Čím pro mě jsi

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Báseň o tom, čím je žena pro muže.


Čím pro mě jsi


Ty jsi mým sluncem, když ráno vychází,

zářící hvězdou, co s večerem přichází.

Jsi voda i ranní rosa,

jsi víla tančící bosá.


Jsi horko, jsi jemný déšň,

jsi jako matka, která nedá se s nikým splést.

Jsi jemný obláček, jsi modré z nebe,

jsi stín, jsi paprsek, jež klamat nedovede.


Ty jsi tím ránem, co se mnou se probouzí,

jsi hvězdnou oblohou, jež v spánku provází.

Jsi něžnou rosou na jemném kvítí,

i žhavým sluncem , co hřeje a svítí.


Jsi plachá jak lesní laň,

a přesto mě pálí, když tikneš mi dlaň.

Jsi dětská kniha, z níž četli jsme pohádky,

jsi malé děňátko, jež skrývá se u matky.


Jsi věčným snem, co přikrývám polštářem,

svatým a svěceným v kostele oltářem.

Když je mi horko, ty jsi můj led,

jindy mě hřeje tvá hebká pleň.


Jsi tráva, co z jara se zelená, jsi louka rozkvetlá, jsi stéblo,
jsi moudrý strom,

jsi hedvábná vzácná opona, jsi věrnou sudičkou.

I studánkou živou, tím vším ty jsi,

i révou vinnou, když sklízím ji.


Jsi silným mořem a obzorem v dáli,

ty jsi mi vším, co jsme si v dětství přáli.

Jsi oblázkem, co roky mlčí, máš upřímné oddané oči.

Jak vlčí máky tvé rty jsou rudé, oči jsou pomněnky u potoka,

a tvoje srdce věčně bít bude, dokud jen poteče v řekách voda.


Jsi vlhké kapradí pod smrky v lese,

jsi mládě schoulené, co zimou se třese.

Ty jsi to hříbě co v kopcích s klisnou cválá, jsi louka kvetoucí,

jindy zas pevná skála.



I tajemným červánkem dokážeš být,

i nocí hlubokou, když o lásce sní.

Beruškou červenou, co skrývá se v mechu voňavém,

i sněhem bílým co z jara tak snadno roztaje.

Jsi krásnou nevěstou kráčící v očích se slzami,

jsi širou zemí, na které stojím i nade mnou nebe se hvězdami.


Jsi bílou ranní plynoucí mlhou

a jindy zas překrásně barevnou duhou.

Jsi paprsek, jež zem naši protíná, jsi pláč i smích,

jsi žhavé z lávy, chladivý sníh.


Jak skály v horách dokážeš věčná být,

jindy jsi stopou v písku, co nechá se lehce smýt.

V moři jsi vlnami, co nikdo nezdolá,

jsi pevným slovem, co sotva kdo odvolá.


Korunou stromu, tím vším mi jsi,

i mládětem v hnízdě,

jsi každou vteřinou v počatém dni,

jsi důvod mé žízně.


Jsi zemí, co tolik je bohatá,

jsi v kapli madonou , co celá je ze zlata.

Jsi i tou roubenkou, co čeká v horách, kam rád se vracím,

jsi tím, čemu jen stěží odolám,

jsi jemným zpěvem ptačím.


Vesničkou v kopcích, co k spánku se ukládá a je tolik
tichá,

štěstím, když právě se narodí a lehce dýchá.

Jsi novým životem, co přišel na svět k nám,

jsi z dálek princeznou, jíž tak rád naslouchám.


Jsi zvukem zvonu, co zprávu nám věští,

jsi vláhou a kapkami v jarním dešti.

Ty jsi to tajemné šumění stromů,

ty jsi můj návrat do rodného domu.


A kdybych chtěl vyslovit, čím vším pro mne jsi, abys to
pochopila,

mluvil bych staletí, jen slova by nestačila.


Autor: Lamo


Další články z rubriky

Seriál Ulice: Anička se léčí a Adriana řeší dva muže

Seriál Ulice: Anička se léčí a Adriana řeší dva muže

22. 5. | Jaro proniklo do Ulice a nejvíc zapaluje lýtka Adrianě, která se momentálně rozhoduje mezi dvěma…

Seriál Ulice: Anča i Simča se hroutí a někdo dostane nakládačku!

Seriál Ulice: Anča i Simča se hroutí a někdo dostane nakládačku!

16. 5. | Tento týden dojde v Ulici hned ke dvěma zhroucením. Peklo se začínající psychickou poruchou si…

Seriál Ulice: Anča má záchvat a Věrce jde o zdraví

Seriál Ulice: Anča má záchvat a Věrce jde o zdraví

9. 5. | Tento týden bude v Ulici opravdu živo. Maléřovi řeší dalšího potomka, Adriana zkouší štěstí na…

Seriál Ulice: Anička záhadně zmizí, Štěpán se vrací a Adriana má objev

Seriál Ulice: Anička záhadně zmizí, Štěpán se vrací a Adriana má objev

2. 5. | Květen je lásky čas a bude to znát i v Ulici. Sílu lásky znovu poznají Veronika s Martinem a Amorův…