Belize: Podmořský svět jako na dlani

| Autor: Petra Miterová (Juicy) | Rubrika: Zábava

Belize není zrovna tradičním cílem dovolené Čechů - většina z nás, když už míří do Střední Ameriky, směruje na karibské ostrovy nebo do Mexika. Pokud ale hledáte dobrodružnější dovolenou okořeněnou nevšedními zážitky takřka z ráje na zemi, pak v Belize budete naprosto správně.

Nejsnadnější cesta z Česka do téhle malé středoamerické země vede právě přes Mexiko.

Pokud přiletíte do Cancúnu, můžete nasednout do autobusu ADO Primera Division, místní Student Agency, a nechat se dovézt do města Chetumal na belizskou hranici. Tady vás čeká podivný přechod: hranici totiž nepřejedete přímo v autobusu - ten zastaví kousek před ní, vyloží zavazadla a projede speciálním koridorem. Vy si musíte posbírat svoje kufry a s nimi se vydat hlemýždím pochodem klikatou cestou lemovanou ostnatým drátem.



Proploužíte se ohrazenou uličkou uprostřed ničeho (a zřejmě si budete připadat trochu jako v amerických filmech z vězeňského prostředí - ale zase na fotografiích to vypadá efektně a přátelé vás pak budou považovat za hrdinku), dokud nedorazíte k podivné budce, která připomíná prodejnu lístků na pouťové atrakce. Skutečně v ní sedí prodavač, ale prodává vstupenky do země: zaplatíte zhruba 10 dolarů, dostanete razítko do pasu, papírek opravňující ke vstupu a vyjdete v Belize. Tady už čeká váš autobus a můžete dál pokračovat po předem vybrané trase.

Pestrobarevný rej korálů a ryb

Belize je zvláštní země. Její poloha ve Střední Americe, mezi Mexikem a Guatemalou, s celou jednou stranou omývanou Karibikem, ji předurčila jako častý cíl hurikánů. Proto tady nenajdete prakticky žádné památky, jak jsme na ně zvyklí z Evropy: chybí tu honosné zdobné domy, památková centra měst. Španělští kolonizátoři, z jejichž architektury dodnes těží Mexiko, Guatemala či třeba Kuba, tady kdysi nezůstali a místní jsou lidé praktičtí. Jelikož vědí, že větší stavby by jim hurikán stejně sfoukl, staví si přízemní nebo jednopatrové jednoduché domky a stejně vypadá i většina úřadů. Nejsou nijak staré právě proto, že kvůli přírodním zásahům je nutné je často opravovat či stavět znovu a znovu. I proto nemá příliš smysl zajíždět do měst, například hlavní město Belmopan je vlastně jen shluk úřadů, nejrůznějších obydlí s tržištěm a autobusovým nádražím.



Kvůli architektuře se tedy do Belize nejezdí. Kvůli čemu ano? Protože tady můžete zažít a vidět to, co téměř nikde jinde na světě, a sice pozorovat podmořský svět, aniž byste se musela složitě oblékat do potápěčské výzbroje a nořit do hlubin. V Belize můžete sledovat život pod hladinou prakticky ze břehu, nanejvýš se šnorchlovací výbavou. Navíc v obklíčení malých ostrůvků, které má člověk takřka sám pro sebe. Jak to? Belize se pyšní druhým největším atolem na světě a život u těchto korálů je bujný, pestrý a neuvěřitelně nádherný. Kousek od belizských břehů najdete několik malých ostrůvků, které představují vstupenku do jednoho z nejkrásnějších podvodních divadel. Mezi nejznámější patří třeba Caye Caulker nebo Ambergris Caye. Jsou tak malé, že na jejich obejití stačí člověku pouze pár hodin.

Na lovu fotografií

Na ostrovech je jen několik ubytovacích kapacit, pár domů, barů, restaurace, půjčovny potápěčského a šnorchlovacího vybavení, lodě, jejich majitelé a turisté. Ti se tady snaží ulovit co nejlepší zážitky i snímky, protože fotografie například východu nebo západu slunce tu pořídíte naprosto fenomenální. Můžete zde snídat při východu slunce a večeřet při jeho západu, aniž byste musela měnit oblíbenou židli, stačí dobře zvolit bar. Silnice tady nejsou, jen jakési stezky vedoucí doprostřed ostrova. Ruch je ale poměrně čilý, proto pokud chcete zažít romantiku v krystalické podobě, vydejte se spíše na ostrůvek Tobacco Caye.

Není tak velký a vybavený jako dva dříve zmíněné, nabízí ale úžasné zážitky. Dostanete se na něj lodí z přístavního městečka Dangriga, buď s organizovanou výpravou, kterou si můžete domluvit v místním turistickém centru, anebo jednoduše tak, že se poptáte přímo v přístavu. Cesta trvá asi dvacet minut a vy se rychle naladíte na „mořskou“ vlnu. A už je tady Tobacco Caye. Pěšky ho obejdete zhruba za půl hodiny a celé jeho území si rozparcelovalo pět podnikatelů, kterým patří místní ubikace: hotel, čtyři hostelo-penziony a v noci malé stanové městečko (i za místo pro stan je ale nutné poměrně štědře zaplatit).

Povinná výbava: plavky a opalovací krém

Pokud vás zklame zdejší ubytování, půvab ostrova vám všechno vynahradí. Pár malých budov na bílém písku, vše lemované kokosovými palmami, pod nimi plážové bary a kolem tyrkysové moře. Kromě plavek tu jiné oblečení vlastně ani nevyužijete, stejně tak je zbytečné mít jinou obuv než plážové pantofle. A rozhodně nezapomeňte na opalovací krém, bez něj se tu neobejdete.

