Na internetu se vyrojila řada anglofonních seznamek pro anonymní inseminátory, kteří nabízejí přirozené oplození ženám. Jejich služby využívají především nezadané či bisexuální ženy, případně ty, jež mají neplodného partnera. Klientky si na seznamce vyberou vhodného muže, pak se s ním sejdou, a pokud jim dotyčný vyhovuje, vyspí se s ním za jediným účelem – otěhotnět a už ho nikdy znova nepotkat. Vše zdarma či za minimální výdaje – večeře, cestovné apod.
Ženy sice riskují nákazu pohlavně přenosnou chorobou a další zdravotní a psychologické problémy, využívají služby seznamek ale stále častěji. „Nechci ztrácet čas ve vztahu, když chci počít dítě. A nechci ani pátrat po barech a čekat na jednorázový sex. Chci si vybrat vlastnosti, které mému dítěti muž předá. Pokud bude s dítětem něco v nepořádku, vyhledám dárce a budeme řešit jeho choroby v rodině. Ale jinak ho víc už vyhledávat nehodlám. Mé dítě ho nikdy nepozná,“ svěřila dvaačtyřicetiletá Sarah britskému listu Daily Mirror.
Sama si pak na seznamce pro dobrovolné dárce spermatu s početím přirozenou cestou – během soulože – našla pětatřicetiletého muže s magisterským titulem, jenž je prý zdravý a má sám dva potomky. Podle Daily Mirror sice s tímto mužem počala, ale před koncem třetího měsíce potratila. Sarah vyzkoušela dvakrát umělé oplození neúspěšně. Muže ochotné oplodnit ji zdarma hodlá využívat i nadále.
A jaké jsou motivy mužů inseminátorů? Podle britského deníku nejrůznější. Někteří jsou prostě plodní a chtějí mít více potomků bez závazků. Jiní chtějí zplodit dítě, i když jejich partnerka po vážné nemoci mít žádné nemůže. Jiní chtějí údajně jen pomáhat ženám. A tam je většinou motivem sex bez závazků.
Úspěšnost umělého oplození na klinice je jen mezi pěti až patnácti procenty a je to metoda velmi drahá. Odborníci tak chápou, že se mnohé ženy snaží počít přirozeně. Ovšem hledání partnerů na seznamkách a portálech pro dobrovolné dárce je metoda nebezpečná z mnoha důvodů. Jednak ženě hrozí pohlavně přenosné choroby, sama může ohrozit i dárce, navíc o zdravotním stavu muže neví nic víc, než co jí on přizná. A konečně časté střídání takových partnerů bez emocionálního propojení a případné neúspěchy s početím vytvářejí psychicky velmi náročnou situaci.
Svůj názor na tuto metodu oplození vyjádřila na stránkách Daily Mirror rovněž psycholožka Linda Blairová: „Svět se mění, ale jedna věc v lidské přirozenosti se nezměnila nikdy, že se měníme v různých pocitech týkajících se vztahu s tím, jak stárneme. Žena se do vztahu nemusí hnát. Nemusí se trápit ničím, když se rozhodne takto zplodit dítě, ale to se zřejmě změní… když dítě začne růst a začne se ptát na otce, takže muži by měli zvážit legální důsledky svého činu. Ale nejdůležitější je psychická pohoda dítěte, může se totiž naštvat nebo cítit beznadějně, když zjistí, jak bylo počato. Před stvořením nového života by měli oba rodiče zvážit nejen své pocity, ale hlavně myslet na pocity toho dítěte.“
Skupina dobrovolných dárců se sdružuje také na Facebooku pod názvem Free Sperm Donors.