Ženy na pokraji nervového zhroucení. Jak na syndrom vyhoření?

| Autor: Aneta Petroušková | Rubrika: Láska a vztahy

Pořád doma a obklopená dětmi a povinnostmi? Jste občas unavená už jen z pocitu, že se máte zvednout z postele a věnovat se další nekonečný den rodině? Pokud ano, zjistěte, jestli náhodou netrpíte syndromem vyhoření.

Ženy na pokraji nervového zhroucení. Jak na syndrom vyhoření?

Dvaatřicetiletá Klára, maminka tříleté holčičky, vzpomíná na první půlrok života své dcery jako na jednu velkou euforii. „Bylo to něco úplně nového, adrenalinového, naplňujícího, plně zaměstnávajícího mou pozornost. Starala jsem se o Nikolku čtyřiadvacet hodin denně, pravidelně uklízela byt, žehlila všechno její oblečení včetně plyšáků a k tomu jsem po nocích překládala různé smlouvy a texty pro kamarádku, která vlastní překladatelskou agenturu. Byla jsem pod vlivem všech těch oslavných článků, reklam a filmů, v nichž matka vystupuje jako supervýkonná bytost, která láskyplně pečuje o své dítě, pravidelně ho rozvíjí a věnuje se mu, zároveň ale zvládá částečně i pracovat, má naklizený byt a ještě k tomu jí to tak sekne! Poslední bod jsem teda už nezvládala, ale jinak jsem měla všechno pod kontrolou.“

BĚŽET A KŘIČET

Euforie však časem opadla a dostavil se plíživý pocit, že Klára vlastně tak úplně spokojená není. „Byla jsem čím dál vyčerpanější, bez energie. Přesto jsem se držela. Chodila jsem s dcerou hodně ven, četla jsem jí, všechno jí vysvětlovala, a když usnula, zasedla jsem k počítači. Práce pro mě znamenala únik od ubíjejícího stereotypu, spiklenecké spojení s reálným světem, ve kterém jsem nebyla jen unavenou maminou, ale tou Klárou, která kdysi vystudovala vysokou školu, vedla projekty v mezinárodní agentuře, byla veselá a upravená a která tak ráda chodívala s manželem do kina, na koncerty a do restaurací. Jenže pak mi to přestalo stačit.

Jako bych ztratila smysl života. Najednou jsem byla podrážděná, unavená, nebavilo mě hrát si s panenkami a zpívat Holku modrookou ani sedět u počítače a překládat. Chyběli mi lidi, úkoly, které jsem řešila dřív. Mívala jsem stavy, kdy jsem chtěla zamknout Nikolku v bytě a běžet někam pryč, vykřičet ze sebe všechnu tu lítost, vztek a frustraci. A to jsem občas dávala malou k mamce a vyrážela na nákup nebo na kafe s kamarádkou, ale časem už jsem neměla energii ani na tohle. Chtěla jsem jen ležet, spát a na nic nemyslet,“ líčí Klára.

JSTE VYHOŘELÁ?

Se syndromem vyhoření neboli burnout syndromem se nesetkávají jen manažeři a workoholici, jak se často řada lidí domnívá, ale ve velké míře právě rodiče – a především matky – malých dětí. Psycholožka Ludmila Hanková potvrzuje, že u žen na mateřské a rodičovské dovolené se často objevuje řada příznaků, které jsou pro syndrom vyhoření typické. „Únava, podrážděnost, jednotvárnost, pokles sebevědomí a depresivní stavy. Obecně platí, že těmito příznaky bývají ohroženější ženy, které veškerou energii věnují rodině a spokojenosti svých blízkých, ovšem vlastní potřeby zanedbávají,“ dodává Hanková.

Fakt, že jste ve službě čtyřiadvacet hodin denně, málo spíte, jste izolovaná od „normálních“ lidí a frustruje vás vlastní vzhled či kondice, případně ještě nepochopení ze strany partnera, může s vaší psychikou pořádně zamávat. Bez ohledu na věk, vzdělání, sociální status či rodinné zázemí. Soňa Kavková ve své diplomové práci nazvané Syndrom vyhoření u žen na rodičovské dovolené shrnuje jednotlivé fáze syndromu vyhoření u matek následovně: „V počáteční fázi se jedná o stále se prohlubující vyčerpanost matky. Přestože byla zprvu nadšená, aktivní a plná elánu a scházela se občas s ostatními matkami malých dětí či si zajišťovala hlídání pro dítě, aby se mohla zúčastnit zájmových aktivit, nyní si připadá příliš unavená, než aby se věnovala přátelům či koníčkům. Ubývá jí nejen energie, ale i duševní zájmy.“ Další fází je podle Kavkové určitá lhostejnost a snížení výkonnosti.

