Přála jsem si vždycky, abych měla se svými dětmi dobré vztahy. A to nejen tehdy, když byly malé, ale i v dospělosti. Naštěstí se mi to podařilo, a to i přesto, že jsme se s manželem před deseti lety rozvedli. Mladší dcera studuje a ta starší má již své zaměstnání. S oběma si velmi dobře rozumím a jsem takový „holčičí tým“.
Proto mě také nenapadlo, že právě naše rodinná harmonie a dobré vztahy by někdy mohly být příčinou nějakého problému. Bohužel se tak stalo a mě to trápí.
Starší dcera Kristýna si totiž našla přítele a odstěhovali se spolu do podnájmu. Neměla jsem s tím žádný problém, protože už si sama vydělává a má právo na svůj samostatný život. V jejích dvaceti letech jsem ji tedy s lehkým srdcem „vypustila“ z rodinného hnízda.
Jednak mi doma zůstala ještě mladší dcera, a také mám sama spoustu zájmů a koníčků, takže se nenudím a neteskním doma jako opuštěná matka. Nicméně s Kristýnkou jsme v častém kontaktu, telefonujeme si, chodíme spolu na nákupy a svěřujeme se vzájemně s tím, co nás těší nebo trápí. Stala se z ní moje nejlepší kamarádka. A jsme za to obě vděčné a užíváme si to.
Jaké bylo však moje překvapení, když Lukáš, přítel mé dcery, začal po nějakém čase žárlit. Ale ne na jiného muže, ale na mě. Na matku své přítelkyně!
Nemůže totiž „překousnout“, že jsme si s dcerou tak blízké a že ona se mnou, i když většinou po telefonu, probírá vše podstatné. A Lukáš, který podobné vztahy se svými rodiči nemá, se cítí odstrčený a dceři to neustále vytýká, a v poslední době i to, když za mnou chodí na návštěvu.
Snažím se nepříjemnostem vyhýbat, ale na druhou stranu si říkám, že přece nebudu „soupeřit“ o své dítě s pětadvacetiletým chlapcem. Pokud to ona tak cítí a chce se mnou sdílet své radosti a starosti, nebudu ji přece odstrkovat.
Jenže kamarádka, které jsem se svěřila, mi naznačila, že bych měla dceru nechat být, ať si žije svůj život pouze s přítelem, a přimět ji k tomu, aby se svěřovala pouze jemu.
Od té doby mi to stále vrtá hlavou a nevím, jestli se chovám špatně já, nebo mám být naopak šťastná, že máme s Kristýnou pořád skvělý vztah. Nechala jsem ji jít, ale nechci o ni přijít úplně…