Osobní zpověď člověka, který se narodil s odlišnou sexuální orientací a byl odsouzen za pohlavní zneužití osob mladších 15 let. Vypráví o jeho dětství, dospívání, kdy si začal uvědomovat svou sexuální orientaci, o letech strávených vedením chlapeckého oddílu, o období sexuální adaptace, v němž se snažil navázat partnerský vztah se ženou, o neustálém tlaku obrovského pokušení, kterému několikrát podlehl.
Následuje soud, ochranná ústavní léčba a kastrace, pro niž se dobrovolně rozhodl, a nástup k trestu odnětí svobody.Autor, který má dlouholetou novinářskou zkušenost, líčí svůj příběh poutavě s velkou otevřeností a odvahou, což umožní pochopit prožívání a společenské postavení člověka se sexuální deviací.
Kniha je doplněna předmluvou a odborným komentářem sexuologa MUDr. Slavoje Brichcína.
Ukázka:
Souzen a odsouzen
Kdo z vás je bez hříchu, nechť první hodí kamenem.
Janovo evangelium 8,7
Myslím, že každý, kdo se dopustí obdobného deliktu jako já, hledá si pak – a tím spíš při trestním stíhání – nějaká fakta, kterými by své zvrácené počínání nějak omluvil. Nejen pro veřejnost, ale i sám pro sebe. Existují rozličné hrůzné techniky, kterých se my, pachatelé, dopouštíme na dětech. Mám na mysli taková násilí, jako jsou anální a orální sex, trýznění, znehybňování, natáčení průběhu zneužití na videozáznam, prohlížení pornografických snímků a promítání obdobných filmů. Ničeho takového jsem se nedopustil, ale to vůbec neznamená, že bych chtěl snižovat svou vinu. Nemohu ani argumentovat tím, že jsem chlapcům z oddílu věnoval tisíce hodin svého času stráveného účastí na společných podnicích i zevrubnou přípravou na tyto akce. Nic z toho mě neomlouvá, protože přece nelze vybírat si nějakou „daň“ za zneužití pochybeným argumentem, že jsem pro své oběti naopak udělal mnoho dobrého. Neomlouvá mě ani to, že jsem svým svěřencům mnohokrát pomohl, když byli v nebezpečí. Na misce vah Boží spravedlnosti to jistě má určitý význam, ale samo provinění a jeho následky to nezmenšuje.
Slovo pedofilie znamená lásku k dětem, ale zároveň je to bohužel také sexuální orientace na děti v předpubertálním období. Záleží na dotyčném člověku, aby se nedopustil deliktu a dokázal svůj pohlavní pud „udržet na uzdě“. K tomu se ostatně vrátím v jedné z následujících kapitol. Tu předchozí jsem uzavřel vzpomínkou na své rozhodnutí nedopustit se dalšího selhání. Nějaký čas se mi to dařilo, ale bohužel jsem to nedodržel.
Na jaře přibyly na fakultě studijní povinnosti, protože se blížilo psaní diplomové práce a státní závěrečné zkoušky. Oddílu jsem se věnoval o něco méně, ale tak, aby neutrpěla činnost, na kterou jsme se všichni těšili nejvíc. Byly to především víkendové výpravy a kýžený letní tábor.
Jarní expedice do Českého středohoří se stala osudnou. Romantická krajina s bizarními sopečnými útvary a spoustou geologických i botanických pozoruhodností nás nadchla a úsilí při zdolávání skalních vrcholků ještě víc stmelovalo celou partu, která táhla za jeden provaz jako nikdy předtím. Ubytováni jsme byli v jisté vesnici pod Milešovkou. Spali jsme opět společně, obdobně jako při zimním zájezdu. Stejným způsobem, jaký jsem popisoval v předchozí kapitole, jsem zneužil další čtyři kluky. Když všichni usnuli, dopustil jsem se stejného činu jako v zimě na horách. Připomínal jsem si své rozhodnutí, že se to nesmí opakovat, ale pohlavní puzení v bezprostřední blízkosti chlapců bylo silnější. Osahával jsem dva své sousedy na vedlejších lůžkách, a když na to nereagovali, přisedl jsem si k posteli dalšího a ohmatával mu přirození.
Opět se nic nedělo a já jsem nebyl ochoten ani schopen svoje počínání zastavit. Když jsem osahával čtvrtého, Vaška, obrátil se náhle na břicho, ale nic neříkal. Lekl jsem se. Bylo to varovné znamení, proto jsem se ihned vrátil na své lůžko. Vašek se po chvíli zvedl a odešel na záchod. Po něm vstali i ostatní tři a dlouho se nevraceli. Nedalo mi to, vstal jsem a potichu pootevřel dveře pokoje. Škvírou jsem viděl, že chlapci stojí na chodbě a tlumeně mezi sebou hovoří. Celý jsem se roztřásl v neblahé předtuše, že tentokrát mi to 
neprojde. Vrátil jsem do postele a předstíral, že spím. Hoši se po chvíli vrátili a ulehli. Trvalo to dlouho, než jsem zaslechl jejich pravidelné oddechování, sám jsem však strachem z toho, co může následovat, zdříml až k ránu.
Pokračování kapitoly najdete v knize
Janek Alexa - Žil jsem jako pedofil
brož., 176 s., 199 Kč
ISBN 80-7178-675-6
Více informací a možnost objednání www.portal.cz