Chcete být šťastnější? STAŇTE SE SOBCI!

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Jsou chvíle, kdy potřebujeme změnu či naději, že se můžeme někam posunout. A pak je skvělé vědět, kudy by ta cesta za lepším JÁ mohla vést. Třeba přes pozitivní sobectví.

Chcete být šťastnější? STAŇTE SE SOBCI!

Vsadím se, že i vás vychovali k tomu, abyste mysleli na ostatní, až pak na sebe. A zapomněli vám říct, že takhle se moc šťastně žít nedá. Ne pořád. Když více dáváme, než dostáváme v mezilidských vztazích i ve vztahu k sobě, strádáme. Hromadí se v nás nepříjemné pocity, sílí touha mít taky něco ze života, kterou často smete ze stolu naučená tendence upozaďovat sebe sama a sloužit ostatním.

Ale víte co? Naučte se být sobci. Pozitivní sobci. Jen když budete šťastní sami za sebe, můžete pak rozdávat štěstí jinde, být v pohodě se sebou znamená být v pohodě s ostatními. Nečekejte, až vás ke změně přivede pád, nemoc nebo vnitřní bolest, v níž se nespokojenost a pocit „nejsem důležitý/á“ nakonec přemění. Naučte se Pravidla pozitivního sobectví, jež do stejnojmenné knížky sepsala Michaela Dombrovská. Sama kdysi cítila potřebu změny a našla si k ní cestu, kterou nabízí i vám. V deseti pravidlech, jež vám teď spolu s ní představíme.

1. NESOUTĚŽÍM, VYHRÁVÁM

Pozitivní sobectví říká: soustředím se na sebe. Neřeším, co dělá sousedka, ale co bych si přála dělat já. A hledám k tomu cesty. Třeba prostřednictvím přání. Ta by měla být pozitivní, konkrétní a vyslovená v přítomném čase, jako by už byla realitou. NIKOLI: Chci novou práci. ALE: Mám novou práci, funguji jako produkční filmové společnosti (například). Mozek to snáze přijme, a čím častěji přání vyslovíte, tím spíše vás požene k naplnění. Skvělé jsou i myšlenkové mapy. Tabule, desky polepené obrázky a fotkami, jež symbolizují, co chcete. Popsané motty. Strhující tak, jak chcete, aby byl strhující život. Dívat se na ně, zamilovávat se do myšlenky, jaké by jednou věci mohly být… to vás dovede i k realizaci.

Problém je, že člověk se vlastně neustále s někým srovnává. S jinými lidmi, nebo se svojí minulostí, tedy tím, jak jednal dříve. Pomáhá nám to, nebo spíš škodí? Podle Michaely Dombrovské má bilancování smysl tehdy, když pomáhá. Například uvědomit si chyby a poučit se, srovnat si priority. Pokud by vedlo k ulpívání na minulosti, už škodí. Co se stalo, nelze změnit. I chyby patří k životu, důležité je umět na nich postavit něco dobrého. A přání, která se nesplnila? Zamyslete se znovu, třeba se najde aspoň kousek splněného snu, jen ho přehlížíte. Anebo je to stále otevřená záležitost. Přání se ovšem – stejně jako my – v čase proměňují. Dovolme jim to.

2. JEN ŽÁDNÉ KATASTROFY

Pozitivní sobec si uvědomuje, že nežije v jednoduchém světě. Ví, co se děje, ale nenechává se tím zahltit. Proč? Protože ví, že cokoli, co se děje na druhém konci světa, nemá příliš šanci změnit. Ale může vyjít před dům a rozhlédnout se, co by mohl změnit tam. Pro dobrý pocit jiných i svůj. Nenechává se lehce strhnout všeobecnou davovou euforií, zajímá se o lokalitu, v níž žije, pečuje o ni v rámci svých možností, chutí i jakéhosi uvědomění. Což v reálu může znamenat třeba i to, že si koupí česnek od místního farmáře, ne od toho z Číny. Ví, že tím pomáhá. Něco z toho také má (česnek i dobrý pocit) a snadno si pohlídá hranici, po kterou mu je příjemné pomáhat.

Jenže zahlcení se dnes snad ani nedá vyhnout, máme tu sociální sítě, na nichž kdekdo sdílí kdeco. Jak bychom s nimi měli v rámci „druhého pravidla“ zacházet? Je to poměrně jednoduché. Pro začátek na nich třeba trávit méně času. Zkusme si uvědomit, že život se odehrává mimo ně, v médiích i na sociálních sítích se vždy jedná o nějaké výseky reality vytržené z kontextu. Někdy se necháváme strhnout špatnými zprávami ze světa a neuvědomujeme si, že naši pomoc potřebuje někdo velmi blízký. Kdy jste naposledy navštívili své rodiče, popř. prarodiče a přinesli jim třeba nákup? A pokud se cítíte na větší díl pomoci, je dobré se zaměřit na nějakou konkrétní oblast a dobře ji poznat – jen tak může být vaše zaujetí skutečně přínosné.

