Vanda (32): Tchyně si nás snaží koupit a manipuluje s námi přes peníze

Jako bych četla něco, co jsem mohla sama napsat před třiceti lety.....Taky jsem byla obyčejná holka s finanční situací své rodiny značně při zemi. Nedělá dobrotu, když sedají dohromady dva, a každý je odjinud. Po rozvod jsem se postavila na vlastní nohy. Jak v soukromí, tak v práci jsem něco dokázala. A jak mě to baví a těší - to se nedá popsat. Život je totiž úplně o něčem jiném, než být přívažkem v bohaté rodině a poslouchat, co by pro vás bylo nejlepší a že byste bez nich nic neznamenala. A vaše nechuť brát a děkovat a nechat si do všeho mluvit je brána jako nevděk, paličatost, atd. Jste divná a oni normální. Jo, dát přednost samostatnosti před pohodlím a tomu, na vše si sama vydělat a ušetřit před nataženou dlaní - to je vítězství nad sebou samou...!

lebahu: můžu potvrdit, že pokud je snacha pipena, tak hodná tchyně je mrcha a zlá tchyně je taky mrcha.. už tak nějak z principu..

Největší fór je, že kdyby tchýně svoje peníze rozházela za svoji zábavu a trajdala po světě, tak by tu byl ublížený článek od stejné mladé paní, že baba má prachy a nedá a ona chudinka musí mít dvě práce, aby koupila harantovi nový boty.
Tchýně se nezavděčí nikdy.

Problém bude spíš v tom, že pisatelka je zvyklá se pohybovat v jiném finančním rámci než tchyně. Tj co jí připadá jako drahé a zbytečné, je pro manželovu rodinu něco co nestojí za řeč.

nevěřím, že by se se ženskou, která úspěšně podniká, nedalo domluvit, aby ty peníze nevyhazovala oknem a přispěla třeba na hypotéku nebo na spoření pro děti. je to spíš o tom, že snaše by se líbilo, kdyby jí dala ty prachy a ona je mohla vyházet za jiné voloviny. tady může zasahovat jenom manžel, je to jeho matka. s tchýní bych se o takové věci nikdy nebavila. vlastní matce bych to dokázala vysvětlit tak, že by to pochopila. a to, že nosí dceři hračky, se dá vyřešit snadno tak, že jí na hraní dám vždycky jen tolik hraček, s kolika si opravdu hraje a zbytek uklidím někam do skříně. jinak to nejsou hračky, ale kupa bordelu. nevidím nic hrozného na tom, že někdo dává dítěti hračky, pokud nejsou zdravotně závadné. dovolenou bych si tedy organizovat nenechala, s tím by tchýně neuspěla, ale pokud na ní odjedou, tak je to vlastně souhlas a pobídka na příští Vánoce. snad se to dá nějak vyměnit za jinou dovolenou, když už nejsou schopní se s tchýní domluvit.

Durga: Ono je asi nejdůležitější poznat tu mez, kdy je ta pomoc potřebná a vítaná a kdy už zasahuje příliš do životů druhých, ať jsou to děti nebo kdokoli jiný. Já třeba vždy žila tak, že když jsem pomoc potřebovala, řekla jsem si o ni. A téměř nikdy to nebyly peníze. Moje tchyně zase naopak vidí, že si něco koupím a hned mi na to dává, to samé se synkem, který má velmi často v peněžence několikrát víc než já - naštěstí si to šetří a má to pro případy potřeby, ale trochu se bojím, zda se takto naučí hospodařit. Navíc, asi to bude mou povahou, ale neustálé jakékoli výpomoci mi snižují sebevědomí, protože jsou ve stylu " vy byste neuměli" a "až my umřeme, tak vy nebudete schopni", a když jsem teď zjistila, že sami s manželem dokážeme postavit plot (na který mi taky dávala peníze), nemůžu tomu skoro uvěřit, že my, ti neschopní, něco opravdu umíme. Takže v každém případě čeho je moc, toho je příliš, ať je to neustálá pozornost, dárečky a sem tam koruna, nebo naopak nezájem, neochota a nutnost být na vše sama.
--------
Jinak k tomu wordu a chybám - nepsané žurnalistické pravidlo říká, že při tvorbě článku se nemají používat jakékoli opravovátory a kontrolory. Ideální napsat text v notepadu, pak překopírovat do wordu a když už nic víc, tak aspoň zkontrolovat podtržené výrazy. Pokud by na Dámě sháněli korektora, já se hlásím!

