Tohle musím mít! Kdy se může stát z nakupování nebezpečná závislost?

| Autor: Marta Fenclová | Rubrika: Móda

Nakupování je na první pohled v podstatě docela dobrý způsob trávení volného času. Společný shopping podporuje a utužuje sociální vazby a nové šaty nebo boty navíc skvěle podpoří sebevědomí. Někdo utrácí méně, někdo více, ale nakupujeme víceméně všichni, a nakupování k dnešní době patří. Právě proto je tak těžké rozpoznat, kdy se z radostného utrácení stává nebezpečná závislost.

Tohle musím mít! Kdy se může stát z nakupování nebezpečná závislost?

Studie publikovaná v American Journal of Psychology mluví o osmnácti milionech Američanů, kterým nákupní horečka ohrožuje vztah nebo kariéru, obecně se ale odhady nutkavého nakupování mezi americkou a evropskou populací pohybují mezi dvěma až dvanácti procenty. V některých zemích, jako například v Německu, dokonce existují kliniky pro lidi závislé na chorobném nakupování, které jde napříč všemi sociálními skupinami a navzdory stereotypním představám se týká stejně tak mužů jako žen.

Termín shopaholismus neboli oniomanie poprvé použil psychiatr Emil Kraepelin a pochází z řeckého slova „onios“ (na prodej) a „mania“ (šílenství). Jde o klasickou závislost, kdy postižený ztrácí nad svým chováním sebekontrolu. V tomto případě je ale situace o to složitější, že je mnohem méně rozpoznatelná. „Žádná závislost se nikdy nedá přesně změřit ani předem jednoznačně rozpoznat. Když to porovnáme se závilostí na alkoholu, také nelze říct, že každý, kdo se opíjí, je závislý.

O závislosti hovoříme tehdy, když nám takové chování začíná škodit v některé oblasti našeho života, jako je například zdraví, práce, rodina apod. U nakupování bývá ale hranice toho, kdy to dotyčnému začne v životě nějakým způsobem škodit, méně zřetelná a může trvat i několik let, než si to dotyčný nebo jeho okolí uvědomí.

Nebezpečí spočívá v tom, že dotyčný dlouho netuší, že se něco rizikového děje, a okolí to také nevidí, nehledě na to, že tuto činnost na rozdíl od drog nebo alkoholu obecně jako nebezpečnou nevnímáme,“ upozorňuje psycholožka PhDr. Ilona Preslová. „V dnešní době totiž není nijak výjimečné, že si pořizujeme mnohem víc věcí, než potřebujeme. V podstatě vyděláváme hlavně proto, abychom mohli nakupovat,“ dodává.

Nové drahé věci jsou v dnešní společnosti známkou vyššího společenského statusu, k nakupování nás nutí společenský tlak a všudypřítomná reklama. Každý den se objevují novinky a technické vymoženosti, bez kterých nemůžeme být a které náš život udělají krásnější a příjemnější. A odolat takovému tlaku je v podstatě skoro nemožné.

Není proto až tak překvapivé, že se určité procento společnosti začne v tomto ohledu chovat patologicky. Mezi časté oběti shopaholismu patří podle Ilony Preslové například manželky dobře vydělávajících mužů. Manžel je rád, že si manželka udělá čas od času radost nákupem nových šatů nebo kabelky. On si tím v podstatě kompenzuje, že se jí nemůže plně věnovat, a může trvat roky, než si uvědomí, že její záliba v nakupování přerostla rozumnou mez. Paradoxně pak musí takový dobře vydělávající muž své ženě peníze přidělovat, aby nezruinovala rodinný rozpočet.

Mihotavý pocit štěstí

Máte ve skříni desatero téměř stejných černých triček a při další příležitosti neodoláte a koupíte si další? Potřebujete naprosto nutně poslední model iPhonu, i když vám dobře slouží i ten „starý?“ Hromadí se vám ve skříni či v botníku tašky s oblečením a botami, které jste si ještě ani nestihla rozbalit, natož abyste si je vzala na sebe? To všechno jsou typické příklady toho, že se vám situace začíná lehce vymykat z rukou.

