Arabská svatba

Arabská svatba
Simona Hejlova - DUBAJ

Bývaly časy, kdy svatba ve Spojených arabských emirátech byla dlouhodobou záležitostí s množstvím významných rituálů. Ťčastnila se jí celá vesnice a pro každého znamenala dny plné zábavy, která nestála mnoho. Dnes už se od této krásné tradice pozvolna upouští. Arabské nevěsty dávají přednost západním róbám, arabskou folklórní muziku nahradily moderní rockové kapely a svatební hostiny se konají v pětihvězdičkových hotelích.

Umm Ahmed, šedesátitří letá žena, která vychovala 10 dětí, prožila svůj svatební den bezmála před půl stoletím. Tehdy ji bylo pouhých čtrnáct let.

Svatební obřad tenkrát trval nejméně tři dny, většinou se však oslavy táhly déle než jeden týden. Novomanželé se až do svatební noci neznali, protože svatbu za ně domlouvali rodiče. Vyjímku tvořily případy, kdy se brali bratranci a sestřenice mezi s sebou navzájem. Takový svazek byl v Emirátech velmi podporován, neboň se věřilo, že pokud se nevěsta se ženichem stýkali v dětství, mají dobré předpoklady pro úspěšné manželství.

Jakmile se rodina rozhodla, že nadešel čas oženit syna, potom mohla bez ohlášení vstoupit do toho domu, kde bydlela vytipovaná nevěsta. Návštěvníci pozorovali, jak se matka vyvolené dívky chová, neboň se domnívali, že stejné bude i chování její dcery. Když matka odešla do kuchyně pro pohoštění, nečekaní hosté měli právo odhrnout koberec a podívat se, zda pod ním není prach či jiná nečistota. Pokud návštěva shledala dům v nepořádku, potom během několika minut odešla a z námluv sešlo.

V opačném případě, kdy se potvrdilo, že rodina dbá o hygienu, začala návštěva mluvit s matkou budoucí nevěsty o svatbě. Jestliže se v průběhu rozhovoru stalo, že budoucí, zatím ovšem nic netušící nevěsta vstoupila do místnosti, vykázali jí rodiče zpět do jejího pokoje, aniž by se dozvěděla, za jakým účelem návštěva přišla. Později, když rodiče nevěsty rozhodli nabídku k sňatku přijmout, požádali rodinu ženicha, aby započala přípravy na svatbu. Pro ženicha nastalo náročné období. Společně se svými kamarády začal stavět nový dům pro svou budoucí rodinu. Také děvče bylo informováno o své nadcházející svatbě. Po zveřejnění datumu svatby začali všichni příbuzní, přátelé a sousedi pomáhat se svatebními přípravami. Vybírali mezi sebou peníze, zlato, potraviny a šaty, aby novým manželům pomohli k co nejlepšímu startu do nového života.

Měsíc před svatbou měla nevěsta pouze jediný úkol, a to být ve svůj nejvýznamnější den co nejkrásnější. Tyto dny strávila většinou o samotě, neboň se věřilo, že čím méně očí jí zahlédne, tím bude pro svého muže přitažlivější. Po celou tuto dobu byla její pokožka natírána směsí indiga a vody, aby zvláčněla a vlasy byly každodenně ošetřovány hennou smíchanou s olivovým olejem, aby získaly sametový lesk. Nevěsta musela držet přísnou dietu, skládající se z datlí a mléka, která měla údajně prozářit její oči.

Dva týdny před obřadem pozvala matka nevěsty do svého domu sousedky a příbuzné a začaly se šít se svatební šaty. Pár dní před svatbou strávila budoucí novomanželka v domě svého nastávajícího, aby ji tchýně mohla naučit vařit oblíbené pokrmy svého syna a seznámit ji s jeho zvyklostmi. Novomanželé se ovšem ani tehdy nesetkali.

Poslední tři dny patřily závěrečným kosmetickým přípravám. Tělo nevěsty bylo natíráno vonnými mastmi. Jasmín, šafrán a arabské parfémy se smíchaly dohromady a několikrát denně se aplikovaly na intimní části těla. Den před svatbou byl zasvěcen nevěstiným vlasům, do nichž byly vtírány vonné oleje, které měly usnadnit přípravu složitého svatebního účesu skládajícího s několika propletených copů. Ten den se také zdobily ruce a nohy nevěsty hennou. Prášek z heny se smíchal s vodou a touto hustou kaší se na dlaně, prsty a chodidla malovaly jednoduché květinové vzory.