Už ráno totiž vyběhnete v plavkách ke snídani, která je prostřená přímo na pláži zalité sluncem. Usedáte buď do připravených polštářů, sedátek, nebo do houpacích sítí a kromě běžných pochutin, jako jsou müsli, jogurt a pečivo, si můžete dopřát kokosové mléko z vlastnoručně utrženého a otevřeného kokosu. Pozorujete modrozelenou hladinu oceánu a kroužící ptáky, kteří také hledají svou ranní potravu. Pokud zaboříte pohled přímo do vody, uvidíte vlnící se rejnoky, čilé drobné rybky, korálové hvězdice či pochodující kraby. Místní se už vracejí z rybolovu a táhnou barakudy, aby je připravili k obědu. Vy v klidu dosnídáte a doloudáte se na molo.

Tady můžete chvilku ze břehu pozorovat rejdění pod hladinou, pak si vypůjčit potřeby pro šnorchlování a zvolna sejít do vody. Výhodou je, že nemusíte plavat daleko od břehu. K pozorování vám postačí úplně obyčejné potápěčské brýle. Veliké a živoucí korály spatříte po pár tempech, které vám navíc svou společností zpestří rejnoci.

A pak se náhle ocitnete v úplně jiném světě - všude kolem vás proudí drobné i větší rybky roztodivných tvarů i barev. Žluté, červené, modré, fialové, pruhované, žíhané, většinou v hejnech - krouží kolem korálů, proplétají se, hledají potravu a přitom tančí v náročných choreografiích. Z korálů vylézají korýši, sami koráli předvádějí své každodenní žití, které nám, suchozemcům, připadá jako velká podvodní show. Ne nadarmo má Belize některé atoly zapsané jako památky světového dědictví UNESCO.


Belize all exclusive

Když se dost vynadíváte, bude na vás čekat připravený oběd - ovšem za patřičnou sumu. Ostrov je malý, všechno je tu exkluzivní a tomu odpovídají také ceny. Určitě se vám vyplatí přivézt si z pobřeží několik barelů s pitnou vodou, tady zaplatíte jen za sklenku víc než na souši za celou láhev. Vodu si navíc nenatočíte ani z kohoutku, z něj na ostrově teče pouze odsolená, tudíž pořád slabě slaná a k pití ne moc vhodná.

Po obědě neuškodí malá siesta v houpacích sítích natažených pod palmami, během níž můžete pozorovat ptáky, jak se střemhlavým letem vrhají do moře, aby se vynořili s rybou v zobáku.



Nebraňte se šumění vln a klidně si na chvíli zdřímněte. Jen se nezapomeňte natřít opalovacím krémem a ten pak znovu naneste, až se zase rozhodnete objevovat podmořský svět. Své barevné přestavení vám nabídnou koráli i drobné rybky, a pokud se odvážíte do větších hloubek, určitě narazíte i na ryby jiných rozměrů. Z tmavých vod vyplouvají různé druhy žraloků (samozřejmě ne ti lidožraví) a barakudy. Jen tak pomalu proplují kolem a vás si ani nevšimnou.

Kdo by chtěl vidět i větší hlubiny, může si pronajmout loď a vyrazit na širé moře, tam jsou k vidění jak koráli, tak i větší dravci či želvy.
Večeře se opět podává na pláži a po ní by vás cesta měla zavést do baru. Předtím si ještě pořiďte pár snímků se západem slunce, případně s různými zákoutími s palmami. Tma přichází rychle, noc na ostrov doslova padne. Pak bary ožijí ohněm i umělými světly, veselí barmani míchají koktejly, všichni hosté se de facto musí seznámit, protože tady není úniku. Společné veselí trvá do pozdních hodin a spánek je pak náležitě osvěžující.
Ani v tomhle ráji se ale samozřejmě nedá strávit celá dovolená, pokud tedy nejste potápěčský maniak.

A proto zpátky na pevninu, mezi domorodce! Belizané jsou milí a srdeční, rádi se dávají do řeči, a když něco nevíte, ochotně vám poradí. Mluví se tu anglicky, což je dost velká výhoda oproti okolním karibským oblastem, kde s tímto jazykem mimo turistická centra moc nepochodíte. Popovídat si tak můžete třeba o místní kuchyni, i když Belize není zrovna vyhlášenou kulinářskou oblastí. Určitě se vyplatí ochutnat zdejší speciality, většinou rybí, či sladké pečivo z malých pekárniček. Stejně jako ve všech okolních státech se i tady hodně pobývá na ulici, lidé tu jedí, popíjejí, konverzují, tančí, probírají životy své i ostatních, scházejí se a rozcházejí, prostě na ulicích žijí.

I proto je v Belize poměrně bezpečno, ale jen do určitých hodin. Kolem desáté se ulice začnou prudce vylidňovat a po půlnoci už tu je pobyt jen na vlastní riziko. Pokud nevyhledáváte samotu, je lepší a pohodlnější zdržovat se tam, kde jsou alespoň částečně zvyklí na turisty. To rozhodně platí o další destinaci, kterou byste v Belize neměli minout: Lamanai.



Další zajímavé články se dočtete v aktuálním vydání časopisu Juicy.


ČTĚTE TAKÉ:
ŠOK: Roden se zamaskoval zrzavou parukou




Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…