Třináctiletá slečna dělá své maceše ze života peklo. Její „pomsty“ za ukradeného tátu jsou velmi sofistikované.
Katka je dva roky vdaná a má ročního synka a také vyvdanou třináctiletou „dceru“. S nynějším mužem se seznámila v práci, byla to láska na první pohled, z počátku ale odpíraná, protože věděla, že je Pavel ženatý. Jenže láska, a také Pavel, si nakonec nedali poručit. Pavlův rozvod byl bouřlivý a bolestný, zejména pro jeho dceru, která tátu zbožňovala a měla s ním velmi úzký a láskyplný vztah.
I proto se Pavel s exmanželkou i dcerou dohodli, že budou mít Nikolku ve střídavé péči. Katka tedy prodala svůj byt, vzali si s Pavlem hypotéku a koupili domek asi 15 minut pěšky od Pavlova bývalého bydliště, aby Nikola nemusela měnit školu, kroužky, kamarády a měla blízko do druhého domova i k prarodičům. V domku měla holčička svůj pokoj i sociální zařízení, Pavel jí dokonce pořídil i vytouženého pejska, kterého v paneláku mít nemohla.
Tichá voda
„Nikola mi byla docela sympatická, při prvním představení se příliš neprojevovala, byla tichá a uzavřená. Měla jsem docela radost, protože jsem se hodně obávala, jak mě holčička přijme. Nikola se ale zdála být velmi nekonfliktní, neustále ponořená do svého světa knih a barev. V týdnu, kdy byla u nás, jsem o ní vlastně moc nevěděla. Četla si, učila se nebo kreslila, navíc se o ni staral především manžel, já zajišťovala spíše domácí servis.
Navíc jsem měla doma čerstvé miminko, které kvůli traumatickému porodu vyžadovalo hodně péče. Malého brášky si Nikola vůbec nevšímala, jako by neexistoval, to se mi moc nelíbilo, ale co jsem mohla dělat? Manžel mě uklidňoval, že se to časem poddá. Nikola je prý v pubertě, navíc zraněná rozvodem, na vše si musí zvyknout. Chápu, že na mě mohla mít stále zlost, že se její rodiče rozvedli, ale malý přeci za nic nemohl! No a po čase se navíc začaly dít ty zvláštní věci…“
Tichá voda břehy mele
O jaké zvláštní věci šlo? Katka nemusí nijak dlouho vzpomínat: „Třeba se stalo, že jsem k večeři servírovala hovězí vývar s domácími nudlemi, který jsem chvíli před tím chutnala, a byl perfektní. Ale po prvních soustech jsme všichni polévku vylili, protože byla absolutně nechutně přesolená. Pak se to samé stalo s gulášem, jindy se hustá svíčková omáčka přeměnila ve vodovou břečku a podobně – vždy jsem však věděla, že jídlo bylo uvařeno bezchybně.
Manžel navíc jídlo miluje, a pokud je hladový, bývá nervózní, takže když se podobná situace opakovala, vylil obsah hrnce do záchodu a šel si demonstrativně vařit polévku z pytlíku nebo mazat chleby. Nikola mu pak většinou pomáhala. Jenže kuchyňské záhady nebyly osamocené! Několikrát se například stalo, že jsem večer nemohla najít Míšův milovaný dudlík či hračku, prostě se po nich slehla zem. Míša pak plakal, nemohl usnout a doma byla nepohoda a dusno. V té době jsem už tušila, že za vším je Nikola, jenže jsem ji nikdy nechytla za ruku, a když jsem se o tom zmínila Pavlovi, klepal si na čelo – prý mi ta mateřská leze na mozek!“
Tichá voda břehy ničí
Nervy pracovaly a Katka začala být na tichou a zdánlivě nekonfliktní Nikolu alergická, čehož si začínal všímat i Pavel, který se v rodinných sporech obvykle stavěl na stranu dcery. Kateřina se tedy rozhodla, že musí Nikolu přistihnout při činu, aby Pavel pochopil, že si nevymýšlí a Nikole nekřivdí. Chvíli to sice trvalo, ale Nikola nakonec udělala chybu a všetečná Katka věděla, kde přesně má hledat oblíbeného plyšáka malého Míši.
Byl u Nikoly ve skříni (spolu s jedním dudlíkem) – což pěkně předvedla i Pavlovi. „Zbláznila ses, ty Nikole prohledáváš pokoj? Chápeš vůbec, co ta holka prožívá? Došlo ti, že je v pubertě, že mě miluje, a že na tebe prostě jen žárlí? Nemůžeš být trochu nad věcí, ty jsi dospělá, ona je dítě!“ rozkřikl se na Katku Pavel. Katka stála jako opařená, nemohla uvěřit, že tohle řekl on. On, který o ni tolik stál.
Tichá voda a já. Co dál?
„Čekala jsem všechno, ale takovouhle reakci ani ve snu. Chápu, že je to pro Nikolu těžké, ale co já, co naše dítě? Je jí 13 a chová se tak rafinovaně! Bojím se, co bude dál, bojím se, že nás bude stále více rozdělovat, až nás rozdělí úplně. Neumím být nad věcí, když mi ubližuje skrz Míšu, neumím být nad věcí, když ze mě dělá neschopnou a hysterickou osobu. Stále více žiji ob týden a nevím, co dělat dál.“
