Vadí mu, že kouřím. Má právo po mně chtít, abych přestala?

Mně by zájímalo, jestli někdo z diskutujících je kuřák :) Připadá mi, že tu píšou jen nekuřáci, nebo ti napravení. Pisatelku chápu a k tomu jestli přestane kouřit, musí opravdu dojít sama. Myslím, že ani partner není dost silná motivace, pokud sama nechce. Mně na tomhle problému téměř ztroskotalo manželství a nakonec jsem kouřit přestala. Ale až ve chvíli, kdy manžel řekl, že to vzdává, ať si dělám co chci. Podotýkám, že jsem NIKDY nekouřila v jeho přítomnosti nebo doma. Ale šíleně mě vytočilo, když mi dal ultimátum přestat kouřit, nebo je mezi námi konec. Dneska to taky vidím jinak, ale kouření je prostě závislost a závislí lidé uvažují jinak, stejně jako já tehdy.

Teda on by se možná i ten kompromis najít dal. Třeba že si slečna dá to cigárko na balkoně nebo ve společnosti, když už to musí být.
Ale pokud si vezme knížku a zapálí si pro dobrou náladu v obýváku, tak to už je silný kalibr. I kdyby to bylo jen 1x za měsíc, tak by mi to vadilo. A otázka nestojí ani tak, jestli má on právo jí to zakazovat, ale kde bere ona tu drzost zasvinit s tím celý byt, ničit jemu zdraví a nutit ho to dýchat....

Tak u nás je to úplně jinak.Manžel je vyléčený kuřák, ale když kouřil, tak na mě a děti nebral ohledy,hulil v celém bytě. V práci jsem se dostala do kuřáckého kolektivu a tak jsem i já začala. Sice pouze 3 cigarety denně ty tenké ale kouřím zásadně venku. Říká se, že jsou nejhorší ty vyléčené kuřáci a je to pravda. Můj muž najednou moralizuje.Vadí mu to,jsem na rozdíl od něj ohleduplná,nikdy bych si v bytě nezapálila.Nehodlám s tím přestat jelikož i on má zlozvyky které mi vadí,já alespoň nehulím v jeho přítomnosti a po 3 cigaretách venku rozhodně nepáchnu.

kiburi: vystihla jsi to přesně!!! Sobecká nevyzrálá osoba pro jakýkoliv vztah. Jestliže staví svůj zlozvyk, který bezdebaty ničí zdraví, obtěžuje okolí a vydává ho za svoji "neškodnou"libůstku nad kvalitní vztah s člověkem, který jí má rád....tak to nemá cenu. Není schopna vztahu cokoli dát...Má ona právo po něm chtít, aby čuchal ten její kuřáckej puch? Dívat se na to, jak si ničí zdraví? Je to sobecká blbka, která z nějaké hrdosti či co to je lpí na svém zlozvyku.

No upřímně? Pokud ti záleží na tom vztahu, cigarety bych zahodila... Přítel má prostě pravdu, cigarety jsou humus... Kdyby šlo o něco závažného nebo tvůj koníček, tak bych neustoupila... ale cigára? Skončit vztah kvůli takový hloupý závislosti, která spoustu lidí přivedla do hrobu?... Myslím, že příteli na tobě záleží a samozřejmě nechce, aby sis ničila zdraví, navíc naprosto ho chápu. Já bych s kuřákem v jedný domácnosti žít taky nemohla. Mně stačilo, že když jsme byli děti, tak hulila máma doma.... furt jsem smrděla...
Jestli ti na něm záleží, tak s kouřením přestaň... jaký už lepší důvod mít, než fungující vztah a štěstí???

Ahoj. Taky jsem v mládí hulila jako tovární komín, ale postupem času mně vadilo, kolik za to vynakládám peněz a taky začaly zdravotní problémy (ucpané cévy), estetické (šedá,povadlá pleť, časté praní oblečení, denní mytí jemných vlasů)...Až jednou jsme oba s mužem dostali silnou chřipku, vysoké horečky...na cigaretu jsme neměli ani pomyšlení/! Po uzdravení jsme oba ze dne na den přestali kouřit. Od té doby se nám lépe žije a mrzí nás, že jsme s tím neskončili dříve. Věř mi, jde to, jen chtít. Trochu tolerance ve vztahu neškodí.

Ona na začátku píše : ve vztahu jsem šťastná...neptá se, zda je šťastný on..asi tak docela není, když mu smrdí...a stačí tak málo a nemusela by...jen tak málo...ženský si často někdy s tou rovnoprávností a svým vlastním výkladem "práva" na cokoliv , hodně škodí, pak se diví, že si nemůžou najít správného chlapa, co najít, hlavně si ho udržet...

Podle mne už je pro vztah smrtelná otázka : má vůbec PRÁVO po mně něco takového chtít ? Myslím si, že lidi, kteří si takovou otázku kladou, nejsou pro vztah zralí, myslí jen na sebe. Kdyby se on voněl pro ni nesnesitelnou vůní nebo se nevoněl vůbec (například z přesvědčení, že deodoranty škodí zdraví) , ptala by se : mám právo po něm chtít, aby mi nesmrděl ?

Pokud závislá nejsi, tak přece nebude problém přestat třeba právě kvůli skvělému chlapovi, no ne? A pokud závislá jsi, mohl by ti ten vztah dodat sílu... Tolik lidí se snaží přestat, protože ví, že jim to kazí zdraví, vztahy, žere peníze... a ty máš úžasný důvod vzdát se tohoto zlozvyku a cukáš se. Až budeš těhotná, řekneš si taky, že nikdo nemá právo ti do toho mluvit? Až ti děti řeknou, že smrdíš, co uděláš? Jsou to jen tvoje výmluvy, asi budeš mít brzy volbu buď cigarety nebo muž, dobře si rozmysli, jestli tě cigarety a tvoje pýcha, že ti nikdo nemá co diktovat, budou v životě oporou, budou se o tebe starat, když ti nebude dobře, budou s tebou prostě sdílet tvůj život. A nechápu, kde jsi přišla k tomu, že každý k příjemné knížce potřebuje ještě "něco" pro relax, je to pouze tvá výmluva. Zamysli se nad tím, co od života chceš a neházej nic na partnera, není jeho povinnost smířit se s tvým smradlavým zlozvykem. Dala jsem kdysi pusu klukovi kuřákovi, ale denně bych to fakt dělat nechtěla, ač jsem sama kdysi pro zábavu kouřila, to jsem věděla už tehdy ve svých "telecích" letech.

1) Celý večer v baru jste po sobě pokukovali a on si nevšiml že kouříš? Tak je slepej. Jako basketbalista těžko. Takže kecá.
nebo
2) Celý večer v baru jste po sobě pokukovali a ty sis nezapálila, a to dokazuje, že to jde i bez cigaret.
V každém případě, jestliže nejsi ochotná se vzdát toho zlozvyku, který objektivně poškozuje zdraví, ani kvůli chlapovi, přestože je to ta pravá příležitost s jeho podporou a s motivací citu, který k němu chováš, přestat, pak jsi úplně blbá. Howgh
T

Podle mě závislá jsi, když se toho nemůžeš vzdát, když si u knížky "musíš" zapálit...Já přítele docela chápu, on nezačal chodit s kuřačkou - on nevěděl, že kouříš.