo promluvit s tchyní. Řeči tedy nepomáhají. Je třeba zvolit jiný postup. Někdo mi vytkne nefér postup, ale co se dá dělat. Muž a tchyně nejsou taky zrovna zářným příkladem empatického chování. Až bude tchyně opět mít přerovnávací den, přidejte se a hrábněte do osobních věcí manželovi, hrábněte do lednice a špajzu. Přimějte manžela, aby taky hledal a nenacházel svoje věci. Aby se ho to to taky dotklo. Přímo. Jo, Pepo, nevím, kde to je, asi maminka zase přerovnávala. No tak si vem jiné triko, ne to oblíbené. No tak se napij vody, když nemůžeš najít pivo. Nevím, kde je maso, udělám topinky, nechce se mně ho hledat. Kluka bych občas dala ke svým rodičům a pozvala si jednu dvě kamarádky. Seděla bych s nimi u stolu a trpělivě sledovala tchyni, pohybující se po bytě. Hodil by se nenapadnutelný komentář typu - JSOU LIDI, CO NEMAJÍ CHOVÁNÍ, VKUS, TAKT. TOHLE JE TU ČASTO? TO BYCH ASI NEVYDRŽELA. JAK TU MŮŽEŠ BYDLET? MNĚ BY ASI TREFILO. Atd. Radka se bohužel musí začít chovat stejně netaktně. A chodila bych domů z práce tak pozdě, aby tchyně překážela doma manželovi při večerní pohodě se mnou. Aby občas pokazila i intimní chvilku, až tam vpadne se slovy...kde jste proboha byli, celý den nikde nikdo....Radka musí hrát válku nervů kdo s koho. Když bude doma sama - zásadně klíč v zámku. Nevidím neslyším. Že někdo klepal, nevím. Jo, není to fér vůči osobě, která nám poskytla střechu nad hlavou. Ovšem pochopitelné vůči osobě, která mě terorizuje. A když už by mi do bytu vlezla, rozložila bych nabídky realit a uvažovala....NAŠI PŮJČÍ DVĚSTĚ, EVA PŮJČÍ STO, MÁM ULITO STRANOU TŘISTA, NO, PĚKNEJ BYT TO BUDE....ALE JAKOU LOKALITU? NO CO NEJDÁL, TO DÁ ROZUM....Povídala bych si pro sebe. Ať babča letí za synem a trochu ho vytočí! Ať má nad čím přemýšlet. Taky bych vrkala do telefonu s kýmsi imaginárním, JO, PEPO, TEĎ SE JEŠTĚ NENASTĚHUJU...ON MÁ FANOUŠ KLUKA RÁD, ALE POČÍTÁM S TÍM, DALŠÍ VÁNOCE TADY NEPŘEŽIJU....Ano, je to nefér. Ale co se dá dělat. Lidi jsou prostě neřádi a občas každý sklidí, co zasel. A po právu.

prisnetajne: já myslím, že i malému dítěti se dá vysvětlit, že starší generace má své mouchy (bláboly bych asi nepoužila), ale rozhodně bych nedopustila, aby vzájemně pomlouvaly jedna druhou před dítětem nějak hnusně, protože pak dítě nebude mít úctu ani k matce ani k babičce. a že by si vážilo otce, který se schová za noviny a nechce s tím nic mít, o tom pochybuju... takže kde pak bude hledat autority? někde u starších kamarádů, co největších grázlů, aby nebyla nuda? myslím, že to Petruna nemyslela zle, že to asi bude chtít i promluvit s děckem, aby vědělo, kdo jsou jeho rodiče a koho má poslouchat.

ruzickaa: z mojí zkušenosti nechce si to rozházet s matkou protože je nedospělý. Rodiče jsu sice pořád do konce života rodiče ale okamžikem dospělosti člověk odpovídá za sebe a neměl by se "bát" jako malé dítě že se maminka bude zlobit...jen srab a nebo dítě nedělá nic místo aby se ozvalo a vymezilo si svůj prostor nebo své hranice.

Tak je jasný ,že by manžel měl stát při ženě a udělat pořádek ale ten si to nebude chtít rozházet s matkou takže to bude odsunovat do pozadí ,že se nic nějak neděje ,že žena přehání .Ale podrývat autoritu by teda tchýně neměla měla by si pani s obouma promluvit co jí vadí a měly by to nějak řešit jinak pani jednou rupnou nervy sbalí kufry a odejde .

Petruna:" babička už moc stará" co to je za argument? i vy budete stará a budete vystvaena negativně jako člověk,který je starý...toto není normální.

