Říká se, že chybovat je lidské, odpouštět a znovu dát důvěru božské. Je to totiž jediný způsob, jak zabránit, aby nám minulost diktovala, jak má vypadat budoucnost. V záplavě mouder o důvěře v partnerském vztahu je nejdůležitější uvědomit si jednu věc: že absencí důvěry netrestáte ani tak svůj protějšek jako sami sebe.
Kdo žije s (NE)důvěrou, jste vy, kdo má kvůli tomu zatuhlá záda a nervy nadranc, jste vy, komu život trpkne a hořkne, jste zase vy. A poznamenané je tím pochopitelně celé vaše soužití. Takže pokud kontrolujete partnerovi mobil nebo e-mail,ubližujete tím hlavně sami sobě. Mimochodem, ruku na srdce: co konkrétně tam vlastně chcete najít? Do skříně přece taky nelezete jenom pro uklidnění, že tam ten černý svetr pořád ještě je, nebo…
Pokud chcete mít ve vztahu pocit jistoty, neměli byste být nevěrní, měli byste dodržovat slovo a tak všelijak dále. Tolik ideální model, o kterém se sice hezky čte, v reálném životě se ale týká málokoho. Většinou je totiž důvěra dřív nebo později něčím pošlapaná. V knihách, časopisech i leckde jinde najdete spoustu návodů na to, jak ji znovu vybudovat. Jakkoli optimisticky to zní, ve skutečnosti nic takového nefunguje. Důvěra se totiž vlastně budovat nedá a vy ani váš partner ji těžko můžete získat. Důvěru prostě můžete dostat a musíte dát.
Hodně se o ní mluví hlavně v souvislosti s nevěrou. Když se rozhodnete toto selhání odpustit, obvykle se s tím pojí očekávání: že partner začne sekat latinu a roztrhá se, jen aby se vám zavděčil a dokázal, jak je úžasný a hodný a že si zaslouží, abyste mu opět věřili. Potíž je ta, že i kdyby se v tu chvíli choval sebedokonaleji, nebude to k ničemu, když do toho budete tahat minulost.
Těžko po někom můžete chtít, aby vám dokázal, že už mu zase můžete věřit, když zároveň hledáte selhání za každým gestem nebo slovem. Důvěru vlastně není důležité nijak rozpitvávat. Je to dar od vás k partnerovi a od partnera k vám. Pokud mu chcete věřit a na vašem vztahu vám skutečně záleží, začněte mu věřit. Protože pokud mu nebudete věřit, budete podezírat. A když budete podezírat, i kdyby od teď mluvil pouze čistou pravdu bez příměsi, vy za tím uvidíte jen lež. V takovém vztahu se sice žít dá, spokojenost v něm ale nehledejte.
TEST
K následujícím deseti položkám přidejte hodnocení vašeho vztahu s partnerem. Kladná varianta: „Ano, je to tak“, záporná možnost: „Ne, není to tak“.
1. Jsem rád(a), že spolu žijeme.
2. Je to dnes jiné než bezprostředně po seznámení, ale ne horší.
3. Necítím potřebu měnit nedostatky partnera k lepšímu (ano = necítím).
4. Vztah je spíše dobrovolně přijatý závazek než lákavé provizorium.
5. V podstatných záležitostech pro mně je na mého partnera spolehnutí.
6. Chci žít s tímto člověkem, je mi blízký a mám ho rád(a). Dokázal(a) bych ale žít i bez něho.
7. Občas si vzpomenu na to, co pěkného či zajímavého jsme prožili, i na to, jaké problémy jsme překonali a mám z toho radost.
8. Občas se s partnerem společně zasmějeme.
9. Můj partner je pro mne dotykově přitažlivý, volně řečeno „příjemný na omak“.
10. …voní mi.
Podívejte se na test i očima partnera:
Spočítejte si počet kladných hodnocení, někam zapište a pokračujte v testu dále. Jeho součástí je také testování empatie – schopnosti vcítení se do druhého, která by měla být samozřejmou součástí partnerského vztahu. Míru empatie vyzkoušíte tím, že si představíte, jak by na otázky z testu odpověděl váš partner. Zkuste tedy test vyplnit ještě jednou, a to z jeho pohledu.
Vyhodnocení testu
Konečný výsledek je součtem kladných hodnocení v obou testech (tedy v hodnocení jak z vašeho pohledu, tak i z vámi odhadovaného pohledu vašeho partnera).
20 kladných bodů: Zřejme jde o vztah zatím ješte dorůžova zidealizovaný a v romantickém záběhu. Krásné, leč prognózu zlaté nebo alespoň stříbrné svatby to nezaručuje.
14–19 kladných bodů: Výsledek je na tuzemské poměry výrazně nadprůměrný. Naděje na dlouhodobý vztah tady je, ale samozřejmě bez záruky, protože ve vztazích nebývá nic zcela jisté. Dobrou prognózu paradoxně zvyšuje, pokud je více nesouhlasných bodů připsáno protejšku.
8–13 kladných bodů: Za pokus to stojí. Pravděpodobnost happy endu ale příliš vysoká není. V každém případě je výrazně vyšší než pravděpodobnost výhry ve sportce.
0–7 kladných bodů: Zázraky se dějí sice málo, ale dějí. Popsána jich byla už řada, tak proč by se nemohl podařit ještě jeden navíc? Kladná odpověď vás i přes nevalné skóre pasuje na partnerského optimistu. Odpověď záporná je vyhrazená realistům.
Bonus pro partnerské kamikadze:
Zpracovaný test predložte svému protejšku s prosbou, aby i on zhodnotil váš vztah. Poté se už nedivte ničemu. Pocit zklamání z nedostatku vlastní empatie je to nejmenší, co vás může potkat...
Článek vyšel v časopise Moje Psychologie