SYLVA (29): Přítel fanaticky miluje zbraně a lov. Jde z toho strach

Petruna: to že chlap odjakživa lovil kvůli potravě vám neberu, ale tohle je něco úplně jiného a nemá to s lovem pro potravu nic společného. Navíc z mé zkušenosti naprostá většina chlapů lov zvířat čistě jako zdroj zábavy ze zabíjení nevyhledává a hnusí se jim to stejně jako většině žen.

hynek: Ono před lety bylo na netu zvykem si pouze tykat, Pro mne je tedy tykání naprosto samozřejmé. Ale párkrát jsem kvůli tomu dostala já, nebo to byl někdo jiný, přes prsty. Tak si dávám pozor a učím se vykat. Stejně mi to nejde, takže za tykání díky. Za to, že rozumíš mému textu taky.

P.S. O stavu ozbrojených sil, jejich koncepci, výzbroji a dalších aspektech bohužel rozhodují především politici, ne sami vojáci. Při počtu obyvatel tohoto státu by bylo velmi drahým špásem držet si početnou armádu vyzbrojenou těžkou technikou. Celkové pojetí a význam armády se od dob studené války poněkud změnilo. Pročpak jsme vstoupili do NATO? Právě proto, abychom takovou armádu mít nemuseli. Výzbroj a technika se mění, vývoj zbraňových systémů je stále dokonalejší, voják dobře vycvičený, vyzbrojený a hlavně bojově připravený zkušenostmi z mezinárodních misí, to je základ dnešní armády a takových rozhodně nedáme dohromady 200 tisíc, tolik bojeschopných mužů prostě ČR dnes nemá. To, co tady máme, není velká armáda pro bojové operace, ale spíš takový expediční sbor. Otázka ale je, zda je vypracovaná nějaká dlouhodobá koncepce AČR? Stále se něco mění, kupuje, reorganizuje, co volby, to jiný ministr obrany, jiný názor. Korupce, stovky milionů vyhozených za rekonstrukce vojenských objektů, které pak nikdo nevyužívá, nesmyslné nákupy od "spřátelených" s.r.o., předražená technika, a až příliš vysoký počet generálů na tak málo vojáků :-)) to je všechno smutná realita. Ne, neznám detailně skutečný stav armády, protože to by bylo povážlivé, kdybych ho znala, to by potom asi zpravodajská služba něco zanedbala :-)) kdyby znal stav armády každej amatér. Nicméně přes všechny výše uvedené nedostatky zas tak úplně bezzubá není, a za systém výuky a výcviku a za to jak jsou vybaveni, rozhodně nenesou odpovědnost sami profesionální vojáci. No a obavy - odůvodněné - samozřejmě mám. Na každý konflikt vždy nejvíc doplatí civilní obyvatelstvo, takže obavy jsou snad pochopitelné... Ale to už jsme se dostali úplně mimo téma, a bylo by to na docela jinačí server :-))

hynek: příjemně jste mě překvapil, byť nesdílím vaše názory ohledně současné armády ČR (o polici by se dalo diskutovat, tam skutečně jsou určité rezervy), ani konspirační teorie ohledně toho nového světového pořádku. Ba ani si nemyslím, že za všechno špatné může Havel a polistopadový vývoj. Jestli něco bylo kanónenfutr, tak to byla valná většina z těch údajných 200 tisíc vojáků ČSLA. Nicméně zareagoval jste jako muž, a tímto se upřímně omlouvám za to, že jste můj komentář vzal na sebe jako dehonestaci, tak to nebylo míněno. No a co se týká lovců - v článku není vůbec nic bližšího o tom, jak lov probíhá, ani co a jak se loví. Takže váš předpoklad, že dotyčný muž loví ohrožené druhy, v rezervaci, zakázaným střelivem, z auta atd., to jsou pouhé spekulace. Stejně jako ta "touha po krvi".