3. NEŠKODÍM, POMÁHÁM SOBĚ

Jít cestou pozitivního sobectví samozřejmě znamená podrobit revizi také vztahy. Je třeba vědět, zda jsou přátelé skutečnými přáteli, nebo „upíry“, kteří vás vysávají a zneužívají v jakémkoli smyslu slova. Je nutné vědět, že čas, který s nimi trávíte, neubíráte sobě. Že kolem sebe máte lidi, kteří vám neubližují manipulací, do níž spadají i nevyžádané rady. Je nezbytné vědět, jakou roli ten který přítel ve vašem životě hraje, jakou hrajete vy v jeho, a mít z toho pocit zisku.

Třídit přátele však může znamenat, že budete mít blíž k potenciální samotě. Nebo ne? „Samota není totéž, co osamělost. Každý z nás by měl umět být sám či sama. Pokud by totiž strach ze samoty vedl k tomu, že se budeme raději obklopovat nesprávnými lidmi, je to skutečně ztráta drahocenného času,“ tvrdí Michaela Dombrovská a dodává: „Kdo se nebojí být sám, tomu pocity osamění opravdu nehrozí. Dokáže si totiž vážit skutečných přátel a času, který s nimi může trávit a který je pro všechny zúčastněné obohacující. Navíc dobře naladěný člověk přitahuje právě ty, kteří jsou sami také v pohodě. Každý z nás to asi někdy zažil: nová přátelství vznikají kdykoli, stačí mít otevřené srdce.“

4. PRÁCE ŠLECHTÍ – V PRACOVNÍ DOBĚ

Pamatujte si, že „pozitivní sobec“ nepracuje přesčas, nedělá věci, s nimiž nesouhlasí, a je schopný změnit práci, pokud se ukáže, že ho nenaplňuje ona sama nebo mu nesedí například i vztahy na pracovišti. Pozitivní sobec je prostě v práci šťastný. Mimo jiné i proto, že zná své hodnoty, schopnosti, nebojí se je ocenit a náležitě prodat. Jak k tomu dojít? Dobrým vodítkem pro vás může být pro začátek SWOT analýza, jež zmapuje vaše silné a slabé stránky, vaše možnosti i to, co by vaše plány na dobrou práci mohlo ohrozit. Když ji uděláte poctivě, prakticky okamžitě víte, kudy dál. Na druhou stranu – pozitivní sobec umí najít něco, co ho obohatí i na práci, kterou dělá nyní. Čistě pragmaticky vzato, než si najde tu snovou, chce mít přece z čeho žít. Jen zároveň dál hledá svou novou cestu.

Říká se: Práce bude, my nebudeme, jde jen o peníze, ale my se jí často cítíme svázaní. Proč práci přikládáme takovou důležitost, že pro ni nevidíme sebe? Protože nás zpravidla živí. „Nejsem zastáncem radikálních řešení, myslím, že v prvé řadě bychom měli hledat uspokojení v práci, již děláme. Najít si v ní třeba zajímavý projekt, zaměřit se na to, co nás těší. Případně práci propojit s něčím, co děláme i mimo ni – v mém případě je to psaní,“ prozrazuje autorka knihy Pravidla pozitivního sobectví.

„Pokud to ale z nějakého důvodu není možné, je dobré hledat jinou příležitost. Postupně a s rozvahou. Trápit se denně a nechat se vyčerpat, to smysl nedává. Jde o život, a to doslova.“

5. MŮJ DŮM, MŮJ HRAD

Kde je vaše doma? Kdo tam žije s vámi? Pozitivní sobectví znamená i odhodlání mít se doma hezky. Být tam s těmi, které máte rádi. Bez cetek, které zatěžují a připomínají (nevyřešenou) minulost. Být tam v pohodě, protože doma je teritorium, do kterého máte právo nevpustit kohokoli, když se vám zamane. Je to území klidu, vyrovnaných vztahů, lásky, harmonie. Té materiální (bez cetek) i duševní (s těmi, které tam chcete). Čím jsme obklopeni, to totiž odráží stav naší duše. Chaos, nezvané návštěvy? Je čas uklidit a přestat zvát ty, které nemilujete.

Proč máme v povaze tolik na věcech lpět? Stejně jako na lidech, které k sobě zveme s pocitem, že musíme, protože se to má? Protože jsme tak většinou vychovaní. Vztahy v rámci rodiny jsou ty nejbližší, ale také nejkřehčí. Umění nastavit si meze není snadné a někdy je třeba i spolupráce s odborníkem. Na rozdíl od přátel si členy rodiny nevybíráme. Každý z takových blízkých vztahů ale ovlivňujeme minimálně z poloviny. Takže místo soustředění se na negativní pocity, za které může někdo jiný, můžeme začít u sebe – a pokud vylepšení nějakého vztahu není možné, bez pocitu viny se z něj stáhnout. Domov by měl být bezpečný přístav a místo odpočinku, nikoli prostor zanesený zbytečnými věcmi a stesky.