Radko,to je začátek konce,pokud Váš manžel neudělá pořádek,on je ten,který musí rozhodnout,ale bude to těžké neboť si to nebude chtít rozházet ze svou matkou,a budete na tahu vy,aby jste rozhodla.Rada je těžká,ale určitě bych si nenechala,líbit,aby mi podrážela autoritu,tu už nedáte nikdy zpět.Vaše tchýně se chová nezodpovědně a Váš manžel odsunuje problém.Posadila bych si oba dva před sebe a řekla bych jasné né e to tak nebude je to vaše dítě a kromě manžela by do toho neměl nikdo zasahovat.Musíte si stát za svým,jinak se vám tohle zhroutí jako domino a zpětný chod není možný.Jsem sama tchýně a určitě bych tohle svým dětem nedělala.

jo a co se týče toho chlapa: aby se jednou nedivil, až tam zůstane bydlet jen s matkou! měla jsem podobné problémy v 1. manželství, ale ať byl můj ex jakýkoliv, VŽDY stál na mojí straně a to docela drsně. prostě jsme byli rodina, tým, kde jeden druhého nenechá ve štychu ani se pro vlastní pohodlí na to nevykašle. jednou té mladé paní bouchnou saze, sbalí si kufr a bude po idylce.

ono to má totiž dva pohledy: tchýně má barák a prachy, hlídá nám dítě, občas donese polévku a to se nám líbí. ale do všeho se s..e a to už se nám nelíbí. řekli bychom jí to, ale kdo by nám pak na maloměstě hlídal dítě a kde bychom bydleli, až jí naštveme? takže buď jsou samostatní a pak si mohou vyměnit zámky, nebo nejsou a pak budou muset držet pysk. bohužel, lidé jsou různí a tolerance je nutná ať bydlíme s kýmkoliv, pokud se nechceme odstěhovat. osobně jsem takto chvíli válčila se svými rodiči. když měli problémy v nájemním bytě v Praze, nabídla jsem jim, že jim upravíme byt v přízemí mého baráku a to se i stalo. přestavěli jsme přízemí na vlastní náklady a nastěhovali je. pak se ovšem začali chovat tak, jako by ten barák byl jejich a my jim byli na obtíž a byli jsme závislí na nich (kromě nás a rodičů tu bydlí i syn se snachou). byty jsou též oddělené s nezávislými vchody, ale naši odmítali respektovat naše soukromí a vlezli mi například v nejlepším po ránu do ložnice :-D když nepomohlo nic z komunikačních prostředků a syn začal chytat saze, začala jsem zamykat vchodové dveře do bytu a mladí též a po několikerém diskutování, že naše zahradní nářadí nemohou nechávat válet na svých záhonech, že společná chodba není jejich šatna, botník a sklep na odkládání nepotřebných věcí atd., jsem jim řekla, že jim nechám sepsat nájemní smlouvu včetně placení nájemného a výpovědní lhůty pro porušování podmínek, protože dům je můj a já rozhoduji o tom, za jakých podmínek tam budou nájemníci bydlet, a pokud se jim to nelíbí, že si kdykoliv mohou najít jiné bydlení. bylo to nepříjemné, protože je mám ráda, ale paráda! zabralo to, nájem neplatí, smlouvu nemáme, dveře jsou odemčené a všichni máme klid :-D když přibude v chodbě nějaké harampádí, stačí říct, ať si to uklidí a druhý den je to pryč, na návštěvu chodí po ohlášení a vše funguje, jak má. soužití tří generací je prostě o toleranci a musí být tolerantní všichni.

Vpodstatě se všechny příspěvky shodují na třech řešeních: 1) stanovit (a posléze dbát na dodržování) jasná pravidla; 2) vyměnit zámky; 3) odstěhovat se. Všechna tato řešení mají ale jeden velký hák. Totiž ten, o němž píše farah.farah. Problém manžela. A ten, dle mého, jako slušný a vychovaný syn, ctící svou matku, nebude souhlasit ani s pravidly, ani s novými klíči a se stěhováním už vůbec ne. (I když taková sheldonovská smlouva spolubydlících by se mu líbit mohla.) :).....................................................................................................................................Má-li tedy Radka zachránit svou rodinu, pak musí problém nejprve probrat s manželem a nějak, asi těžce a složitě, trvat na tom, aby si dobře ujasnil, kdo je teď jeho rodina. I to, že současné soužití s jeho matkou je pro jeho ženu skutečně neúnosné a pro jeho rodinu zničující. A to jí fakt nezávidím. - Mimochodem, už v Bibli stojí: "Proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce, a budou ti dva jedno tělo."

Okamžitě vyměnit zámky a klíče nedávat nikomu každý se může domluvit kdy přijde nebo zazvonit či zaklepat to je podle mě slušnost a né chodit mladým do bytu když nejsou doma .Nebo se odstěhovat to by bylo nejlepší a měly by klid snad.