P.S. Nevšiml jsem si, že by kdokoliv z nás "přítele Sylvy" zatracoval a zavrhoval. :)

helza 9.05: Všiml jsem si, že se opakovaně omlouváte (pozn. netykali jsme si kdysi?) za údajně "zmatený text". Pokud to pomůže :), tak vaše příspěvky čtu velmi rád a všechny jsou pro mě zcela srozumitelné. ?)
Elynor 10.07: Děkuji za krásnou nahrávku na smeč. :) "...a proto si myslím, že je dobře, že dnes máme profesionální armádu. Vycvičených a skutečně připravených vojáků, kteří nebudou filosofovat jako vy, ale popadnou ten kvér a budou konat, v případě potřeby. Nevím, jak dlouho jste "v záloze", ale jestli jste kdysi absolvoval povinnou vojenskou službu v tehdy Čs. lidové armádě, a od té doby nezabil ani kapra, tak vám bych vskutku obranu vlasti ani jiných hodnot nechtěla svěřovat." Je zjevné, že "moc myslíte", vůbec neznáte reálný stav naší armády a - na můj vkus - příliš hodnotíte druhé, aniž byste o nich cokoliv věděla. Předně pro vaši informaci, de facto NEMÁME žádnou armádu "profesionálně vycvičených a skutečně připravených vojáků". Jeden z prvních polistopadových úkolů "Vency&" byl ZRUŠIT početnou armádu relativně hodně dobře(sic!) vycvičených vojáků (přes všechny nešvary té doby). Dnes, kromě několika(!) kvalitně vyzbrojených speciálních bojových jednotek na úrovni pár praporů, zbylo z 200 tisícového počtu ČSLA pouze torzo k boji zhola nepřipravených vojáků! Bez dostatečné výzbroje (vývoz v minulém období "ukrofašistům" na UA a "umírněným teroristům" do Sýrie), připravovaných jen coby kanonenfutro pro případ vyvolaného globálního konfliktu (primárně s RF). Obdobně je na tom s výcvikem i PČR. Druhak, ač nemám potřebu se běžně svěřovat, co pro obranu své rodiny a potažmo své vlasti dělám, tak opravdu nežiji jen z absolvované ZVS. :)) Samotný střelecký výcvik absolvuji min. jednou do měsíce. A určitě nenastřílím ročně tři rány (páč na víc nejsou peníze) jako vámi "vycvičení profesionálové", ale v řádu stonásobku/ů víc... Třeťak, vaše zbytečná dehonestace (pramení-li z neschopnosti a pohodlnosti vašich rodinných příslušníků, pak kvituji vaše obavy s povděkem) tkví v naprostém nepochopení. Psal jsem, že JSEM SCHOPEN se účinně bránit, tedy i i zabíjet. Jestliže z ETICKÝCH a duševně EVOLUČNÍCH důvodů nemám potřebu ani touhu tak činit, je věc jiná. Obdobně jako "polovina" rybářů, kteří své úlovky vypouští zpět do "rybníka" a ryby vůbec nejí. U (většiny) myslivců je to složitější, protože oni nejen touží po úlovku, ale i musí regulovat stavy zvěře. U nich se lov očekává, ROZDÍL je v tom, že drtivá většina svádí nějaký víceméně čestný souboj (doba hájení, přísné regule odstřelu, možný útěk, právo pouze na trofej...) Což se o "lovcích" za peníze, "toužících po krvi" a pokoření za obvykle zjevně nerovných podmínek (střelba v oborách, (v zahraničí) ohrožených druhů, z off roadů, "kulometů", se zakázaným (devastujícím) střelivem atd.) říci nedá. A to je také rozdíl, který vycítila "autorka" článku Sylva, což nemá s její "tolerancí" ke zbraním moc do činění.

lebahu: jo, jasně, většina lidí má zbraně uložené dobře a nenechává je povalovat, já to spíš myslela tak, že jestli se Sylva tolik bojí, aby se děti ke zbraním nedostaly, tak by bylo nejlepší tu zbrojnici nemít v domě, ale jinde. On by asi i pán byl klidnější, kdyby věděl, že mu zvědavé ručičky nepoškodí zvlášť cenné exponáty. Nebo je řešení pořídit potomkům jejich vlastní zbraně, úměrně věku. Kdysi jsem synkům pořídila světelnou pušku, a s tou se vyřádili hodně. Nůž nějak nepokládám za zbraň, ale za pracovní nástroj, takže kudly synci měli od útlého dětství, a kuchyňské nože jsem nezamykala :-)) to je pravda.

helza: To by se tady na vsi musela rozvést půlka ženských, myslivec a flinta je tu v každým druhým baráku. 90% myslivců se o žádný les nestará, jde jenom na hon. A třeba liška, kuna... se taky nejí a argument, že je to škodná, že žere bažanty a zajíce.... kde je rozdíl když někdo střelí lva, který žere domorodcům kozy (a navíc za jeho odstřel zaplatí pro domorodce neskutečný peníz). Jenom liška není tak atraktivní, nikoho nenapadne nad ní plakat. Kdežto střelenýho lva bude plnej Facebook a všichni se nad tím budou spravedlně rozhořčovat.
A to že ty nevyšiluješ, že má chlap "pánskou jízdu" neznamená, že to tak maj všichni. Mám koníčky které sluší spíše mužům... a víš kolik prima kluků se oženilo a pak už je nikdy nikdo neviděl... prostě aby měli doma klid, páč ta jejich vyšilovala, že "zas někam jede".

