Bazarová madam

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Miluju bazary. Přitahují mě jako magnet a myslím, že právě v nich zrovna šetřílek nejsem. Ne že bych ty věci nutně potřebovala, ale co kdyby se jednou hodily. A tak se v jedné východočeské chaloupce kupí hromady ošatek na chleba, velké množství starých hrnců a pokliček, polovina skříně vyšívaných deček a kanýrů. A když poctivě přiznám, tak tam mám šest poliček na hrníčky.

Bazarová madam


Miluju bazary. Přitahují mě jako magnet a myslím, že právě v nich zrovna šetřílek
nejsem. Ne že bych ty věci nutně potřebovala, ale co kdyby se jednou hodily. A tak se
v jedné východočeské chaloupce kupí hromady ošatek na chleba, velké množství starých
hrnců a pokliček, polovina skříně vyšívaných deček a kanýrů. A když poctivě přiznám,
tak tam mám šest poliček na hrníčky (další dvě jsou schované za starou skříní).
Nebudu přece tu mojí "mušku zlatou" dalšími poličkami provokovat, že?



Abych nevybočila ze zajetých kolejí, vrhla jsem se včera opět do jednoho bazarového
království. Prožitý den nebyl zrovna z těch plusových a tak jsem se rozhodla, že si
udělám radost. Pravda, bazar byl, řekla bych, takový provizorní. Bála jsem se, aby
se na mne v tom přítmí nesesypala střecha. Šmejdila jsem od regálu k regálu a přemýšlela,
kam bych co namontovala, pověsila, přitloukla. Pan vedoucí mne bedlivě sledoval a občas
pronesl: "Přejete si něco konkrétního, madam?". Jo, hochu, já nikdy nejdu
pro nic konkrétního, myslím si v duchu a s úsměvem zamítavě poděkuji. Pokračuji a
sem tam věci aranžuji. Hadrovou panenku zkouším posadit do proutěného křesla, na
vystavenou poličku věším starou konvici a přemýšlím, komu bych ji koupila.



No nic, říkám si, tak holt dneska nic nekoupím. Až najednou… Na staré skříni se
skvěl bleděmodrý škopek s velkým uchem. Ten se hodí, říkám si. Do něj teplou
vodu, do ní nohy. V zimě na chaloupce bude skvělej. Jen jestli není zespodu děravý,
říkám si. A protože čahoun zrovna nejsem, stavím se na špičky, natahuji se a na
sebe nahýbám obdivovaný škopek. Nebyl děravej. V ten moment se mi na hlavu vylévala
zapáchající voda. Dešňovka se jí říká. Celej obsah bleděmodrého škopku jsem měla
nejen na hlavě, ale voda mi stékala širokým rukávem světlého saka až na blůzu.
"Stalo se něco, madam?" zpoza rohu na mně jukal vedoucí. Zachovala jsem zdánlivý
klid a jen řekla: "Kolik, prosím, stojí ten škopek? A dodala: "Do prčic…"
"Není na prodej, madam, slouží jako lapač dešňovky. Silně nám sem zatéká.
Neřekla jsem ani slovo a přemýšlela, jak moc v posledních dnech pršelo. Podle zápachu
dost.

A tak jsem si za padesátku koupila vyšívanej kanýr, který posloužil jako osuška a
jako správná "madam" suverénně kráčela směr tramvaj. V té jsem byla středem
pozornosti. Pozornosti, o kterou jsem nestála. Seděla jsem jako zmoklá slepice a znovu
jsem koketovala s myšlenkou, do které vetešárny půjdu zítra…


Autor: Zdenka Svobodová


Další články z rubriky

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

Dnes | Vystavit svoje tělo čočce fotoaparátu, zvlášť když nejste modelka a není vám sedmnáct, stojí dost…

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…