Myslím že primárně problém nemá ve tchýni ale v manželovi, kdyby ji podpořil a byl na její straně tak si tchýně může dělat co chce, ale nepřeválcovala by je nedovolili by jí překročit hranice které by si společně dohodli. Paní pořád řeší tchýni a přitom jí uniká že primárně má problém doma, že nefungují jako rodina jako partneři.No a co se týká vztahu ke tchýni jako takové tak paní je v prvé řadě srab. Jde o komunikaci s jakýmkoli jiným člověkem a měla by si prostě nastavit pravidla. Pokud jí tchyně leze do bytu bez pozvání, když ona nechce, tak jen sedí a pak řekne že jde pryč ať tchýně zamkne??? A to je podle ní řešení? Normálně jí říct že se má ohlásit předem, když to pak nerespektuje tak jí prostě vyhodit z bytu slušně bez emocí ale nekompromisně. Nikdo nemá právo lézt druhým do bytu jen tak i když je to příbuzný a pokud to nerespektuje tak si může dát na dveře tzřeba řetízek, aby nemusela měnit zámek a nrebo ten zámek holt vyměnit a nové klíče jí nedat. Náhradní pro případ potřeby dát kamarádce. Zkrátka vždy existuje řešení ale paní se staví do role oběti která nemá žádný způsob jak situaci změnit což není pravda. Ani se nedivím, že s ní tchyně zametá, když ona sama nemá k sobě kouska respektu.

To je úplná klasika, jak na jednu skutečnost jsou dva náhledy :-)) Např: -Tchyně mi přinesla polévku-, ale další odstavec : -manželovi tchyně tvrdila že pomáhá-nosí jídlo- vymýšlí si o žádné pomoci nevím-

To taky znám, kdy tchýně pet mi ut bez dozoru a hadr na nádobí rozstrihany na mensi kousky, v ramci uspor, naředěný jar na nádobí a další hitovky, štvaní dítěte proti matce. Na neco stačilo zakoulet ocima, hodit blbou držku, a byl pokoj. U deti to pak byl řev, ne na tchyni na manžela a ten si maminku pak rychle postavil do late, protože s besnici furii by neprezil pet minut. Prostě dat najevo co se mi libi a co ne. A jasně dat najevo, že pomoci si vazim, ale pomaha dobrovolně a to ji nedava narok na to, zasahovat do druhé rodiny. Pokud to odmitne respektovat, sbohem, najdu si byt, vymenim klice, dítěti vysvětlit, ze babicka ho ma moc rada ale je uz moc stara, tak obcas z ni padaji blaboly. Ono to to dítě pochopi. Jenom se nebát slapnout do minoveho pole.

Rambíša: To jsem udělala - s drobným rozdílem, že vlastní matce, ale chovala se stejně jako zmíněná tchýně. Tak jsem jí převěsila obrazy a přerovnala knihovnu - a byl klid. Tři roky se neozvala, než vyměkla.

Co takhle počkat,až tchýně někam vypadne a komplet jí zpřeházet kvartýr? Možná by se chytla za nos a byl by klid.Musí se nastavit pravidla soužití a dodržovat je.Žádný klíč,žádné lezení do "cizího" jak do chlíva! Respektovat rodinu,nevměšovat se,necpat rozumy- nechápu,jak to ta paní může dělat,co si myslí,jak dopadne,až z ní bude nemohoucí chudinka,tak se asi od snachy a vnuka přílišné pomoci ,za tyto akce,nedočká.

Elynor: Přesně, ani vlastní matka ani matka manžela,moje rodina,moje území, moje rozhodnutí...

mambule: původní dohoda - ale už od začátku měla tchyně jejich klíče. Jestlipak mají taky oni klíče od její poloviny domku? Pochybuju. Původní dohoda byla zjevně jen jalové řeči, toho bych se nechytala. Kromě toho odhaduju, že oni tam skutečně bydlí zadarmo a neplatí nic. Tudíž ta tchyně má pravdu - ve svém a za své si chce rozhodovat. Jestli se jim to nelíbí, můžou jít. Dávno bych tam nebyla, ačkoli já bych to ani nezkoušela. Ani s vlastní matkou, natož s tchyní :-)

Nový zámek a nerozdávat klíče, protože k tomu nevidím jediný důvod, když bydlí v dvojdomku.Zaklepu a buď jsou nebo nejsou doma.... druhá varianta je najít si jiné bydlení.Ono je to vždy to nejlepší, i když jsou rodiny, kde to funguje s rodiči, ale není jich mnoho. Každý si chceme dělat věci po svém a všichni rodiče si myslí, že oni to umí lépe. Ta moje tchyně i plíny žehlila lépe....