Elynor: Víš, možná jsem dost divná, ale já některým citům naprosto nerozumím a tento je jeden z nich. Vědomí, že muž si někde prima užíval den, zatímco já třeba myla okna, by mě potěšilo, takže tomu, že "hodně žen je nemile překvapených, že si muži nejrůznější zážitky příjemně užívají, když u toho ty ženy nejsou", vůbec nerozumím a myšlenka, že právě proto vidí "pouhou trávu růst" se mi zdá nesmyslná. Myslím, že stejně, jako se tobě jeví nesmyslem představa, že může někdo z pouhé fotky intuitivně vycítit, že se něco podivného děje. Což mně zase připadá velmi pravděpodobné, já bych to totiž vycítila taky........................................................................................................................................Podstatné je, zda je Sylva zálibu v takovém lovu schopna nejen akceptovat, ale i sdílet. Tohle není pouze o partnerské toleranci. Mohu chápat, že někdo s gustem šelmu zabije, mohu mít takového člověka i ráda. Ale dokážu s takovým člověkem celé roky žít? Žít s vědomím, že si tu a tam zajede dělat něco, pro mne naprosto nestravitelné, že to jednou naučí i mé syny a mému odporu k takovému lovu se bude nejspíš smát?

Elynor: Naprostý souhlas. ad děti a zbraně: Ukládání zbraní a střeliva je v zákoně dostatečně ošetřené, aby nemohlo dojít k nehodě. Nabitou zbraň nechá někde povalovat pouze idiot. Máte někdo pod zámkem třeba kuchyňské nože?

Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že měla jít a s pánem si o tom na rovinu promluvit, sdělit mu, že má jisté obavy, co se týká jejich společné budoucnosti a případných potomků, a probrat s ním jeho představu, jak to hodlá on řešit - jestliže je pravda, jak slečna píše - plánujeme svatbu a děti - tak ten muž jistě o tom uvažoval, a něco má vymyšleno, jak o zbraních a bezpečnosti potomků, tak třeba i o své další ne/účasti na zahraničních lovech. Pokud ale on nic neplánuje a svatba i děti se zatím vyskytují jen v Sylviných představách, tak chápu, že se jí do takového rozhovoru nechce, mohla by být překvapená :-))

helza: ona u toho lovu přece nebyla, jen viděla fotky. Nevíme, co na nich bylo, jaká zvířata byla lovena, za jakých okolností, nevíme nic. Ona ale z fotek (!) získala jakousi podivnou a neurčitou představu, že je něco špatně. To není nic neobvyklého - hodně žen je nemile překvapených, že si muži nejrůznější zážitky příjemně užívají, když u toho ty ženy nejsou. Ty ženy se cítí osobně dotčeny tím, že si muž něco zábavného užil a ony tam nebyly, neměly to pod kontrolou, případně že si to nemohly užít taky. A je úplně jedno, o co šlo, i ta nejnevinnější záležitost je špatně proto, že to jaksi zabírá čas a pozornost, kterou by si ta žena nárokovala pro sebe. To je jedno z možných vysvětlení - on si jel někam lovit, ona musela zůstat doma, to mu nedaruje (přece měl místo toho jet s ní na nějakou romantickou dovolenou, například). Takže jakékoli fotky z oné akce jsou fuj, barbare hnusnej, jak jsi mohl. To by si měla slečna ujasnit, jestli jí vadí její iracionální pocity, nebo nějaký skutečný a prokazatelný fakt. Na nějaké intuitivní vyciťování - ke všemu z fotek - opravdu nevěřím, to by si mohla Sylva rovnou pořídit živnost jako věštkyně.

