Tajemství dobrého sexu (i po letech): Naučte se být jako muži – sobci v posteli

| Autor: Michaela Karavarakis | Rubrika: Láska a vztahy

Existují dva typy mužů. Ti, co jsou v posteli dobří, a pak ti druzí. Jenže i když se náhodou setkáme s příslušníkem první kategorie, neumíme to často vůbec zužitkovat. Místo toho, abychom si to jak se patří užily, dobrovolně se odsuneme na druhou kolej. Proč se víc staráme o to, jak uspokojit muže, když by nám přinejmenším stejně mělo záležet na tom, jak uspokojit sebe? Nemáme snad v sexu stejná práva?

Tajemství dobrého sexu (i po letech): Naučte se být jako muži – sobci v posteli

V čem je chyba?

Co je ovšem na celé situaci ještě podivnější, je, jak často si stěžujeme na sobeckost mužů v posteli. Na to, že jim jde jen o ně samotné. O jejich vlastní prožitek. Na to, že se málo starají o nás a o naše potěšení. A čím déle spolu muž a žena žijí, tím nabírají tyto stesky na intenzitě.

Pravda je ovšem taková, že jen málo mužů se sobci v posteli rodí. Většina z nich se jimi stává až pod dojmem svých sexuálních vztahů, kterým ovšem – zpět na začátek začarovaného kruhu - udáváme tón my. Tak kde je tedy chyba?

Přehnaná starost o blaho mužů

Myslím, že spousta partnerských krizí by byla zažehnána dřív, než vůbec vzniknou, kdybychom se v posteli přestaly tak moc soustředit na blaho mužů a začaly myslet taky trochu na sebe. A věřte mi, to není nic proti mužům. Zeptejte se toho svého. Zeptejte se kteréhokoli. Bude mu vadit, když do vašeho repertoáru opět vložíte předehru?

Když místo dvouminutového šup šup, prodloužíte celý akt, řekněme, nad deset minut? Když do něj opět zahrnete hlazení a líbání? Když zakomponujete vícero pozic a technik, při kterých si vy OBA přijdete na své? Skutečně může toto nějakému muži vadit?

Ženská emancipace v posteli… ve jménu vás obou

Ano, přehnanou snahou vyhovět hlavně svému partnerovi z něj toho sobce v posteli samy a nevědomky děláme. Ale jak si to máme uvědomit? Naše původní úmysly přece nebyly špatné. Chtěly jsme být jen dobré milenky, partnerky, manželky.

Možná jsme ho chtěly získat nad nějakou jinou, možná v tom byla jen čirá láska a touha být pro něj tou nejlepší. Jenže, nemůžu si pomoct, tahle přemrštěná adorace nikdy k ničemu dobrému nevede. Pokud se síly brzo nevyváží, přestane to jednu stranu (nás) brzo bavit a pak co? Pořádná dávka emancipace je možná to nejlepší, co můžete pro vás oba v posteli udělat.

Další články z rubriky

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

MARTINA (57): Dcera je biomatka, tak nesmím vnoučata rozmazlovat

20. 8. | 23 | Babičky byly vždy od toho, aby si svá vnoučátka hýčkaly, měly na ně víc času než maminky a dopřály…

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

Má váš partner krizi středního věku? Udělejte těchto 5 věcí

19. 8. | Změnil se váš manžel po padesátce a vy máte najednou pocit, že ho vůbec neznáte? Příčinou může být…

Zdena (52):  Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

Zdena (52): Na manžela jsem alergická. Nedokážu ho ale opustit

17. 8. | 16 | Po letech soužití některé páry začnou být na sebe doslova hnusné. Jeden druhého iritují…

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

Problémy ve vztahu? Možná jste žena, se kterou muž nikdy nevydrží

17. 8. | Máte problémy ve vztazích, žádný vám dlouho nevydrží a vy přemýšlíte, kde je asi zakopaný pes?…