Trendem doby v péči o tělo se čím dál víc stává přírodní kosmetika. Jak ji poznáte, jaké má výhody a nevýhody? Pokusili jsme se na tyto otázky nalézt uspokojivé odpovědi.
Průměrná žena prý za den použije až 12 kosmetických přípravků. Řeknete si: No a co? Když si ale uvědomíte, že kůže tvoří pořádně velkou plochu, a vše, co přijde na její povrch se dostává do krevního oběhu, důvod k bezstarostnosti je tentam.
Syntetické látky obsažené v konvenční kosmetice se v těle přirozeně nevyskytují a naše tělo se s jejich působením ne vždy umí vypořádat. Existuje dokonce podezření, že některé z nich mohou být i karcinogenní. Hlavními podezřelými v téhle detektivce jsou hlavně parabeny (používané jako konzervanty), triclosan (ničí kožní flóru), syntetická barviva, minerální oleje (ucpávají póry), soli hliníku (obsaženy v deodorantech) generátory formolu (dráždí sliznice, zvláště očí).
V podezření kvůli možnému negativnímu ovlivňování reprodukce jsou i některé sulfáty a ftaláty. Působení kosmetiky na naši pokožku je dlouhodobé a organismus uvyklý na určitou látku si na ni vytvoří rezistenci a k dosažení stejného účinku jí pak potřebuje stále větší množství.
Je tu však přírodní kosmetika a její bio nadstavba. Není všespasitelná, ale stojí za úvahu, zvlášť chcet-li působení některých chemických látek na své tělo razantně omezit.
Čím se liší?
Přírodní a biokosmetika neobsahuje syntetické chemické látky, umělá barviva, parfemaci či látky ropného původu. Jako bio smějí být označeny pouze produkty vyrobené výhradně z přírodních surovin, tedy z látek extrahovaných z rostlin (rostlinné oleje, květové vody a esenciální oleje), vedlejších živočišných produktů (včelí vosk, med či lanolin) či z látek těžených ze země (jíly, soli, minerály).
Tyto suroviny jsou pak dále jen minimálně zpracovávány. Povinností výrobců biokosmetiky je navíc prokazovat, že použité suroviny jsou nejen přírodního charakteru, ale současně pocházejí z ekologického zemědělství a pro tento účel mají platná nezávislá osvědčení. Jako biokosmetika tedy může být označována pouze ta, která splňuje určité standardy, a podle nich je certifikována.
Každá země má ale většinou vlastní kritéria a na jejich základě pak tyto certifikáty uděluje. Nejsou bohužel celosvětově sjednoceny, a tak na poli značení se zatím spotřebitelé setkávají s různými zkratkami, ve kterých se ne vždy mohou naprosto bezpečně orientovat.
Od roku 2001 existuje mezinárodně uznávaná ochranná známka (certifikát) BDIH -kontrolovaná přírodní kosmetika, kterou uděluje mezinárodní institut Ecocontrol se sídlem v německém Osterode. V České republice certifikuje biokosmetiku společnost KEZ (Kontrola ekologického zemědělství). Vydává dva certifikáty podléhající přísným kritériím BDIH. Nejčastěji se můžete setkat s označením CPK (certifikovaná přírodní kosmetika).
Druhý, přísnější, je CPK Bio. Ve francouzsky či anglicky hovořících zemích můžete na obalu najít logo EcoCert nebo Soil Association Organic Standard. EcoCert uděluje dvě označení - EcoCert ECO a EcoCert BIO. Od roku 2006 existuje v Česku i ochranné označení pro přírodní kosmetiku - Organic Product.
Garantuje sice minimálně 80% obsah přírodních surovin, avšak bez ohledu na jejich původ. Stále větší oblibu v zemích EU získává také přírodní kosmetika zohledňující vedle ekologického i sociální aspekt - tzv. etická kosmetika. Nejčastěji bývá označena logem Fair Trade.
Obecně se dají shrnout následovně: biokosmetika musí obsahovat určitý procentní obsah surovin pěstovaných ekologickým způsobem bez použití pesticidů, herbicidů a jiných toxických látek. Nesmí obsahovat umělé látky, barviva a parfemaci, ropné produkty, suroviny získávané z mrtvých zvířat, geneticky modifikované suroviny a nanočástice.
Suroviny se mohou zpracovávat pouze způsobem ohleduplným k životnímu prostředí, biovýrobky nesmějí být testovány na zvířatech, obaly musí být recyklovatelné. Skutečnost, že kosmetika je opravdu přírodní, poznáte podle složení výrobku v INCI (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients), tedy mezinárodní nomenklatury kosmetických přísad na obalu.
Jednotlivé složky jsou uvedeny pod latinským názvem a sestupně počínaje látkami s nejvyšším zastoupením. Pokud přírodní suroviny najdete někde na konci seznamu, přípravek nejspíš nemá s přírodní kosmetikou mnoho společného!
Vybírejte uvážlivě
Přírodní kosmetika může mít samozřejmě i své nevýhody.
Na rozdíl od konvenční účinkuje pomaleji, první výsledky se dostaví později, zato déle vydrží.
Její vůně pocházející pouze z éterických olejů nemusí každému vyhovovat. Může mít kratší dobu trvanlivosti a nechová se jako běžná kosmetika (není například tak pěnivá). Může mít i lehce dráždivé účinky, což způsobuje velké množství přírodních výtažků a složek a v neposlední řadě je také cenově náročnější.
Její hlavní devízou naopak je, že obsahuje přírodní vitaminy a rostlinné složky, antioxidanty a hydratační látky. Není chemicky parfemována, cenné éterické oleje, které obsahuje, jsou vhodné i pro citlivou a dětskou pokožku.
Je ohleduplná nejen k lidskému organismu, ale také k životnímu prostředí. Jeden z hlavních důvodů používání přírodní kosmetiky je obsažen v jejím přídomku.
Budete-li ji používat, podpoříte přirozenou funkci pokožky a nezatížíte ji zbytečnou „chemií“. Je tedy pouze otázkou vaší volby, kterou z cest ke kráse zvolíte…
Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Food.
ČTĚTE TAKÉ:
Tašky, které září barvami!
STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU