Spousta lidí si nedovede představit, že by se mohla kvůli práci stěhovat. Raději do zaměstnání dennodenně dojíždějí. Zřejmě vůbec netuší, že tím si poškozují zdraví. Na rizika tzv. pendlování přitom upozorňuje více vědeckých studií.
Lidé, kteří tráví denně kolem dvou hodin cestováním mezi pracovištěm a bydlištěm, mají podle Bruna Freye a Aloise Stutzera z Institutu pro ekonomický výzkum curyšské univerzity zpravidla horší náladu než jejich kolegové, kteří žijí a povolání vykonávají v místech nepříliš vzdálených. Navíc jsou pendleři také daleko více nespokojeni s vlastní životní situací.
Řešení, k němuž Frey a Stutzer dospěli na základě výpovědí 27 000 lidí v produktivním věku, vidí buď ve změně zaměstnavatele, nebo přestěhování se za prací.
Ani zaměstnavatelé však nemají z pendlerů příliš velký užitek. Aby totiž dojíždějící pracovníci byli spokojeni s vykonávanou prací, s okolnostmi, jež ji provázejí, a aby si vynahradili fakt, že jsou na tom hůře než místní, domáhají se až o čtyřicet procent vyšších příjmů.
Poznatky švýcarských expertů odpovídají výsledkům průzkumu, jejž plných čtrnáct let uskutečňoval Německý institut pro ekonomická bádání. Doplňuje je práce sociologa Norberta Schneidera z univerzity v Míšni, který se zajímal o zdravotní důsledky dlouhotrvajícího dojíždění. Z rozhovorů se zhruba čtyřmi stovkami pendlerů jednoznačně vyplynulo, že jsou náchylnější k nemocím. Častěji trpí různými psychosomatickými poruchami. Hlavně proto, že se málo dostávají do kontaktu s přáteli a rodinou. Na duševní i tělesné útrapy si stěžovaly plné dvě třetiny respondentů.
„Lidé, kteří každý den stráví na cestě do práce a zpět více než dvě hodiny,“ tvrdí Schneider, „souží pocity vyčerpání, poruchy spánku a deprese. Dojíždění poškozuje jejich zdraví.“
U těch, kteří jezdí automobilem, dochází navíc k poškozování kloubů. Osoby, které využívají veřejnou dopravu, musí zase počítat s tím, že snadněji onemocní některou z infekčních chorob. (Plus)
Jak daleko jezdíte za prací? Vyhovuje Vám to?