Dovolená - pro klid v rodině

| Autor: Ebra | Rubrika: Zábava

Není tomu tak dávno, co paniččin hlad po poznávání nových zemí nebral konce a byla svým okolím podezírána, že se přihlásí jako jeden z prvních zájemců o turistiku na Měsíc, neboť tu naši kuličku bude znát už jako své boty a bude jí malá.

Páníček tento hlad neměl, ale v rámci zachování klidu v rodině se přizpůsoboval. Byl nemilosrdnými paprsky opékán na odlehlé pláži na Sardinii, ze které nebylo úniku neb autobus, který tam z hotelu turisty vozil jedenkrát denně, je též jedenkrát denně – večer - odvážel. Cesta stopem nepřicházela v úvahu, neboť po silnici chodili leda tak oslíci a pěšky? V tom žáru? Dvacet kilometrů? Jako by toho nebylo málo, byl nucen poznávat Afriku. Potom Baleáry. Na Ischii byl nemilosrdně buzen ve čtyři ráno kohoutem, žijícím za zdí penzionu. A stále trpěl, neboť neustále zdůrazňoval, že není pták a létá jen za trest. Všude tam, kam panička toužila zavítat, se ovšem jako na potvoru létá. Až vždycky po návratu začal mít ze zážitků prožitých za hranicemi všedních dnů tu správnou radost. Podezírám ho, že to bylo zajedno proto, že to přežil, za druhé proto, že je to za ním a bude zase rok klid.


Když už to vypadalo, že celou tu sbírku dovolených vezme panička ještě jednou dokola, stalo se něco zvláštního. Sedím jí na klíně a to moře na obrazovce počítače se mi zdá nějaké divné. Málo modré, hodně malé, vlny nikde. Pak mi to došlo. Místo toho, aby vybírala se svým proslulým fanatickým zaujetím exotickou destinaci, leze po stránkách Beskyd, Jeseníků, Krkonoš a co já vím jakých dalších míst a ta moře, to jsou rybníky a koupaliště. Ne, že by kvůli svým cestovatelským choutkám nikdy do těchto míst nezabloudila, ale dovolenou až na výjimky trávila u velkých louží.


Protože na dovolené k velké louži jezdívám se svými páníčky i já, shlédla jsem v zimě několik cestopisných a přírodopisných filmů, abych jako věděla, do čeho zase jdu. Od samého jara se pozvolna opaluji, abych byla nachystaná a tuhle jsem dokonce snědla i slanečka, abych si zvykala na mořskou vodu.

Jenže všechno je jinak. Panička řekla, že světa viděla už dost a že je čas prošmejdit to pořádně doma. Vypadá to, že tentokrát zvítězí Jeseníky. Něco vám povím: houbelec, že je čas to poznávat doma, však ona to zná už z dětství, kdy s ní rodiče projezdili republiku křížem krážem. Já dobře vím, co za tím je. Panička nám stárne a leniví. Sice se pořád vytahuje, jak je mladá, úžasná a perspektivní, ale jak ji znám, to ona jednou bude šišlat i na schůzi důchodců, až si zapomene kvůli skleróze doma v hrnku klapačky. Ale nakonec – vůbec nejsem proti. Viděla jsem už pořádnou spoustu obrázků, kam bychom tu třeba mohli jet a řeknu vám jedno – začínám se fakt těšit. Protože tak krásně zelené lesy plné hub, oblé hory s mýtinami pokrytými mechem, rozesmáté louky s bílými hlavičkami kopretin, svůdné chladivé hladiny řek a stříbřité nitky potůčku, ty jsem tedy v žádném katalogu zahraničních dovolených neviděla.


Vaše
Eni

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…