Dokud si hrajeme, je dobře

Tak Eni to je super příběh a to už se opravdu moc nevidí, je to určitě posun k lepšímu :))

Moc hezky píšeš Eni, jen tak dál ... !!!

Skvělé, třeba se v tomhle poposuneme trochu zpět, děti si potřebují hrát a ne být neustále zabovavané hrami na počítačích. :-)

Něco podobného vídám občas u školy, kde učím (osmileté gymnázium), tedy pokud nejsou prázdniny; studenti nižších ročníků jsou také velmi hraví a kreativní. :)

krásný článek, to já mám kluka, který pořád sedí u pc, v létě je zázrak když ho nějaký kamarád vytáhne ven a stalo se, že řekl, že nemůže že ho já potřebuju doma. musím ho opravdu někdy vyhánět aby se šel aspoň projít. Ale abych ho tak něhaněla, chodí rád do knihovny a čte.

moc hezký článek, ono i dnešní děti si umí hrát. Naše třeba vždycky dají přednost jití ven, nežli sezení u pc :))
U nás nejhorší trest za něco je: nesmět ven :))
ale mám kolegyně a pro jejich děti by to nebyl trest ,ale osvobození, nějak to moc nechápu :((.

To je moc pěkný článek a úplně nejlepší na něm je, že je ze života.
Ta děcka mají fantazii i dost fištronu na to, aby svůj nápad dokázala uskutečnit. Založila vlastně divadlo v jeho nejpůvodnější formě. Zeptejte se jich, jestli by nestála o publikum, když jim to dalo tolik práce?
Možná by důchodci z okolí raději koukali na bezvadná děcka než na televizi.