„Žena se stahuje do ústraní, ztrácí zájem o společenský život, méně se věnuje péči o domácnost. Kromě toho ztrácí zájem o péči o děti a výrazně omezuje své další aktivity. Netřeba se zmiňovat o tom, že toto všechno se odráží na celkové pohodě rodiny a pro ženu je to naprosto deprimující, jelikož zpočátku byla svou mateřskou rolí nadšená, což následně vede k dalšímu prohloubení jejích potíží, a tím se kruh uzavírá.“

ALKOHOL JAKO TERAPIE

„Když bylo mladšímu synovi 9 měsíců, začala jsem mít zdravotní problémy. Dost jsem zhubla a dvakrát se mi vrátila angína,“ vypráví pětatřicetiletá Zuzana, matka dvou synů (2 a 4 roky). „Byla jsem fyzicky strašlivě vyčerpaná, ležela jsem v posteli, polykala antibiotika a paralen, vedle mě si hráli kluci a já jsem byla opravdu na dně. Později jsem se uzdravila, ale ten pocit bezmoci zůstal. Nebyla jsem schopná nic dělat, připadalo mi, že nic nemá smysl. Nechtěla jsem si s nimi hrát, měla jsem velký problém je jen nakrmit a obléknout, přestala jsem uklízet, vařit.

Už jsem ani neviděla důvod, proč bych se ráno měla umýt a upravit. Kvůli komu? Stejně mě kluci zase zapatlají a s nikým jiným se nestýkám. Bála jsem se mluvit na prodavačku v obchodě, protože jsem během mateřské tak zblbla, že jsem ani nedokázala dát dohromady souvislou větu. Připadala jsem si jako troska. Měla jsem hrozné výčitky, že jsem ke klukům apatická, nebo na ně naopak křičím, taky jsem byla naštvaná na manžela, který pořád nechápal, co se děje, a občas mě ovládla sebelítost. Co to je sakra za život?! A tak jsem si začala pomáhat skleničkou vína.“ Nejspíš není náhoda, že plná pětina všech alkoholiček v léčebnách začala pít právě během mateřské.

OTCOVÉ A BABIČKY, KDE JSTE?

Dá se nějakým způsobem odhadnout, zda je určitý typ žen náchylnější k vyhoření než jiný? Třeba perfekcionistky? „Není to často skutečný perfekcionismus, jen snaha co nejvíc uspokojit potřeby ostatních, tedy dětí, manžela a případně i jiných členů rodiny.

V psychologické hantýrce tyto ženy nazýváme,pomahačkami‘. Chtějí být dokonalými matkami a dát svým dětem všechno, co se jen dá. Odezva a ocenění však nepřicházejí, proto vznikají pocity marnosti – žena se snaží, ale nikdo to neocení,“ vysvětluje Hanková.

Důležitou roli proto hraje matčino okolí, tedy především manžel, její matka, případně tchyně. Právě oni by měli být těmi prvními, kteří si všimnou, že je něco špatně, a měli by nabídnout svou pomocnou ruku. „Syndrom vyhoření většinou nelze přehlédnout. Projevuje se depresivními stavy, psychosomatickými poruchami, často i somatickými nemocemi. V tuto chvíli ale bývá pozdě, protože žena již akutně potřebuje odbornou pomoc. Okolí by však mělo zpozorovat příznaky mnohem dřív. Žena bývá podrážděná, unavená, nemá zájem o věci mimo rodinu, zanedbává svůj vzhled, nápadně přibere, nebo naopak zhubne,“ vyjmenovává Hanková.

Klára svou situaci nakonec vyřešila tím, že se vrátila do práce. „Dceři už bylo naštěstí přes dva a půl roku a já už jsem dál nemohla. Není nic horšího než frustrovaná, vyhořelá matka. Přestala jsem překládat a vrátila se zpátky do agentury, kde mi vyšli vstříc, za což jsem jim dodnes strašně vděčná. Začala jsem docházet do kanceláře na tři dny v týdnu a dva dny byla doma s malou. Byla jsem šťastná, zase s lidmi, se kterými jsem si rozuměla, mohla jsem o sebe zase začít dbát a řešit i náročnější věci než jen nákupy a hračky. V práci jsem pracovala na sto dvacet procent a čas strávený s dcerou jsem si taky užívala mnohem víc než předtím. Kamarádka to sice nechápe, sama má dvě děti a tvrdí, že se do práce vrátí, jen když nebude zbytí, ale v mém případě šlo o nejlepší možné řešení.“

PRÁCE, KURZY, INTERNET

S tím, že pro dítě je nejdůležitější, aby byla spokojená jeho matka, souhlasí i psycholožka. „Pro ženu je velmi důležité mít zájmy i mimo rodinu, ať už jde o koníček, práci nebo třeba studium,“ dodává Hanková. Jestliže během rodičovské pracovat nemůžete nebo nechcete, zkuste alespoň posbírat pár nových vědomostí a dovedností, které se vám budou hodit. Nemusíte hned studovat vysokou školu, ale stačí si pořídit pár zajímavých knih nebo se porozhlédnout po nějakých kurzech. Že se ve vašem městě žádné nepořádají?