Ve svatební den podepsal ženich a otec nevěsty oddací list - tak zvaný Al-Melcha. Oddávající se ženicha i nevěsty otázal stejně jako u nás, zda

1. li hodlají vstoupit do svazku manželského, ovšem s tím rozdílem, že při

oddávacím obřadu nestáli ženich a nevěsta vedle sebe, ale každý odpovídal na tuto otázku v jiné místnosti. Po obřadu se vždy tancovalo a hodovalo ještě několik dni. O svatební noci se ženich odebral do nevěstina pokoje a čekal na její příchod. Jednalo se o první okamžik, kdy byly novomanželé sami a dívka konečně odhalila závoj.

Po svatbě zůstával ženich sedm dni v rodném dome své ženy. Tato doba byla určena k poznávání se navzájem. Po té se novomanželé odebrali do svého nového domova. Doprovázela je skupinka žen, která měla za úkol pomáhat nevěstě sžít se s novým prostředím. Podle místních zvyklostí nesměla nevěsta po své svatbě navštívit jeden rok dům rodičů. Návštěva se mohla uskutečnit až s prvorozeným dítětem v její náruči.

Takhle se tedy slavila svatba ve Spojených arabských emirátech ještě před půl stoletím. Za tu dobu se mnohé změnilo a dříve chudá země se díky svému nerostnému bohatství stala jednou z nejbohatších na světě. S přílivem peněz se začaly měnit i dřívější zvyky. Třiašedesátiletá Umm Ahmed si nelibě vzpomíná na začátek sedmdesátých let, kdy viděla poprvé arabskou nevěstu oblečenou do bílých dlouhých svatebních šatů namísto do obvykle národního kandoura - jednoduše střiženého roucha zelené či vínové barvy ozdobeného okolo krku a na rukávech bohatými výšivkami přes které se přehazuje lehký černý závoj. Starší generaci je rovněž proti srsti moderní okázalá svatební hostina a nemůže se smířit ani s novými zvyklostmi, mezi které patří například nákladné zásnubní dary. V posledních letech se stalo zvykem, že ženich své nastávající věnuje luxusní kolekci diamantových šperků. Ženich musí také za svou nevěstu zaplatit jejímu otci značnou sumu peněz, zvláště, jde-li o dceru z královské rodiny. Potom se může jednat až o 250 tisíc dirhamů, což je v přepočtu dva a půl miliónu korun. Tyto peníze patří po svatbě nevěstě a ta je může utratit za šaty, kosmetiku a šperky. Svatební hostiny se už nepořádají v rodném domě nevěsty, ale v luxusních hotelích, kde se stoly prohýbají pod tácy plnými delikates. Arabskou lidovou muziku vystřídaly moderní skupiny, hrající poslední hity západních hitparád a nevěsta se ženichem tráví svou svatební noc v luxusním apartmá. Také se dnes už nevyžaduje, aby ženich spatřil svou budoucí ženu až po svatebním obřadu. Stále ovšem platí, že nevěsta musí být panna. Novinkou je také rozšíření oddací listiny o odstavec, ve kterém jsou stanoveny důvody, jež by mohly vést k rozvodu. Jedním z těchto důvodů může být sňatek manžela s další ženou, neboň podle islámského práva může mít muž čtyři ženy. Tímto odstavcem zaručují Spojené arabské emiráty ženám daleko větší svobodu než kterákoliv jiná muslimská země v oblasti Perského zálivu. Rovněž se posunula věková hranice novomanželů. Zatímco dříve uzavíraly manželství děti ve věku od 13 do 15 let, dnes vstupují do manželského svazku mladí lidé od 18 do 20 let. Muži i ženy mohou před svatbou studovat na univerzitě, ovšem pokud se rodina rozhodne, že nastal čas k uzavření manželství, dostává svatba přednost před studiem. Rodina i nadále vybírá svým dětem životního partnera a svazky s příbuzenstvem se stále těší velké oblibě.

Autor: Simona Hejlová 
Autorka je spolupracovnicí Českého rozhlasu