Nejen dlouhodobé aktivní sledování televizních programů, ale hlavně jejich pasivní konzumace se neblaze odráží na zdravém a vydatném spánku dětí předškolního věku. Jeho vážné poruchy zaznamenali vědci z helsinské univerzity, kteří podrobili pečlivému zkoumání 321 rodin ze tří velkých měst, které vlastnily alespoň jeden televizní přijímač.
Zjistili přitom, že chlapci a děvčata mezi pěti až šesti lety sledují programy určené jejich věkové kategorii zhruba 1,4 hodiny denně. Televize však v rodinách běží asi 4,2 hodiny, tudíž malí diváci ji po cca 2,8 hodin přijímají pasivně, většinou pak programy, které jsou pro ně zcela nevhodné a škodlivé. Nemluvě o tom, že by si pořady, jako jsou filmy, seriály, detektivky nebo různé magazíny, sami ani nevybrali.
Přitom stačí pouhé dvě hodiny v podstatě zvukové a obrazové kulisy, jež je nad jejich chápání, aby dětem přivodily vážné problémy s usínáním a spánkem. Zejména pokud jde o jeho rytmus, hloubku a fáze. Trvá totiž daleko kratší dobu a podstatně častěji ho přerušují náhlá probuzení. Za situaci blížící se katastrofě pak finští vědci považují televizor, který je součástí dětského pokoje a předškolák si ho může zapínat podle libosti. Při výzkumu, jenž se stal základem obsáhlé studie, objevili, že se vyskytuje u 21 procent sledovaných rodin. (Plus)