Zapátrejte na internetu, respektive po jejich on-line podobě. Stejná rada platí i v případě, že byste ráda chodila cvičit nebo tančit, ale v blízkém okolí sambu nikdo nepraktikuje. Výhoda on-line kurzů spočívá i v tom, že je můžete absolvovat v kteroukoli denní či noční hodinu. Internet obecně představuje dobrý způsob, jak mohou matky alespoň částečně zůstat v kontaktu s okolím.

To potvrzuje i Eva Došková z digitální agentury Bubble: „Ženy s malými dětmi tvoří podle průzkumů velmi početnou skupinu uživatelů sociálních sítí. A je to logické, protože tímto způsobem snižují svou sociální izolovanost. Maminky nemají už tolik času a často ani peněz na to, aby se pravidelně scházely s bývalými kolegy nebo bezdětnými kamarádkami, ale díky sociálním sítím stále vědí, co se ve firmě nebo u jejich přátel aktuálně děje, zůstávají v oboustranném kontaktu. Zároveň tu mohou hledat nové přátele, obvykle třeba jiné matky, které řeší stejné problémy. Kromě Facebooku si ženy na mateřské a rodičovské oblíbily třeba i Pinterest, kde mohou sdílet inspirující fotky, případně Instagram,“ vysvětluje Eva Došková a dodává, že příjemným odreagováním může být rovněž psaní blogu.

ŠŤASTNÁ MATKA JAKO ZÁRUKA ŠŤASTNÉ RODINY?

Pravidla platící pro maminky s propukajícím syndromem vyhoření se dají aplikovat i jako prevence pro všechny ostatní ženy na rodičovské dovolené. Čím dřív pochopíte, že máte právo věnovat se i sama sobě, tím lépe pro celou rodinu. Když občas utečete do svého světa, ve kterém budete moct být zase na chvíli onou Klárou (Soňou, Adélou, Zuzanou…), jakou jste bývala dřív, budete šťastnější. Což ocení děti i váš partner.

3 tipy první pomoci

SEPIŠTE SI VŠECHNY POVINNOSTI I NÁROKY Co byste chtěla stihnout, jaké pravidelné povinnosti musíte splnit? Sepište si bod po bodu, jak vypadá váš běžný den, a zamyslete se nad tím, jestli je reálné stihnout všechno. Opravdu je jediným důkazem lásky k dítěti to, že mu budete plést svetry? Mnohé ženy dělají tu chybu, že mají směrem k sobě nerealistická očekávání. A to je chyba.

DEJTE SI PAUZU

Každý den si vyhraďte alespoň deset minut, které budou patřit jen a jen vám. Bez výhrady. Odevzdejte miminko rodině, partnerovi a meditujte, dejte si čaj, jděte se projít ven. A nenechte se o své chvilky nikdy a nikým připravit!

NAJDĚTE ROVNOVÁHU

A především radost ze všeho, co právě děláte. Počítejte s tím, že dny maminek jsou plné milých i nemilých překvapení a stresu. Naučte se však ve všech situacích hledat pozitiva i úsměv. Uvidíte, že s ním vám to půjde mnohem lépe.

23% matek tvrdí, že se během své mateřské se syndromem vyhoření setkalo.

12% přetažených maminek přiznalo, že pomohla podpora okolí. Hlavně ta od partnera.

Článek vyšel v časopise Maminka

Další články z rubriky

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního výdechu

Láska je nesmrtelná: Muž podporoval svoji ženu s rakovinou do posledního…

Včera | Jennifer Meredino (40) byla příliš mladá na to, aby zemřela. Osud s ní však měl jiné plány a když…

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Na co je dobrý sex? Pomůže od migrény, stresu i škytavky

Včera | Jste čím dál tím pohodlnější a máte problém se přemluvit k sexu? Až zjistíte, k čemu všemu vám…

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

MAGDA (27): Přítelův syn mi dělá návrhy. A příteli to nevadí!

6. 12. | 12 | Magda má o 15 let staršího přítele s dospívajícím synem ve střídavé péči. Chlapec je jen o 10 let…

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

Jak poznáte, že už s vámi nechce trávit Vánoce

6. 12. | Vánoce mají být svátky pohody a klidu, ale ne vždy to funguje. Je to také období, kdy lidé…