Tchýni naštvat tím,že za ní furt budete chodit a dožadovat se peněz! Lezla bych k ní domů denně a neustále probírala téma peněz! V tom by byl čert,aby se ona nenaštvala a přestala dávat! Jo a dary bych dávala do krabice a jednou za týden je tchýni přinesla zpátky,ať si to strčí někam,že jsou to šmejdy,o které nestojím.Jo a manžela bych mořila svými názory na jeho matku,až by snad získal nad tím nadhled,uvědomil si,kam to vede.Mohli by si ty peníze navíc někam dát,na důchodové pojištění a tak,aby jim to přineslo zisk i později. Jo a k těm pravopisným a jiným chybám: je to hnus to číst,ale někdo je nepoučitelný,splachovací a lakomý,jinak by zaplatili korektora,aby jim to pohlídal!

Ad:Tchýně si nás snaží koupit.
Myslím, že by dalo dost práce spočítat, kolikrát se už tady vyskytlo ono "tchýně mi do všeho mluví" /a jiné podobné/.
Vzali jsme se a neměli nic. Byt ani nábytek. Oba jsme dostali nějaké peníze na nábytek, který nebylo kam dát, protože jsme neměli byt a bydleli jsme v budově knihovny, kde jsem pracovala. Výbava: stůl /braný jako vybavení kuchyně/ a 2 židle, stará kamna, stolek a na něm dvouplotýnkový vařič a regály s knihami. A to poslední byla moje záchrana, protože jsem neuměla vařit a na regálech byly 2 metry kuchařek, některé ještě z doby obrození. Takže jsem občas vařila i podle Rettigové. Po roce jsme se mohli přestěhovat do jedné místnosti - byl to bývalý "špajz" na statku - a přikoupili si nábytek.
Jenže - jak říká Neruda - čas oponou trhnul a změněn svět. A tak jsme se zase stěhovali - Kolín - Chrudimsko, potom Chrudimsko - Valašské Meziříčí. Jak snadné bylo přestěhovat 8 sektorových skříněk, a jednu šatní - víc jsme neměli. potom VM - Zlín Tam toho už bylo víc..
Pomocí půjček se nám podařilo zařídit si byt. Nepopírám, že rodiče občas vypomohli - tatínek přijel vymalovat tu jednu místnost v Kolíně a naučil nás pracovat se štětkou - ještě se nám to moc hodilo. Ale netrvalo dlouho a stěhovali jsme se dál. Tam už žádné příspěvky od rodičů nebyly. Nepotřebovali jsme je protože tehdy byly velmi solidní úroky na půjčky na nábytek. a já byla ráda, že jim můžeme aspoň trochu vracet. A další stěhování, tentokrát nejdelší, to už bez účasti rodičů. A za 8 roků jsme oba změnili zaměstnání, takže jsme se stěhovali znovu.
Ze zkušeností svých a svých přátel jsem pochopila:
Rodiče /obojí/, nám vypomohli v době, kdy jsme to potřebovali, my jim to opláceli, když potřebovali nás.

Co se týče pravopisu, přepsat se v i/y je možná těžké, ale on si word tak občas trochu dělá, co chce... spíš bych si vypnula automatické opravy, protože počítač jaksi nerozezná, kdy je v kontextu míněno zdraví jako podstatné jméno a kdy zdravý jako přídavné jméno. Takže tohle je spíš nepozornost než nutně to, že autorka neumí pravopis. K článku - podle mě je největší problém manžel. Paní si to možná neumí vyjasnit, ale asi proto, že je zkrátka slušná a nechce poslat tchýni do háje za něco, co jsou vlastně dobré skutky. To se dělá mnohem hůř než pohádat se kvůli něčemu, co je apriori špatné. Ale pokud manžel natahuje ručičku a není mu to trapné, pak nemůžou táhnout za jeden provaz a řešení se nenajde. Já bych nejdřív "zpracovala" manžela a až pak společně vyškolilia tchýni.