„Každý z nás si jde občas udělat radost a koupí si něco, co nezbytně nepotřebuje. Pokud to ale dotyčný dělá opakovaně, bývá to známkou závislosti. Často si přitom doma ten balíček ani nerozbalí, protože o samotnou věc ztratí zájem už krátce po zaplacení. Tím největším potěšením je samotný požitek z nákupu,“ vysvětluje Ilona Preslová.

Samotný proces uspokojování nutkavé potřeby pak podle ní vypadá zhruba následovně: „Člověk je v nepohodě, má pocit, že nemá žádnou radost, cítí se sám apod. Přijde do obchodu a tam najednou cítí příjemné rozechvění a radost z toho, že si něco koupí. Vybírá si, zkouší, pak jde k pokladně… A tam se objeví ten mihotavý pocit štěstí, pro který to dělá. Ten je ale velice krátký, protože už cestou domů si začne uvědomovat, že to byla hloupost že peníze budou na účtu chybět nebo že tu věc vůbec nepotřebuje, a přichází pocit viny,“ říká.

Všechno to pak souvisí s emoční stránkou, kdy si prostřednictvím nakupování dotyčný člověk něco kompenzuje, potřebuje se uvolnit a potěšit. Impulzivní nakupování pomáhá například v těžkých situacích, ať už se jedná o vztah, nebo stres v práci. Touha shromažďovat věci je pro člověka do určité míry přirozená, ale v případě shopaholismu jde především o nutnost vyvážit nespokojenost s vlastním životem a zaplnit prázdná místa.

„Konkrétně v případě vysoce postavených manažerů je to často metoda, jak dosáhnout rychlého pocitu uvolnění po velkém napětí, které způsobuje trvalý stres. Někdo si dá nějakou rychlou drogu, někdo si jde koupit auto,“ dodává Ilona Preslová.

Za chorobným nakupováním může být často úzkost a depresivní stavy. Shopaholismus přitom prokazatelně nijak nesouvisí se společenským postavením ani s příjmy a vyskytuje se stejně mezi vysoce postavenými manažery i lidmi, kteří žijí od výplaty k výplatě.

Někdo může utrácet denně tisíce, a někdo musí denně utratit alespoň padesát korun v secondhandu, i když pak nemá ani na tramvajenku. „Jedním z mých klientů byl pán, který měl zálibu v technických věcech. Nakupoval elektrobudíky, elektrické zubní kartáčky a další technické vymoženosti, kterých měl plné skříně, a přitom neměl na placení alimentů,“ uvádí příklad Ilona Preslová.

Jedním z varovných příznaků toho, že se z nakupování stává nebezpečná závislost, je překračování účtu a nedodržování hranic našich finančních možností. V momentě, kdy si jdete koupit cokoli nového, i když víte, že nebudete mít na běžné nutné výdaje, jste na šikmé ploše. Postupně pak začne posedlost nakupováním ruinovat i to ostatní, tedy vztahy, osobní život, kariéru. Utrácení může skončit vyhazovem z práce i z bytu kvůli nezaplacenému nájmu a úplným rozpadem osobnosti.

Řekni mi, jak nakupuješ...

Americká novinářka Elizabeth Svoboda uvádí na stránkách serveru psychologytoday.com dokonce různé typy shopaholik . Emocionální shopaholik podle ní pou ívá nakupování k tomu, aby kompenzoval své patné pocity.

V průběhu nakupování se v části mozku nazývané nucleus accumbens neboli v mozkovém centru odměny vylučuje chemická látka zvaná dopamin, která navozuje příjemné pocity. Pocity libosti ale vydrží po nákupu jen kraťoučký okamžik, poté spadne hladina zpět, případně ještě níže, protože se dostaví pocity viny za utracené peníze. Emocionální shopaholici se snaží za pomoci nakupování vyplnit nějakou emocionální díru ve svém život . Takzvaný bipolární shopaholik je člověk trpící bipolární poruchou, který nakupuje v momentě, kdy mu nastoupí manická fáze. Dotyčný má najednou pocit, že může jednat bez následků, že se může rozšoupnout nad své možnosti, protože se nemusí najednou strachovat o peníze.