Elynor: Myslím si, že Sylva, ani hynek pána kvůli zbraním, aní kvůli lovu samotnému nezatracovali. Co ale Sylvě, a jak psal hynek oprávněně, vadilo, byl ten pocit, který její přítel nad skolenou zvěří prožíval, který se mu odrážel v očích. Jasně, každý rybář, každý myslivec se raduje a je pyšný nad svým úlovkem. Ale zdá se, že tady bylo i něco nepěkně podivného navíc (fascinace krví, radost nad utrpením zvířete, ...?). Ono lze totiž i králika zabít a zabít. Navíc, lov primitivní zbraní, máme-li k dispozici takové, které zabíjí rychle, nemusí být zvolen jen proto, aby měla lovená zvěř rovné šance. Nicméně, nehledě na to, jestli tam to "něco" tušeného skutečně je, či není, (a jak hynek píše, "to musí intuitivně vycítit Sylva sama"), pokud Sylvě takový lov vadí, musí mu to jednak bez obalu říct (je taky možné, že on si myslí, jak ji tím ohromí a jeho podivný pohled plyne z toho, že jemu samotnému se takový lov příčí), jednak si musí uvědomit, že pokud v tom bude přítel pokračovat, pak na tohle si stěží zvykne, spíše ji to bude vadit čím dál tím víc. A neskousne to nikdy........................................................................................................................................Co se týče zabezpečení, máš naprostou pravdu. Děti jsou zvídavé, neskutečně vynalézavé, nepředvídatelné a co sejim zakáže, to přeci musí každopádně zkusit.

hynek: ... a proto si myslím, že je dobře, že dnes máme profesionální armádu. Vycvičených a skutečně připravených vojáků, kteří nebudou filosofovat jako vy, ale popadnou ten kvér a budou konat, v případě potřeby. Nevím, jak dlouho jste "v záloze", ale jestli jste kdysi absolvoval povinnou vojenskou službu v tehdy Čs. lidové armádě, a od té doby nezabil ani kapra, tak vám bych vskutku obranu vlasti ani jiných hodnot nechtěla svěřovat. To není nic osobního, takových mužů je většina, sice na té vojně byli, protože museli, ale prakticky jsou nepoužitelní - tedy pouze co se týká vojenských záležitostí, "v civilu" jsou jistě velmi schopní a znalci ve svém oboru a na svém místě, to určitě ano. Po pravdě - osobně znám pouze jediného muže, o kterém doufám, že by obstál se zbraní v ruce v případě nutnosti něco bránit. Ostatní, včetně mého muže, synů a dalších příbuzných, končí u toho kapra, a někdy ani to ne. Proto jsem pro profesionální armádu. Ten pán z článku je sice asi spíš sběratelský nadšenec a fanoušek, ale nějak nevidím důvod, proč jej zatracovat a zavrhovat.

Na každé pouti, jarmarku, vinobraní, v sezóně u hradů a zámků a všude různě podobně bývají k vidění zástupy chlapečků a i nějaké ty holčičky, které nadšeně mávají meči z překližky, dřevěnými sekyrkami, střílejí z kuší a luků a hrdě se holedbají tím, že některý trefil víc nebo líp. Modernější verze je pak "světelný meč" z plastu, například. Osobně na tom nevidím nic špatného. Lovit a bránit svoje, to je lidská přirozenost a jen díky těmto vlastnostem člověk vůbec přežil. Zbraně všeho druhu měly velký význam po celé lidské dějiny a lidi, kteří s nimi uměli dobře zacházet, byli ceněni a odměňováni, jak majetky, tak třeba tituly a uznáním. A jsou i dnes. Jen ty zbraně jsou sofistikovanější a se sekerou už by toho člověk moc nepořídil. Navíc zbraně mohou být i krásné - z estetického hlediska. Takový samurajský meč, to je nádhera sama, vysoce účelný nástroj a přitom ještě umělecký předmět. Ale i taková MK 16, která na první pohled moc krásy nepobrala, zvláště když je to model s granátometem, má svoje kouzlo :-) Takže mně by nevadilo, že pán má takového koníčka. Ovšem leze to do peněz, to je pravda. Taky ta úvaha o budoucím potomstvu není marná - nestačí místnost zamknout, zabezpečení proti všetečnému potomstvu by muselo být mnohem důkladnější, nejlépe vůbec tu sbírku mít někde jinde, než tam, co se bydlí, a mít tam alarm a co se dá, tak zavřít v trezoru. Děti si strašně rády hrajou se zbraněmi a zakazování a vysvětlování pochopí až tak kolem puberty, jenže to zas neberou rodičovské zákazy vážně. Takže jedině důsledně zamezit přístup, kvůli bezpečnosti jejich i širokého okolí :-) No a nějak jsem nepochopila, co vlastně slečně tolik vadí, když je sama lukostřelkyně, takže bych čekala vztah ke zbraním přinejmenším tolerující.