Byly doby, kdy jsem se hrubkám v příspěvcích jen smála a myslela jsem si, že třeba někdo píše rychle a překlepne se. Potom mi ovšem došlo, že překlepnout se na klávesnici mezi I a Y je umění. Bohužel, SEŠ a hodiny psaní na stroji v práci se z hlavy nevymaže. Takže dnes jsem již dospěla do stavu, kdy píšu pomalu /vyšla jsem ze cviku /někdo možná i ze cvyku/, ale snažím se nemít moc překlepů, protože jsem zjistila, že oprava textu mi někdy může zabrat víc času než jeho správné napsání.

K tématu. Dar by samozřejmě měl být dáván tak, že za něj není nic očekáváno. Na rovinu z toho článku mi úplně nepřipadá že tchyně vyžaduje vděčnost spíš mi připadá že chce pomoct a není schopná vidět kdy už je její pomoc přítěží a tak trochu ví všecko líp než ostatní ...viz nerespektování zákazu dávat dítěti další dárky......
Problém vydím i v tom že s manželem v tomhle nedokážou být jednotí...jemu to zjevně připadá OK co matka dělá.
Chápu, že paní nemohla ovlivnit to, že jí tchyně předělala kuchyni k obrazu svému, ale třeba to že svatba byla podle tchyně a né podle ní za to si podle mne může sama, není tam napsáno nic o tom že by ji tchyně nějak emočně vydírala....podle mého názoru si měla prostě stát za svém tchýni poděkovat za peníze ale jasně jí říct, že si svatbu chce zařídit sama.....to že tchýni dluží a musí ji kvůli dárkům poslouchat......to nedělá tchyně, to si dělá paní sama protože má v hlavě tenhle ten koncept. Kdyby měla zdravé sebevědomí tak ji nikdo do téhle role kdy dělá něco co nechce nenapasuje.....je to úplně jednoduché, dělá to proto, že se bojí přímé konfrontace, bojí se toho co by se stalo kdyby si skutečně stála za svým........paní by si měla v prvé řadě vyřešit své nízké sebevědomí a pak by si měla vyřešit ve vztahu to, proč nedokážou v téhle věci táhnout za jeden provaz...když si tohle vyřeší, nebude mít s tchyní problém ať už bude dělat cokoliv.

Třeba se někdy dočkáme článku:"Vzali mě jako redaktorku, ale po týdnu mě vyhodili, protože mé články byly plné hrubek a já nebyla schopná si to po sobě ani zkontrolovat..."
Nic, k tématu - článek jsem nečetla celý, ale mám dojem, že něco podobného už tady bylo. Navíc se mi Dáma poslední dobou trefuje "do vkusu", tohle kupování si nás taky zažíváme, ale předpokládám, že to teď přejde, když se stěhujeme. Takže mě napadá jediné, tchýni aspoň napůl odstřihnout a pokud cpe peníze, dát je na nějaký bankovní produkt s dobrým úrokem, třeba se budou hodit. Nebo pak za ně mamince vystrojit honosný pohřeb.

Babaloo55: ale on tu občas reaguje i Hynek, takže to máš dobře. :-)
Já vím, že je to marný, ale když vidím něco tak hrozného - nemůžu prostě jinak. Nemůžu na to rezignovat, prostě se s tím nesmířím, že běžně čtu hrubky. O Novinkách mi ani nemluv, tam nereaguji jen proto, že nejsem zaregistrovaná. Tam mají taky kvalitní hrubky. Nejčastější jsou ty, kde je shoda podmětu s přísudkem, je jim jedno jestli ženy, děti...pořád měkké "i". Hrozné. Fakt hrozné.

Babaloo55: No, a je to tady. Myslela jsem psalY!! V tom zanícení jsem se uklepla. I když, možná sem psal i nějaký ten chlap, co?

Mata69: Ale Mato, vždyť jsme to tady psali stokrát. Je to marné, je to marné, je to marné.... A ten mor se rozlézá všude. Na Novinkách psali o příbuném oběti. Nešlo to nechat jen tak, také jsem to musela okomentovat. Ovšem je to boj s (obrovskými) větrnými mlýny a běh na dlouhou trať.

"dáma sršící zdravým a energií" - to je fakt hrozné...hrozné...Co na to říci více?