Téměř absolutní většina dotázaných v exkluzivním průzkumu společnosti SANEP uvedla, že valentýnský svátek zamilovaných, který se slaví 14. února, rozhodně nevnímá jako tradiční českou záležitost.
Jako skutečnou oslavu lásky vnímá svátek svatého Valentýna podle průzkumu téměř deset procent dotázaných a stejný počet jej ignoruje. Důvody jsou různé. Někteří tento svátek přijali a slaví ho, jiní ho neuznávají a považují ho za něco naprosto zbytečného, a to třeba proto, že lásku lze tomu druhému projevit kdykoliv během roku.
Pohádka lásky – legendy pro zamilované
Jaká je vlastně historie oslav tohoto dne? Jedna z verzí vysvětluje vznik svátku zamilovaných tak, že za válek císaře Klaudia II. byla zrušena všechna manželství i zasnoubení, aby Řím získal vojáky pro početnou armádu. Kněz Valentýn však přes zákaz zamilované páry tajně oddával. Císař ho proto uvrhl do vězení a nakonec za to Valentýn zaplatil životem. Poslední vzkaz, který Valentýn před svou smrtí 14. února 269 poslal dceři vězeňského dozorce, končil prý slovy: „Od Tvého Valentýna“.¨
Podle jedné z mnoha legend svátek sv. biskupa a mučedníka Valentýna v jistém smyslu navazuje na staré oslavy Řeků, Italie a Římanů, kteří 15. února slavili svátek pohanských bohů. Tento svátek se spojoval s očistou po bojích a obřadním smilstvem.
Časem však oslavy přerostly do nevázaných orgií. Jejich konání skončilo zákazem císaře Augusta. Církev pak změnila tento pohanský zvyk tak, že sv. Valentýnu, který měl svátek den předtím, svěřila do ochrany snoubence a zamilované.
Jiná legenda praví, že svátek sv. Valentýna jako svátek zamilovaných se začal slavit ve středověku v Anglii a Francii. Právě v polovině února si ptáci začínají hledat svůj pár, proto se 14. únor začal slavit jako svátek zamilovaných. Mnoho literatury z těch dob odkazuje právě na tento zvyk. Zajímavá je i legenda, která říká, že sv. Valentýn měl rád růže a jiné voňavé květy, kterými obdarovával snoubence a přál jim šťastný život, a proto je považován za patrona snoubenců a novomanželů.
Obchod s láskou? Ano i ne
Plyšáci, růžová srdíčka, bonboniéry a esemesky láskyplných vyznání se příčí více než osmdesáti procentům dotázaných, neboť jsou názoru, že se jedná pouze o marketingový záměr obchodníků. Pragmaticky řečeno, mají bohužel pravdu. Svátek takový, jak ho známe dnes, se začal slavit až od 20. století. Do té doby bylo nějaké datum 14. února opomíjeno a málokdo věděl o svatém Valentýnovi. Za obnovením této tradice nestál žádný kněz či papež, nýbrž podnikatel (v té době na pokraji bankrotu) – Američan Walter Scott. Svoji firmu na vánoční přáníčka rozšířil i na ta valentýnská, a započal tak novodobou formu tohoto svátku.
Kde se vzala tradice valentýnských lístečků?
Francouzský vévoda Karel Orleánský je zakladatelem tradice valentýnských lístečků se zamilovanými vzkazy. Po prohrané bitvě u Azincourtu v r. 1415 se dostal do britského zajetí. Z londýnského Toweru poslal své ženě do Francie první "valentýnku" - několik veršů vroucí lásky.
Stejně jako u nás existují i jinde ve světě na svátek zamilovaných nejrůznější názory. Někdo ho považuje za importovaný a komerční, jinému se tradice líbí. Většinou v tento den lidé vyjadřují svou lásku nejen partnerům, ale i rodičům, přátelům a blízkým osobám. Tradičně se dávají květiny, čokoláda, plyšové hračky a posílají se přání formou esemesek nebo valentýnských lístečků.
Slavíte Den svatého Valentýna? Pokud ano, proč jste tento svátek přijali? Co se vám na něm líbí? A jak u vás vypadá oslava? Dáváte si i dárky? A jestliže pro vás tento den význam nemá, slavíte jindy? Napište nám vaše názory.
