Vliv hraček na výběr povolání

| Autor: MS | Rubrika: Láska a vztahy

Volbou povolání máme obvykle na mysli okamžik, kdy dítě či mladý člověk učiní rozhodnutí o své budoucí profesi. Ve skutečnosti se však jedná o dlouhodobý proces v životě člověka. Začíná právě v dětském věku, kdy si děti hrají na různá povolání, která vidí kolem sebe.

Rozhodnutí o budoucím povolání
V některých hrách jsou děti svým okolím povzbuzovány, v jiných naopak brzděny. Největší roli hrají často představy a přání, které rodiče o budoucnosti svého dítěte mají. Pokud si rodiče vytvoří představu o tom, jaké by mohlo být budoucí povolání dítěte, snaží se pro danou oblast vzbudit zájem.

Kromě vlastních nenaplněných přání rodičů hrají při vytváření představy o možném budoucím povolání dítěte roli právě i genderové stereotypy. Například pokud si chlapec hraje s panenkami, vnímají to obvykle rodiče jako nežádoucí a snaží se chlapce zaujmout jinými aktivitami, které chápou jako chlapecké (například hra se zbraněmi či sport). Zájmy tedy nejsou pouze výsledkem individuálního přání, ale výrazně se do nich promítají také představy okolí. V důsledku toho mají děti z různých sociálních skupin, různých etnik či různých pohlaví rozdílné zájmy. Otázkou zůstává, zda-li roli hrají rozdílné vrozené schopnosti, které děti k daným zálibám směřují či nakolik se na jejich zájmu podílí právě výchova.

Gender Studies
Gender Studies je věda založená na zkoumání rozdílů mezi muži a ženami. Zjednodušeně řečeno věda o tom, jak jsou rozdíly mezi muži a ženami determinovány nejen biologicky, ale také psychologicky, kulturně a společensky. Objevy této vědy jsou velmi zajímavé, jelikož také poukazují na vznik společenských rolí „muž“ a „žena“, které se učíme již od ranného věku, a pak je celý život hrajeme. Tento proces socializace, neboli zapojování se do společnosti a utváření společenské role vzniká již v kojeneckém období, kdy nás začínají rodiče oblékat buď do růžové či modré, aby odlišili naše pohlaví. O tom jak jsou muži a ženy jiní se píše na každém kroku. Jak ale tyto odlišnosti vznikají? Vycházejí skutečně z naší podstaty, jsme doopravdy tak různí?

Růžová & Modrá
Rodiče vědomě oblékají své děti do růžové nebo modré barvy, aby dali svému okolí jasně najevo, zda mají chlapečka nebo holčičku. Okolí na to reaguje náležitým chováním, které je vhodné pro každé pohlaví. Výzkumy ukázaly, že už s tříměsíčním dítětem si dospělí hrají jinak, pokud si myslí, že se jedná o holčičku (použijí pro hru většinou panenku), než když jsou v domnění, že jde o chlapce (kdy většinou zvolí míč či plastový kroužek).



Možná to vypadá, že se jedná o malicherné drobnosti, ale ve skutečnosti jde pouze o špičku ledovce. Situace, kdy se k nám okolí chová ne podle toho, jací doopravdy jsme a co nás baví či zajímá, ale jednoduše podle toho zda jsme muž či žena, nás totiž budou provázet celý život. V určitých momentech může být tento vliv omezující. Například na první pohled triviální věc, jako je výběr hraček, se může v budoucnu projevit na tom, jaké si vybereme povolání a dokonce, jak budeme spokojeni ve vztazích. Jak je to možné? Zkuste před dítětem vyslovit slovo hračka a okamžitě vytvoříte atmosféru vzrušení. Dítě Vám bude nadšeně vyprávět o své nejoblíbenější hračce nebo o nějaké fantastické nové, kterou by moc rádo mělo. Hračky jsou bezpochyby hlavním objektem dětského zájmu, protože jsou zdrojem zábavy. Nicméně hračky nejsou jen od toho, aby děti dobře bavily, ale aby je učily určitým dovednostem a měly je skrze hru k exploraci různých rolí, které budou jednoho dne jako dospělí zastávat.

Skutečně ale hračky dětem vybíráme tak, aby je ve zkoumání a objevování podporovaly? Nebo dochází k tomu, že je spíše brzdíme? Zkusme si představit typický dětský holčičí pokojíček. Asi se nám nejprve vybaví růžová barva a v zápětí to budou panenky, a pak domečky pro panenky, kočárky, možná plyšová zvířátka některé jistě napadnou i miniaturní nápodoby náčiní pro „správnou hospodyňku“ jako vysavač, sporák, nádobíčko atd. V holčičím pokoji bychom také mohli najít hudební nástroj a knížky.
A teď si zkusme představit typický klučičí pokojíček. Růžovou barvu nahradí barva modrá a po panenkách a kočárcích nebude ani památky. Místo toho asi uvidíme fotbalový míč, bezpočet aut různých typů a velikostí včetně auto či vlakové dráhy, panáčky v podobě různých superheroes, pak možná nějaké nástroje cvičící boj jako pistole, obrněná vozidla a podobně, a taky velice pravděpodobně najdeme stavebnice. Nemusíme být žádní specialisté na to, aby nás všechny napadlo, že tato různá prostředí budou asi velmi odlišně formovat jejich obyvatele.