S tím stěhováním nevím. Bylo by to přece jenom neekonomické, navíc syn tu půlku domu podědí, lepší by bylo nastavit jasná pravidla vzájemného respektu. Vždyť tchyně bude jednoho dne taky potřebovat pomoc. Asi jí to zatím nedochází.

Mata69: Ale jo, najdou se tací, kteří postupem času i uznají, že odstěhování bylo rozumné rozhodnutí. Jednoho znám :-) A tady, pokud manžel řekl, že bude stát za svou ženou, tak by to měl dodržet. Je to vždycky blbá situace, být mezi "mlýnskými kameny". Takže i pro něj bude nakonec dobře, když odejdou.
A mimochodem, mně by můj syn řekl něco nepěkného, co pochytil od babičky, jen jednou. A už by k ní víckrát nešel. Na to ho mám moc ráda a sebe taky :-)

Původní dohoda přece byla, že byt je jen mladých a tchyně tam nepoleze. Vyměnit zámek, v případě havárie otevřou hasiči :-) Kromě nákladů na bydlení byste měli platit i nájem, alespoň symbolický. Co se týče hlídání dítěte, píšete o práci na částečný úvazek. V tom případě byste se měli obejít bez hlídací babičky. Zorganizovat si den tak, že jeden z vás bude chodit později do práce a chlapce vodit do školky, druhý bude chodit do práce brzy, brzy se vracet a vyzvedávat ho (asi vy s tím částečným úvazkem). Čtyřletý kluk 5-6 hofin denně ve školce vydrží. Občas ho může pro radost vyzvednout dříve babička, ale nemělo by to být pravidlo. No a pokud ho hlídá po večerech, všelijaké zábavy jsou první věc, kterou byste měli oželet.

Ale pochybuji, že se manželovi bude chtít jít do hypotéky a do vlastního, když má "zadáčo" bydlení u maminky. To nejspíš nedopadne dobře. A to si troufám psát z pozice snachy, která bydlí s tchyní a tchánem v jednom domě, s jedním vchodem, jednou zahradou. Jenže tady panují jasná pravidla - každý má svůj byt, před vstupem se klepe. A nikdo do ničeho nikomu nekecá. Natož aby mi tu někdo šoupal nábytkem!

Lucka24: no jo, ale on jim nabídla bydlení v samostatném bytě, s vlastním vchodem a pochybuji, že jako podmínku dala, že jim bude do všeho kecat. Předpokládám, že energie si za svou půlku platí sami (pokud ne, jsou fakt blázni) a i když bydlí v jejím domě,na takové zásahy nemá ona právo. Já říkám - nenastavili včas mantinely, syn je mamánek, ne že ne a nepostaví se za svou ženu. Naprd. Není léku než se odstěhovat.

Postavit se na vlastní nohy, a odstěhovat se. Nejvyšší čas. Navíc teď je vhodná příležitost, kdy paní už skončila mateřská a může chodit do práce. Takže nevidím důvod, proč by si dva mladí zdraví lidé nemohli pořídit svoje bydlení a přestali být závislí na dobročinnosti (ono to nic jiného není).

Prvotní problém jsem řešila klíči v zámku. Nebylo to tak hrozné, ale taky mi vadilo, že k nám kdokoli, matka, babička, vchází kdykoli se jim zachce, bez klepání, prostě rozrazí dveře a vejdou... Takže jsem zamykala a nechávala klíče v zámku - jednoduché :-)
Ovšem to ostatní je šílený psycho a řešila bych to odstěhováním... Divím se, že to paní vydržela tak dlouho.

Mata69: S tím, že tomu chlapovi to vyhovuje a nic s tím dělat nehodlá souhlasím. Bohužel oni nejsou v situaci, kdy by si mohli klást nějaké podmínky, protože jak tchýně správně poznamenala, je to její barák, takže se můžou stavět na hlavu, ale nic si nepomůžou.

Lucka24: Ono ani nejde o to, že bydlí "u rodičů", však píše, že dům má svůj vchod...je to samostatná půlka dvojdomku. Podstatné je, že si nedali žádné hranice kam až maminka může a maminka má pocit, že když jim umožnila bydlení, tak může všechno a rozhoduje. Chyba. A synáček dilema "kdo je Luďánku víc, maminka nebo já?" řešit nehodlá. Jemu to tak vyhovuje jak to je.
Takže proto souhlas s tím - vzdát se těch výhod, které mají (hlídání, bydlení), protože jsou velice draze zaplacené.

Není jednodušší rady než se přestěhovat někam do té úžasné bytovky a sehnat si hlídání, stejně jak to má spousta dalších lidí. Nejste staří na to bydlet u rodičů a nechat se jimi obskakovat?

Najít si vlastní bydlení a odstěhovat se.