Čím pro mě jsi

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Báseň o tom, čím je žena pro muže.


Čím pro mě jsi


Ty jsi mým sluncem, když ráno vychází,

zářící hvězdou, co s večerem přichází.

Jsi voda i ranní rosa,

jsi víla tančící bosá.


Jsi horko, jsi jemný déšň,

jsi jako matka, která nedá se s nikým splést.

Jsi jemný obláček, jsi modré z nebe,

jsi stín, jsi paprsek, jež klamat nedovede.


Ty jsi tím ránem, co se mnou se probouzí,

jsi hvězdnou oblohou, jež v spánku provází.

Jsi něžnou rosou na jemném kvítí,

i žhavým sluncem , co hřeje a svítí.


Jsi plachá jak lesní laň,

a přesto mě pálí, když tikneš mi dlaň.

Jsi dětská kniha, z níž četli jsme pohádky,

jsi malé děňátko, jež skrývá se u matky.


Jsi věčným snem, co přikrývám polštářem,

svatým a svěceným v kostele oltářem.

Když je mi horko, ty jsi můj led,

jindy mě hřeje tvá hebká pleň.


Jsi tráva, co z jara se zelená, jsi louka rozkvetlá, jsi stéblo,
jsi moudrý strom,

jsi hedvábná vzácná opona, jsi věrnou sudičkou.

I studánkou živou, tím vším ty jsi,

i révou vinnou, když sklízím ji.


Jsi silným mořem a obzorem v dáli,

ty jsi mi vším, co jsme si v dětství přáli.

Jsi oblázkem, co roky mlčí, máš upřímné oddané oči.

Jak vlčí máky tvé rty jsou rudé, oči jsou pomněnky u potoka,

a tvoje srdce věčně bít bude, dokud jen poteče v řekách voda.


Jsi vlhké kapradí pod smrky v lese,

jsi mládě schoulené, co zimou se třese.

Ty jsi to hříbě co v kopcích s klisnou cválá, jsi louka kvetoucí,

jindy zas pevná skála.



I tajemným červánkem dokážeš být,

i nocí hlubokou, když o lásce sní.

Beruškou červenou, co skrývá se v mechu voňavém,

i sněhem bílým co z jara tak snadno roztaje.

Jsi krásnou nevěstou kráčící v očích se slzami,

jsi širou zemí, na které stojím i nade mnou nebe se hvězdami.


Jsi bílou ranní plynoucí mlhou

a jindy zas překrásně barevnou duhou.

Jsi paprsek, jež zem naši protíná, jsi pláč i smích,

jsi žhavé z lávy, chladivý sníh.


Jak skály v horách dokážeš věčná být,

jindy jsi stopou v písku, co nechá se lehce smýt.

V moři jsi vlnami, co nikdo nezdolá,

jsi pevným slovem, co sotva kdo odvolá.


Korunou stromu, tím vším mi jsi,

i mládětem v hnízdě,

jsi každou vteřinou v počatém dni,

jsi důvod mé žízně.


Jsi zemí, co tolik je bohatá,

jsi v kapli madonou , co celá je ze zlata.

Jsi i tou roubenkou, co čeká v horách, kam rád se vracím,

jsi tím, čemu jen stěží odolám,

jsi jemným zpěvem ptačím.


Vesničkou v kopcích, co k spánku se ukládá a je tolik
tichá,

štěstím, když právě se narodí a lehce dýchá.

Jsi novým životem, co přišel na svět k nám,

jsi z dálek princeznou, jíž tak rád naslouchám.


Jsi zvukem zvonu, co zprávu nám věští,

jsi vláhou a kapkami v jarním dešti.

Ty jsi to tajemné šumění stromů,

ty jsi můj návrat do rodného domu.


A kdybych chtěl vyslovit, čím vším pro mne jsi, abys to
pochopila,

mluvil bych staletí, jen slova by nestačila.


Autor: Lamo


Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…