Rozdělování hraček podle těchto společenských norem se nejvíce projevuje v omezování rozvoje potenciálu dětí. Dětský věk slouží k tomu, aby si každé dítě našlo svou oblast, ve které může uplatnit své vlohy a talent. Pak se k ní v dospělosti může vrátit a postavit na ní svou profesi. Pokud mu je ale v dětství toto objevování kvůli předsudkům znemožněno, může mít celoživotně značné problémy se seberealizací.

Odlišnosti mezi mužem a ženou

Je jistě na místě namítnout, že muži a ženy mají mnoho vrozených biologických odlišností, což současné výzkumy dokonce potvrzují. Pro příklad můžeme poukázat na to, že oční sítnice žen je daleko více v kontaktu s mozkovými centry, které se zjednodušeně zabývají otázkou „co to je“ a asociují se s barvami jako červená, oranžová, zelená a béžová. Kdežto sítnice mužů naopak komunikují s centry, které spíše zajímá „kde to je a kam to směřuje“ a barvy, které s nimi souvisejí jako jsou modrá, stříbrná, šedá a černá.

Je tedy logické, že na chlapeckých obrázcích se mnohem častěni vyskytuje téma pohybu (letící vesmírná raketa, v černo-šedo-modrých barvách), kdežto dívky se častěji zaměří na určitý objekt a ten vyvedou do detailu (nakreslí princeznu se spoustou drobných barevných kytiček v pastelových barvách).
Tento rozdíl je zaznamenatelný již od útlého věku. Pokud dáte novorozencům na výběr, zda se budou dívat na smějící se lidský obličej, nebo mobilní telefon, který svítí a bliká (obojí bez zvuků), lze říct, že chlapci si vyberou mobil kdežto dívky obličej. (Výzkum k knihy Why Gender Matters, Leonard Sax, M.D., Ph.D., New York 2006)

Každé dítě, ať holčička nebo chlapeček, mají vrozené dispozice, které by měly být rozvíjeny. Často se může stát, že určité vlohy toho kterého dítěte jsou opomenuty jen proto, že je chlapec, nebo děvčátko. Kolikrát jsme měli možnost se setkat se situací: „Ta jejich Anička je nějaká divná, hraje si hlavně s auty a panenky jí nezajímají“ nebo „Pepíček vůbec nechce venku běhat s klukama a místo toho si zkouší máminy šminky?“ Nikoho z nás by jistě nenapadlo, že Anička je možná budoucí nadějný technik a Pepíček je umělec.

Hračky pro chlapce a dívky
Další otázkou je, jestli právě ty hračky, které jsou primárně určeny pro dané pohlaví, jsou pro vývoj podstatné. Na jednu stranu je zřejmé, že se rodíme s  biologickými odlišnostmi. Na druhou stranu se však snažíme žít společně – heterosexuální vztahy jsou ještě stále nejčastějším typem svazku. Pokud jsou muži lépe predisponováni pro vnímání pohybu, akce a síly, potřebovali by tedy rozvíjet právě schopnosti, které jsou tzv. „sociální“. Holčičky jsou více orientovány „vztahově“ a tudíž by tedy potřebovaly rozvíjet ty oblasti v mozku, které jsou více vlastní mužům, tedy například logické myšlení.
Umožněme tedy všem dětem bez rozdílu pohlaví rozvoj všech stránek. K tomu máme k dispozici široký výběr hraček. Pro rozvoj kreativity a jemné motoriky jsou velmi vhodné stavebnice.



První stavebnice byly dřevěné a vznikly z podnětu německého pedagoga Friedricha Froebela. Ten žil v letech 1782 – 1852 a přišel s myšlenkou trojrozměrných dílů ze dřeva ve tvarech krychle, kvádru a kužele. Od roku 1882 se vyráběly stavebnice kamenné (např. Anchor). Ve 20. století se začaly vyrábět stavebnice kovové, mezi nejznámější patří stavebnice Merkur a plastové. Plastové stavebnice vyrábí v současné době například společnosti Lego či EFKO. Česká společnost EFKO, vyrábějící hry a hračky, uvedla v roce 2008 na trh stavebnici ROTO Universal, obsahující 1760 dílků. Ty lze libovolně kombinovat a přidávat až do promyšlených sestav.

ROTO rozvíjí motoriku, kreativitu i prostorovou fantazii dětí. Chlapci i dívky si tak mohou skládat vrtulníky, stroje, automobily, ale také různé budovy. Ze stavebnice ROTO Universal je ale kromě již zmíněných sestav možno složit například kočárek a doplňky do domečku pro panenky. Díky velkému množství dílků lze stavebnici využít také v družinách a školách, kde poslouží při hrách a výuce více dětí.

zdroj: Crest Communications ve spolupráci s psycholožkou Mgr. Katarínou Filasovou

Další články z rubriky

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Jak poznáte, že bude dobrý milenec? Sledujte prsty, doteky i polibky!

Dnes | Byli jste už na několika schůzkách a vše spěje k tomu, že brzy dojde k prvnímu sexu. Jste nervózní,…

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

HANA (39): Balí mě soused a láká mě na drsný sex!

29. 11. | 29 | Pohledný soused Hany se jí už několik týdnů dvoří. Oběma je jasné, že by nešlo o vztah, ale…

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

MÁJA (46): Přítelův syn je monstrum. Přemýšlím o rozchodu

28. 11. | 29 | Máji přítel má velmi problematického syna. Společně strávené víkendy jsou pro ni očistec a k Májině…

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

JOVANKA (31): Přítel je rasista. Nesnáším to!

27. 11. | 45 | Přítel Jovanky má dvě tváře. Navenek působí jako uhlazený elegán s galantním chováním vůči rodině i…