Říká, miluju tě, ale...

| Autor: Barbora Baronová | Rubrika: Láska a vztahy

...zároveň jeho slova zraňují a bolí. Slova totiž mají velkou moc. Stačí vědět, která použít, pak už jen zamířit a neminout cíl. I slovo je způsob násilí – ten, kterým začíná kolotoč urážek a ponižování.



Na základní škole se vám děti smály, že nosíte brýle. Na střední proto, že ještě nemáte kluka. Někdo napsal křídou na tabuli, že jste ještě panna, v horším případě lesba. Učitelka vás ponižovala opakováním toho, že jste looser, který skončí stejně jako váš nedostudovaný táta, a rodiče vás při každé příležitosti upozorňovali, že jste nepobrala ani moc rozumu, ani krásy, takže byste se měla smířit s tím, že dál než ke kase v supermarketu to nedotáhnete. Pak vám váš první kluk před celou partou řekl, že jste hloupá... a vaše sebevědomí šlo k šípku.

„Psychické násilí zahrnuje soustavné ponižování, hrubé nadávání, urážení, zesměšňování na veřejnosti, vyhrožování, zastrašování, snižování osobních kvalit, znevažování schopností ohrožené osoby a využívání mocenských privilegií,“ vyjmenovává psycholožka a psychoterapeutka Zdeňka Szkanderová všechny možné projevy agresivního chování, které pachatelé nejčastěji směřují na své nejbližší, a dodává: „Pod psychické násilí lze také zařadit násilí emocionální a sociální. Zatímco emocionální násilí nemíří přímo na oběť, psychické ano. To jde navíc velice často ruku v ruce s násilím fyzickým a sexuálním.“

I NEZÁJEM MRZAČÍ DUŠI

Své o tom ví osmadvacetiletá Jarka, která si v sobě už od dětství nese velký emocionální handicap, který ji nadlouho poznamenal: „Narodila jsem se čtyři roky po svatbě rodičů jako vymodlené dítě. Jenže rok po mém narození máma od táty odešla a půl roku nato se naši rozvedli. Táta měl pocit, že se o něj máma špatně stará, zatímco máma si zase myslela, že doma dělá akorát služku. Po rozvodu jsme se s mámou odstěhovaly k babičce. Máma začala pracovat v továrně, takže výchova zůstala na babičce. Pak sice máma dostala byt, ale kvůli tomu, že pracovala na směny, jsem stejně většinu času trávila s babičkou. A s tátou to bylo stejné. Ale aspoň si mě bral občas na víkendy.

To jsme pak jezdívali na výlety, táta vařil, zařizoval tábory a mikulášské besídky,“ popisuje Jarka své dětství – stále napůl cesty mezi oběma rodiči – a pak pokračuje: „Hodně brzy jsem vyspěla, protože jsem se musela starat o babičku a o domácnost. Dětství a mládí jsem si moc neužila. Měli jsme statek, louku, malé hospodářství. Holky v mém věku chodily na diskotéku, v sobotu vyspávaly, já jela pracovat.“ Nebylo to zrovna šťastné období, ale dalo by se to přežít. To nejhorší totiž ještě mělo přijít: „Máma si našla nového přítele. Asi mě měl svým způsobem rád, ale moc se mi nevěnoval – možná to bylo tím, že byl o hodně starší.

Dokonce měl vnuka v mém věku. A moje máma se k tomu vnukovi chovala stejně jako ke mně, což sednout k televizi. Jenže otčím si mě přivinul k sobě, pohladil mě, musela jsem si mu sednout na klín a on mě osahával. Na prsou ne, ta jsem měla malá. Ale třeba na ušních lalůčcích, později i v rozkroku. Když máma nebyla doma, musela jsem vedle něj spát v manželské posteli, protože mi to přikázal. K ničemu dalšímu naštěstí nikdy nedošlo, ale ten pocit, že spím s cizím dospělým chlapem v posteli, byl pro mě otřesný. Dodnes se na to snažím zapomenout, ale pořád to mám v hlavě.“ V patnácti se Jarka defi nitivně odstěhovala k babičce, ale o psychickém a sexuálním násilí nikomu nic neřekla. Ani své mámě ne. Neměla k ní důvěru. „Myslím si, že něco tušila. Ale já jí nic neřekla, protože jsem se bála, že jí tím ublížím. A než jsem se odhodlala si to s otčímem vyřídit sama, umřel. Vím, že tím budu asi navždy poznamenaná. Moje následující vztahy kvůli tomu rozhodně nebyly košer...“

VZTAH ANO, SEX NE

Psychické deptání se sexuálním podtextem se na Jarce osudově podepsalo. První „dlouhodobý vztah“ nakonec navázala s homosexuálem. „Nevadilo mi, že jsme se spolu nemilovali. Po zážitcích doma jsem měla strach s někým spát. Byla jsem přesvědčená, že sex ve svém životě nikdy nebudu potřebovat.“ Proto se rozhodla vzít si za manžela kamaráda. Když ji požádal o ruku, souhlasila. Její snoubenec však tragicky zemřel tři měsíce před svatbou, a tak se Jarka, aby zapomněla, mě hodně mrzelo. Nevadilo mi, že je cizí, ale že nás máma postavila na stejnou rovinu.“

Více se dočtete v neděli 28. 3. 2010



„Další zajímavé články najdete v aktuálním čísle časopisu Juicy„

Další články z rubriky

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního výdechu

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního…

Včera | Jennifer Meredino (40) byla příliš mladá na to, aby zemřela. Osud s ní však měl jiné plány a když…

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Včera | Jste čím dál tím pohodlnější a máte problém se přemluvit k sexu? Až zjistíte, k čemu všemu vám…

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

6. 12. | 12 | Magda má o 15 let staršího přítele s dospívajícím synem ve střídavé péči. Chlapec je jen o 10 let…

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

6. 12. | Vánoce mají být svátky pohody a klidu, ale ne vždy to funguje. Je to také období, kdy lidé…