Život může být krásný i bez dětí. Opravdu

DĚTI nemám a už je asi mít nebudu...manžel děti nechtěl i když to nikdy neřekl, po dvanácti jsme se rozvedli, pak jsem hledal partnera, který by děti chtěl, ale bohužel každý chlap má děti s tou první...a i když třeba ze začátku vztahu mluví o dětech, tak když dojde na lámání chleba, nechce další probdělé noci, další zoodpovědnost a navíc on už děti má...
pak jsem měla partnera, který děti chtěl, ale měl problémy s plodností, takže běhání po doktorech umělé oplodnění, IVF s ISCI a to vše několikrát, bojužel nebo možná bohudík marně - byl to mamánek a po smrti jeho otce ho jeho matka donutila se se mnou rozejít - podotýkám v té dobš mu bylo 49 mě už 44
takže ted jsem s jiným partnerem, ten sice děti má,ale rozvrdli se když byl synům rok, žena se odstěhovala celkem daleko a ani mu je jako malé nechtěla půjčovat takže se vztah ani nenavázal a on je v podstatě jen dárce semene a plátce alimentů
letos mi bylo 45, takže i když antikoncepci nepoužíváme,šance jsou zřejmě nulové a do dalších martirií s umělým oplodněním už nemám sílu
jen si tak říkám, co bude,až budeme staří...když má člověk děti jeho život má nějaký smysl a cíl
bez dětí je vám vlastně jedno, zda se zítra probudíte...
ti co děti mají nebo je teprve plánují většinou říkají, že i bez dětí se dá žít, najít si zájmy, koníčky atd., ale to není ten motor, co člověka žene

Bez dítěte jsme měli oba spoustu času, někdy jsme se nudili. S dítětem se nenudíte, času máte málo a přesto jste spokojení a nevyměnili by jste to za nic...
Život bez dítěte může být krásný, dokud nezjistíte, že dítě chcete, ale už ho mít nemůžete....

Sobecke vůči komu? Vůči společnosti? To je snad v první řadě každého věc. Nebo vůči tomu potenciálnímu dítěti? Zamysli se nad tím, vždyť neexistuje. To můžu napsat že je sobecké mít jen jedno dítě, když můžu mít dvě, že je sobecké mít jen dvě, když můžu mít tři, atd.

Já si myslím, že obojí může být hezké. Nepřipadá mi sobecké nemít dítě. Jiné jsou pocity, když to dítko nemáte - dobře se bavíte, máte volnost, můžete pracovat, neznáte "strach" o někoho tak úzkostný a hlavně dobrovolně ho nechcete a děláte to, co chcete a tím jste spokojená. Jakmile to dítko máte, je to nejkrásnější bytost na světě a nikdy byste neměnila. Je to poznané a krásné, naplněné.

Když si to někdo mýslí!?Tak zdravím všechny bezdětné a přeji jim klidný život.

ahoj debile

Každý se rozhodne jestli chce mít dítě. Nemít dítě není ani špatné, ani dobré. Prázdno bez dítěte znamená pouze nedostatek zájmové činnosti.

Cinderela:mě zas příjde sobecké dítě mít. Tahle planeta je přelidněná právě z toho důvodu že si většina lidí myslí že když dítě mít může tak ho mít musí.

reaguji na Majdu... taky jsme to tak měli, hodně jsme cestovali, hodně chodili večer ven, měli jsme většinu známých bez dětí, ať už je nechtěli mít a nebo ještě nechtěli mít...
pak jedna kamarádka, která dítě neplánovala, přišla do jiného stavu... dítě si nechala a najednou se něco změnilo.. předtím jsem na dítě myslela, ale nebilo mě tak do očí, že ho nemáme... když jsem viděla jak se každý týden chlapeček mění, bylo to úžasné... nakonec jsme kvůli mužovi prošli 3X IVF a skončili až u žádosti u adopci, bylo to neskutečně vyčerpávající.... nakonec se nám po 3 letech narodil po manželově operaci v zahraničí syn... za pár dní mu bude rok a musím říct, že to byl těžký rok po všech stránkách, ale moc mi dal a za syna bych dala život... mimoto jsem nečekala že bude tak krásný a šikovný, všude ho chválí.. všechno po mě opakuje a má už teď super smysl pro humor.. .je to můj malý parťák a sluníčko, teď mám pocit, že je proč táhnout tu káru dál... pořád cestujeme a chodíme do společnosti, ale nejvíc se těším domů, až mě syn pohladí po tváři nebo až se ke mně přitulí :):):)

Podle mě každá zdravá normální žena, která si je jista, že dítěti dá, co potřebuje,by dítě mít měla.Podle mě je to to nejkrásnější, co může být.
Nechtít dítě, když je to možné, mi připadá sobecké.

Já taky myslím, že život může být opravdu i bez dětí pěkný. Sama jsem vdaná 7 let, děti nemáme, mám spoustu kamarádek, které děti nemají a nebo neplánují a žijí krásný život, je to jen o osobním pocit.

šmarjá, co je to za hovadina? Studie, kde se zkoumalo 22 žen, to má být jako dostatečně velký vzorek? Nebo holt nějací doktoři vyzpovídali svoje bezdětné příbuzné, shrábli dotaci za výzkum a šmytec? Zas článek jak noha

Život bez dětí je prázdný a smutný. Tento pocit navíc posiluje okolí, které na bezdětné manžele pohlíží jak na element jim cizí. Děti nemáme a často mám pocit, že žijeme v osamoceném světě.

Záleží na tom jak to kdo cítí.... ženě která touží po dítěti nic nenahradí tuto touhu, ale naopak jsou i ženy, které by dítě mohly mít, ale jejich cítění dá přednost něčemu jinému.

Dovolte vyjádřit můj názor, jako mladá jsem si nikdy nedovedla představit, že bych neměla děti, ani jsem si nepřipouštěla, že bych je mít nemohla. Mám dvě dospělé děti a dvě vnoučata, jedno od syna a jedno od mé bývalé snachy, kterou mám ráda jako dceru. Ale moje vlastní dcera děti nemá a nevím jestli je bude mít, ale myslím si, že ona, narozdíl ode mě, je s tím vyrovnaná, žije si svůj život, cestuje. Já si ale pořád myslím, že život bez dětí je nějak prázdný. My jsme byli tři sourozenci, kluci se rozletěli do světa a já jsem zůstala v městě, kde žili rodiče a postarala jsem se o ně. Dnes je jiná doba, ženy jsou soběstačné, budují si karieru, děti mají v pozdějším věku, nebo vůbec. Já jsem měla obě děti do 23 let o 16 měsíců od sebe, byla to fakt fuška, ale zvládli jsme to. S dětma jsou velké starosti, ale jsem ráda, že je mám, ale je to na každé ženě, jak se rozhodne. Přeji hezký den.

jistě, že život může být krásný i bez dětí. Není nezbytné mít dítě, pokud ho někdo nechce. je smutné pokud někdo dítě chce a mít ho nemůže, jinak je to volba ženy, jak se rozhodne ...

Spousta mužů nedá nadmíru a všestranně obezřetné, ochranitelské ženě, kromě toho nejcennějšího, *dítěte*, v životě zhola nic. Proto ta váha.