No, a tak to dopadne, když něco sesmolím, pak to doplním, nakonec to po sobě nepřečtu a odešlu to. Smáznout, ani opravit to už nejde a čert aby se v takto zmateném textu nakonec vyznal. Omlouvám se a doufám, že mi to odpustíte.:))

Můj první chlap byl přesně můj typ. Byl to můj spolužák z gymplu, pracovitý, dokonale jsme si rozuměli, měli plno společných zájmů, báječný sex a dvě nádherné mrňavé děti. Jen jedno bylo divné - neměl rád lidi. Lidi jsou blbí, nebo ještě blbější, bylo heslo celé jeho rodiny. A já byla tak blbá, že mi tehdy dokonce imponovalo, že člověk, který každým tak pohrdá, tak mě miluje. Jenomže nakonec jsem tohle nedokázala skousnout já. Rozvedla jsem se, když bylo klukům 2 a 3 roky, když jsem viděla, jak začínají být v tomhle stejní.... Dnes mám muže, se kterým nemáme společného vůbec nic. Já jsem katolička, co chodí do kostela, on je nevěřící. On je muzikant s absolutním sluchem, já děsně ráda zpívám, ale i "Pec nám spadla" dám tak falešně, že i pes uteče. Já mám VŠ, on je vyučenej. Je absolutně nekomunikativní a ač dříč a šikovnej, je dyspraktik. Ale milujeme se přes 30 let. Nikdy mu nevadilo, ba naopak moje dobrovolnictví, nikdy mu nevadilo, ba naopak i proto mě dodnes miluje, že jsem pomáhala každému, i bezdomovcům i místním feťákům, i cikánům, které zrovna v lásce neměl. Že jsem ztratila s bezmocnými lidmi spousty času a přiznám se i peněz, že můj důchod tím pádem nestojí za nic. Tím chci říct, že ono v dlouhodobém vztahu o spoustu věcí, které se zdají podstatné, nakonec ani nejde. Ale o vztah k lidem, přírodě a živým tvorům jde. Zbraně a všechno okolo Sylva skousne. Vztah ke zvěři, kterou loví pro zábavu nedokáže skousnout nikdy. A jestli je na to ještě pyšný a prožívá nad takto skolenou zvěří nějaké uspokojení - za to jej bude brzy nenávidět. Navíc v tom může být opravdu i nějaká patologie, jak píše hynek.

s chlapem, který cokoliv zabíjí pro zábavu, bych nebyla ani hodinu. argument, že chlap vždy lovil neberu - ano, lovil, aby se on a jeho kmen/tlupa/rodina najedli, nikdy nezabíjel pro zábavu, pro dobrý pocit ze zabíjení. totéž platí o argumentu "kdyby pracoval na jatkách" - tam se také nezabíjí pro zábavu. žiju na statku, kde je zabíjení chovných zvířat na téměř denním pořádku. nemám problém s krví a i když nerada, kapra nebo slepici zabiju. s ostatními zvířaty bych už měla problém, ale chápu, že někdo to zabíjet musí. zálibu v zabíjení bych akceptovat nedokázala. to je prostě úplně něco jiného, než myslivost nebo porážka zvířat, chovaných na maso. myslivec se stará o zvěř celý rok a k tomu bohužel patří i zabití přemnožených nebo nemocných kusů. tzv. "lovec", který používá zvíře jako živý terč a trénuje s na něm střelbu, je úchyl. už jen pomyšlení, že zvíře nezabije hned, ale utýrá ho k smrti a ještě si to fotí, je pro mě na zvracení.