Takové chování mimo kontrolu může být u lidí s bipolární poruchou první známkou manické fáze, ale vzhledem k tomu, že je nakupování společensky přijatelnou aktivitou, málokdo dokáže rozeznat, o co se jedná. Manický nakupující navíc zůstává na rozdíl od emocionálního shopaholika v dobrém rozmaru i poté, co utratí spoustu peněz za zbytečnosti, a může se tak ocitnout na spirále závislosti, která ho povede dolů.

Takzvaný obsesivní shopaholik nakupuje tutéž věc několikrát. Nechodí nakupovat proto, že mu nakupování dává chvilkový pocit štěstí, ale nakupování mu přináší pocit klidu a utvrzuje se jím v tom, že je vše v pořádku. Typický je pro něho nutkavý, nevysvětlitelný pocit jít do obchodu a něco koupit.

Dělají to všichni

Stereotypní představou shopaholika je dámička ověšená papírovými taškami, ale podle výzkumů k shopaholismu stejně tak inklinují muži. Výzkumy neprokázaly ani spojení mezi shopaholismem a výší příjmů nebo pohlavím. Britská studie zabývající se tímto fenoménem poukazuje pouze na rozdíly v přístupu k nakupování.

Muži podle ní dávají přednost nákupům na internetu, kde nakupují knihy, elektroniku a nástroje, zatímco ženy nakupují oblečení, boty a šperky. Zatímco ženy berou nakupování více jako sociální interakci a způsob, jak trávit víc času s přáteli, muži ho považují často za soutěž nebo závod, rádi se zúčastňují internetových aukcí nebo hledají nejvýhodnější ceny.

Jak to zastavit?

Prvním krokem je uvědomit si, že nějaký problém vůbec mám. Dalšími kroky je pak vyhledání odborné pomoci psychologa, kdy je v rámci psychoterapeutické péče nutné nalézt, co si nakupováním nahrazuji, a odstranění těchto příčin. Součástí bývá také změna životního stylu a nácvik změny chování. Shopaholik se například musí naučit chodit do obchodu pouze v případě, kdy něco potřebuje.

Pokud máte sklony k chorobnému nakupování, doporučují odborníci chodit do obchodu se seznamem, a to pouze s omezeným a nutným obnosem peněz, dále místo kartou platit v hotovosti, protože při platbě kartou můžete ztrácet přímou kontrolu nad stavem účtu, vyhýbat se reklamním poutačům, při nákupu se několikrát ujistit, že danou věc opravdu potřebujete, denně si psát, za co jste peníze utratili, a především v obchodech trávit minimum času.

Článek vyšel v časopise Moje Psychologie

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Hřejivé svetry, ve kterých nebudete vypadat jako neforemná koule

Hřejivé svetry, ve kterých nebudete vypadat jako neforemná koule

Včera | Venku přituhuje a pokud nechceme umrznout nebo ulehnout s chřipkou, je třeba obléct teplé svršky.…

Nohy v teple: Boty, které vám letos nesmí chybět!

Nohy v teple: Boty, které vám letos nesmí chybět!

23. 11. | Důležité je mít nohy v teple, říkávaly naše babičky. I v krutých mrazech ale my ženy toužíme…

Zahřejte se: Kabát, parka, nebo péřovka?

Zahřejte se: Kabát, parka, nebo péřovka?

16. 11. | Jaké teplé oblečení letos v zimě zvolit, abyste se zahřála a zároveň byla in? Nic nezkazíte kabátem…

V teple: Jakou šálu, čepici a rukavice obléct letos v zimě?

V teple: Jakou šálu, čepici a rukavice obléct letos v zimě?

9. 11. | Zima a zároveň období zahalování a vrstvení jsou tu. I v tomto nevlídném období chceme vypadat co…