6. DENNĚ JABLKO PRO ZDRAVÍ Pozitivní sobec ví, co je to mít se rád/a. Stará se totiž o sebe. Ví, jak zdravě jíst, proč tělo potřebuje pohyb i relaxaci. Nezanedbává lékařskou prevenci, protože zdraví má jen jedno. Pokud chcete jít ve stopách pozitivního sobectví, ještě dnes si zavolejte zubaři o termín. A tak můžete pokračovat se vším. Sepsat, co cítíte jako resty vůči sobě, a naplánovat si, kdy se jimi začnete zabývat. To je pořádný kus cesty k dobrému pocitu pozitivního sobce.

„Pozitivní sobectví předpokládá odvahu být k sobě upřímný. V otázce péče o sebe nevyjímaje. Je těžké přiznat si, že jsem zatím něco odbývala. Mnoho z nás si totiž své tělo uvědomí, až dostane pořádně důrazné varování. To byl i můj případ“, svěřuje se Michaela Dobrovská. „Přitom přání a sny začínají a končí s možnostmi těla a možnostmi mysli. Nejste-li po všech stránkách v pořádku, nikam se nepodíváte, nic nevytvoříte, nikomu nepomůžete. Péče o sebe sama ve smyslu fyzickém i mentálním je základ, investice do příjemného života. A snazší je řešit prevenci než následky.“

7. HEZKY A ZVESELA

Úsměv, prosím! Na pozitivním ladění totiž něco je. A k pozitivnímu ladění, včetně obyčejného úsměvu, vás může přivést spousta drobných krůčků. Třeba fakt, že začnete upozaďovat kvantitu a vsadíte na kvalitu. Ta radost, že máte něco pořádného, vám vydrží déle než fakt, že jste za cokoli dali pár šupů. Kvalita je důležitá. Chcete žít kvalitní život, mít kvalitní vztahy, jíst kvalitní jídlo… A také jen těžko chcete být součástí davu, který bude mít to, co ostatní. Součástí pozitivního sobectví je i ochota trochu vyčnívat, hledat svůj styl, být svůj.

Na otázku, jestli náhodou není pozitivní sobec tak trochu intelektuální snob a elitář, Michaela Dombrovská odpovídá: „Být osobitý, být osobnost není žádné elitářství. Někdo se může najít v da.vu, a je to v pořádku, pokud je to jeho vědomé rozhodnutí. Mít ze sebe dobrý pocit a najít si vlastní styl začíná důkladným poznáním sebe sama. A tedy i například vlastního vkusu. Může být velmi vyhraněný, ale také naprosto všední. Když si ho uvědomíme, dokážeme si za ním také stát – a cítit se dobře bez ohledu na diktáty okolí.“

8. ŠETŘÍM ENERGIÍ, MÁM VIZI, DOBŘE SE BAVÍM

Poslední tři pravidla fungují jen hezky pospolu. A bez všech tří by nemohla fungovat pravidla předchozí. Protože bez vize nikam nedojdete. Nikam nedojdete, ani když plýtváte energií na zbytečnosti a ty, kteří za to nestojí. A nikam nedojdete ani v případě, když vás to nebaví. Napsat si proto můžete tzv. bucket list. Seznam toho, co byste si přáli zažít, než zemřete. Každý den to kontrolujte tím, že si budete psát, co hezkého jste zažili a v čem byste chtěli pokračovat.

Napadá mě poslední otázka. Když se jednou stanu pozitivním sobcem, je to změna trvalá, nebo to je jako všechno proces, který se má sem tam tendenci vracet ke starým (ne)pořádkům? „Nejsme roboti, abychom jeli podle plánu v každé chvíli. K životu patří i pomalé, smutné chvíle, návraty k zaběhlým stereotypům. Chvíle odvahy, úspěchy a radosti si pak ale v kontrastu s nimi užijeme o to víc. Důležité je umět se z minulosti poučit, na budoucnost se těšit a užívat si přítomnost. Možnost zkusit něco jinak nebo lépe přichází s každým novým dnem,“ říká autorka knihy Pravidla pozitivního sobectví.

Článek vyšel v časopise Moje Psychologie

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Včera | Ano, i v britské královské rodině se slaví klasické Vánoce včetně štědrovečerní večeře, rozbalování…

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Včera | Obvykle se mluví o starých dobrých časech, často se říká, že dřív bylo líp. Jenže ono bylo spíš…

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

9. 12. | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…