Petruna: "Chlap odjakživa lovil. Prostě to mají v genech a radost nad skolenou zvěří, at je k jídlu nebo jako trofej, většina ženských nepochopí." Předně nepaušalizujme - jsem "tradiční představitel chlapa", voják v záloze, cvičen ve střelbě, připraven v sebeobraně zabít, a to nejen zvíře. Přesto jsem dosud kromě hmyzu nezabil ani kapra, mé srdce trpí "nad skolenou zvěří", ač rozhodně nejsem "ženská", nepochopím, proč lidé zabíjejí zvířata. Nejsem však ani vegetarián, přestože jsem si asi 3/4 roku život bez masa zkusil. Závěr? O zbraních, ba dokonce k lásce k nim, to není - mám spoustu kamarádů, obdobných až "fanatických" nadšenců zbraní jako je přítel pisatelky, a střílejí rovněž jen na terče. Není to ani o strachu kvůli budoucím dětem - každý držitel zbrojního průkazu velmi dobře ví, jak ukládat zbraně a zabezpečit před zneužitím. Riziko vztahu tkví v chování přítele, které vyvolává v Sylvě pocit víceméně oprávněného hnusu z pýchy a uspokojení přítele ze skoleného kusu. Do jaké míry jde ještě o lovcovu vášeň a do jaké již o patologii, možná umně skrývanou, si musí intuitivně vycítit Sylva sama.

Reaguji zde po dlouhe dobe - osobne s takovym clovekem NIKDY! Sbirka zbrani - ok, vrazdeni neviinych zvirat pro zabavu - odporne a zvrhle!
Pani osobne nechapu, ma 2 psi, zvirata ma rada a uvazuje o budoucnosti s takovym clovekem? (Muj vlasni a osobni nazor na vsechy podobne je, ze to jsou zrudy a ne lide, zvire se nikdy nechova tak krute k ostatnim jak clovek!)

lebahu: o mase k jidlu přece farah.farah psala, to je něco jineho - člověk je vsezravec a vegetariánství je nepřirozené (ač mně osobně vcelku sympatické, sama jím masa jen velmi málo a spíš "z povinnosti"). Jde o ten "dobrý pocit"ze zabíjení, z pouhé trofeje. Mně je to krajně nesympaticke. Premnozena zvířata? V divočině si s nimi poradí příroda a premnozene škůdce v obhospodarovane krajině, třeba divoká prasata, mohou redukovat profici. Jako zábava mi to připadá opravdu vrlmi kruté. Co se týče vojáků, jejich úkolem přece není primárně zabíjet lidi, aspoň ne v armádách civilizovaných států. Ztráty na zivotech mají být minimální. A hlavně, na rozdíl od některých lidí, zvířata nejsou našimi nepřáteli! Sečteno a podtrženo, s takovým chlaprm bych taky měla problém.

farah.farah: napsala jste to za mě.

farah.farah: Ono i ty exotický zvířata jsou odstřel nadbytečných kusů (přemnožený, nebezpečný, nemocný...) a lovec za to zaplatí tolik, že z toho rezervace pro x tisíc dalších zvířat po nějakou dobu prosperuje. Kdyby pán pracoval na jatkách, nebo byl třeba voják a zabíjel lidi, byl by to taky problém?

farah.farah: Chlap odjakživa lovil. Prostě to mají v genech a radost nad skolenou zvěří, at je k jídlu nebo jako trofej, většina ženských nepochopí. Prostě jsou takový ještě rozdělat oheň a nechat ho kolem něj tančit. Tohle bych fakt neřešila. Projděte se po českých památkách a všude nějaké vycpané potvory a myslíte, že všechny byly na talíři, určitě ne.

Samotnou sbírku zbraní bych asi tolik neřešila lidi sbírají nejrůznější věci a nemusí to o nich až tak moc vypovídat. Ale chápu ji co se týáká toho lovu pro zábavu, pro mne také nepochopitelné, chápu lov a zabíjení zvířat kvůli potravě ale jít a zastřelit si někde lva tybra nebo antilopu v podstatě jen pro ten pocit že jsem to zvíře zabil a pro jednu fotku mi připadá šílené. Mentalitu těchto lidí nejsem schopná plně chápat. cHápu myslivce redukují počty nadbytečné zvěře a hlavně ulovená zvěřina se pak sní, tohle je něco úplně jiného..je to o "dobrém pocitu ze zabíjení" a to mi stejně jako té slečně připadá nechutné a divné. I když to samozřejmě vůbec nemusí mít vliv na to, jaký je partner. Osobně pochybuji o tom že je šance že se změní, a také ona nemá právo to požadovat, ale na druhou stranu chápu že tohle pro ni může být taková ta "drobnost" kterou prostě nekousne, proto by si s ním o tom měla promluvit né s cílem ho změnit ale myslím že by bylo dobré aby on alespoň tušil, že jí se to příčí.