1. „Byla jsi pro mne klíčem, který mi otevřel dveře k mé duši.“ řekla mi.
Před pěti lety jsem se zamotala se do šíleného vztahového propletence, který se mi nakonec s vypětím všech sil podařilo rozmotat, nebo spíš přetnout. Na ty bouřlivé měsíce před pěti lety však stále vzpomínám; mísí se ve mně stud, vášeň i krásné vzpomínky na naprosté souznění duší i těl. Už nikdy v životě nabubřele neřeknu: „To by se mně stát nikdy nemohlo!“ Stát se vám totiž v životě může naprosto cokoliv a někdy ani nevíte jak.
A co se mi stalo tak nečekaného? Měla jsem vztah s manželkou mého letitého kamaráda. Nejsem jinak orientovaná, a nebyla jsem do ní bezhlavě zamilovaná, prostě mezi námi přeskočilo cosi strašně zvláštního a několik měsíců jsme se scházely jako milenci. Jsem osudu vděčná, že jsem to vše prožila, a jsem osudu vděčná, že jsem v sobě našla sílu vše ukončit. Obě by nás to zničilo a samozřejmě bychom s sebou strhly i své rodiny. To jsme nechtěly ani jedna. Já vše ustála. Ona nakonec od mého kamaráda odešla a žije s ženou. „Byla jsi pro mne klíčem, který mi otevřel dveře k mé duši.“ řekla mi nedávno do telefonu – stále si občas voláme.
- Jak se vyvíjel Zlatin příběh dál, se dozvíte v následujících kapitolách... Pokud jste netrpěliví a chcete znát rychle konec, můžete část příběhu přeskočit. Z boxíku zvolte rovnou čtvrtou kapitolu a prostřední část textu se vám vůbec nezobrazí. Jestliže si chcete příběh přečíst celý, postupujte po kapitolách tak, jak za sebou následují.
Pokračování 2 / 4
2. Jan byl něco jako můj bratr a já mu možná určitým způsobem nahrazovala mámu.
Říkejme mu třeba Jan a jí Katka. Jan je můj o dva roky mladší kamarád z průmyslovky. Bydlel nedaleko od nás, a tak jsme spolu jezdili každé ráno vlakem do školy a odpoledne nebo večer zpět. Jan vyrůstal s tátou a byl trochu podivín. Byl vysoký, hodně hubený, a když se sešlo víc lidí než dva, tak byl neuvěřitelně mlčenlivý. Spolu jsme ale „prokecali“ hodiny. Věděl skoro všechno o mých láskách, o prvním sexu i starostech s rodiči. Ani já, ani nikdo z našich přátel či z rodiny ho nikdy nebral jako mého potencionálního partnera. Jan byl něco jako můj bratr a já mu možná určitým způsobem nahrazovala mámu – tedy aspoň mi to mnohokrát řekl. A právě tomuhle klukovi jsem hrozně ublížila.
Jan si vzal Katku, první svojí vážnou známost, o 8 let straší impozantní ženu s ročním synkem. Katka za sebou měla poměrně těžký život a manželství s introvertním Janem pro ni bylo „lázněmi“, jak často říkala. Já se vdala rok po Janovi. Vdávala jsem se z velké lásky a měla docela spokojené manželství. Manžela jsem vlastně znala od dětství, jen jsme se nikdy nebavili. Manžel znal od dětství i Jana, a tak ho nikdy nevnímal jako svého soka. Všichni jsme z menšího města, jen Katka se přistěhovala a zase odstěhovala. Pro mě je to tak lepší, pro Jana je to tragédie.
Pokračování 3 / 4
3. Katka mě fascinovala jako člověk.
S Janem, Katkou jejich synem a našimi dětmi jsme jezdívali na dovolené a víkendy, navštěvovali se, zkrátka udržovali přátelství. Jan je hodně zručný, a tak nám hodně pomáhal, když jsme stavěli dům. Tehdy jsem se sblížila s Katkou. Od prvního setkání jsme si strašně rozuměly. Tím, že jsem znala od dětství Jana i jeho rodinu, chápala jsem mnohdy i beze slov jejich partnerské problémy. Propovídaly jsme hodně večerů a procházek s dětmi a mluvily úplně otevřeně o všem. Věděla jsem, že Katka měla před Janem několik vážnějších vztahů a jeden dokonce se ženou. O tomto vztahu ale Jan nevěděl, Katce to nepřišlo vhodné, mě to svým způsobem fascinovalo.
Jenže jednou se má „fascinace“ zhmotnila a prostě se TO stalo – probrala jsem se až ve sprše. Manžel byl s dětmi u svých rodičů, kam nerada jezdím. Jan byl v práci a Katka k nám zašla na víno. Pak se TO opakovalo ještě mnohokrát. Na rozdíl od Katky, která je hodně spontánní a otevřená, jsem já všemu vnitřně hodně vzdorovala. Ale bylo to tak nové, jiné, intenzivní, že jsem se všemu úplně poddala. Navíc mi vztah se ženou prostě nepřišel tolik jako nevěra – samozřejmě vím, že je to „blbost“, ale tehdy jsem byla jako opilá. Myslím, že jsem nebyla zamilovaná v pravém slova smyslu, to mohu být jen do muže. Katka mě fascinovala jako člověk. Náš vztah byl strašně intenzivní.
Pokračování 4 / 4
4. Katka to nezvládla. Po roce od našeho rozchodu od Jana odešla.
Myslím, že kdybych vše neukončila, nikdy by na to nikdo nepřišel. Nevěra ženy s ženou má totiž jednu obrovskou výhodu. Když si dáváte jen trochu pozor, nikdo nemá nutkání vás podezírat, i když s danou ženou trávíte hodně času, přespíte u ní, jdete s ní na víno či jedete společně na dovolenou. A samozřejmě odpadá i riziko nechtěného těhotenství. Mým životem se prohnala smršť, a já byla až po několika bouřlivých měsících schopná racionálně uvažovat. Strašně intenzivně jsem začala cítit, že nemohu žít v tak obludné lži. Ubližuji Janovi, manželovi, dětem – všem, které miluji. Nakonec jsem v sobě našla sílu a Katce vše řekla. Dohodly jsme se a milenecký vztah ukončily. Ano, mnohokrát jsem plakala, toužila a měla nutkání zvednout telefon, ale vydržela jsem to.
Katka to nezvládla. Po roce od našeho rozchodu od Jana odešla. Jan se sesypal a dodnes neví, že všechno, co se v Katce dál dělo, jsem pravděpodobně spustila já. Ve vztahu, který prožívala se mnou, si prý uvědomila, kdo vlastně je, pochopila, že nikdy nebude úplně šťastná s mužem. Nyní žije Katka s rozvedenou ženou. Dohromady vychovávají 3 děti, občas si voláme, ale nevídáme se. Obě víme, že by to nebylo správné. Jan je sám. Já zůstala s manželem. Cítím velkou vinu, ale cítím i touhu (a u té zůstane!). Nikdy na Katku nezapomenu. Když někdy slyším: „To by se mně stát nemohlo!“ obvykle se ušklíbnu. A pomyslím si: „Nikdy neříkej nikdy.“
(Z.K., 41 let)
Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!