Důležité: Sněte!

| Autor: Andrea Votrubová | Rubrika: Zábava

Jakkoli to zní zvláštně, naprostá většina lidí tráví až polovinu času v částečném transu. A přestože se v době posedlé efektivitou denní snění nenosí nebo má rovnou nálepku lenosti, ve skutečnosti je zdrojem obrovské kreativity. Jen ji probudit.

Důležité: Sněte!

Věděl to už Albert Einstein, který svou genialitu připisoval umění snít. V šestnácti letech si sám sebe představoval, jak cestuje podél světelného paprsku, a tuhle pošetilou fantazii o mnoho let později označil za semínko jím formulované teorie relativity. Svůj kreativní proces přitom často připodobňoval stavům, které dobře znali básníci a hudebníci, a popisoval jej jako „náhlé vytržení“. „Když zvážím sebe a své metody myšlení, docházím k závěru, že dar fantazie pro mě znamenal víc než můj talent vstřebávat konstruktivní znalosti,“ prohlásil fyzik.

Podobně se pro inspiraci uchylovali k dennímu snění třeba Mozart, Walt Disney nebo v současnosti král golfu Tiger Woods, který svou toulavou mysl používá ke zlepšení sportovních výkonů. O tom, že nejlepší nápady přicházejí bez pozvání a že zvolání heuréka se stejně jako u Archimeda může ozvat klidně z vany, vědí dobře i společnosti, jako je Google. Ta svým klíčovým zaměstnancům umožňuje trávit až dvacet procent pracovní doby denním sněním, z něhož často vycházejí neuvěřitelné inovace. Ze stejných důvodů dnes v lobby každé začínající firmy v Silicon Valley najdete pingpongový stůl.

Čím více ve dne sníte, tím lépe

Jistě, ne vždy mají denní sny podobu brilantních nápadů hodných Nobelovy ceny. Lidé většinou přemítají o běžných starostech a touhách, které se někdy zvrhnou v sebetrýznivé až hororové scénáře budoucnosti. Podle vědců zkoumajících lidský mozek si ale můžeme k existenci tohoto mentálního stavu, který ještě Sigmund Freud považoval za infantilní únik od reality, především gratulovat. A čím více během dne sníte, tím lépe.

Pokud jste někdy jeli z práce autem a v cíli se přistihli, že si vlastní jízdu neumíte vybavit, případně jste po několika přečtených stranách knihy netušili, o čem vlastně byly, máte zřejmě výkonnou pracovní paměť. Ta je zodpovědná za schopnost multitaskingu neboli provádění několika činností současně. A podle vědců z Wisconsinské univerzity významně souvisí s inteligencí. Lidé, kteří se během dne toulají ve vlastním vnitřním světě a zároveň jsou schopni dělat jednoduché úkoly, mají vyšší kapacitu pracovní paměti než ti, kteří se dennímu snění příliš neoddávají.

Nechte mysl odpočívat

K podobnému závěru ohledně denních toulek dospěla i studie Benjamina Bairda a Jonathana Schoolera z univerzity v Kalifornii. Během experimentu nechali 145 studentů vykonat test kreativity, který spočíval ve vymyšlení co nejvíce možných využití všedních předmětů, jako jsou párátko, cihly nebo ramínko, a to v časové lhůtě dvou minut.

Po chvíli byli studenti náhodně rozděleni do čtyř skupin: jedna měla odpočívat, druhá vykonat jiný náročný test, třetí dělat něco natolik nudného, aby to v ní vyvolalo touhu uchýlit se k dennímu snění, a čtvrtá nedostala pauzu vůbec. Výsledky dalšího kola kreativních testů byly překvapivé: „denní snílci“ ze třetí skupiny vymysleli o 41 procent více možností než ostatní studenti. Jednoduché úkoly totiž nechávají k dispozici spoustu mentálních zdrojů, zatímco lidé ponechaní sami sobě (jako první skupina) mají tendenci se zaobírat hlavně sebou.

Munici k obhajobě odpoledního šlofíka nebo dlouhého sprchování nám tak paradoxně dávají samy věk decké laboratoře. „Automaticky předpokládáme, že budeme výkonnější, pokud danému problému věnujeme intenzivní pozornost,“ říká Schooler. „To je ale často omyl. Obzvlášť když řešíme něco složitého, musíme si dávat přestávky. Je pravděpodobné, že zrovna během nich nám v mysli najednou samo od sebe uzraje konkrétní řešení,“ radí.

Sněte efektivně

Výzkumy uvádějí, že denní snění se objevuje v devadesátiminutových intervalech a většina snů trvá od několika vteřin po jednu až dvě minuty. Obvykle máme tendenci se nejvíce „toulat“ od pozdního rána do brzkého odpoledne a nejméně pozdě večer.

Faktem je, že denní sny dokážou vyvolat fyzické a emocionální stavy podobné síly, jako byste prožívali skutečnou událost. Jasně se to projeví třeba u erotických fantazií, podobně ale funguje i představa dobrého jídla nebo rozčilujícího zážitku, která dokáže zvýšit tepovou frekvenci na hladinu infarktu. A právě tahle motivační vlastnost hraje podle autorky Amy Fries, která o výhodách denního snění napsala knihu, velkou roli při plnění našich snů.

„Ačkoli většina z nás své denní sny odpálkuje nebo je skrývá a velké procento našich denních snů slouží k rozptýlení a uvolnění stresu, některé z nich stojí za to prozkoumat. Je totiž otřepanou pravdou, že lidé, kteří uspěli v životě, jsou ti, kteří šli za svými sny,“ píše Amy Fries. „Mnoho lidí si nepřipadá nijak zvlášť kreativních nebo vynalézavých, přesto platí, že všichni prožíváme denní snění, a tudíž máme tento nástroj na dosah.“

Proč stojí za to snít?

Všechny tyto dobré zprávy vám nicméně budou k ničemu, pokud se labužnicky oddáte nicnedělání a nepokusíte se své denní potulky vhodně usměrnit. Podle psychologa Raymonda Mara totiž platí, že lidé, kteří během snění přemítají o romantických partnerech, které momentálně nemají (minulých nebo potenciálních), cizincích či fiktivních osobách, vykazují mnohem nižší uspokojení ze života než ti, kteří sní o blízké rodině a přátelích.

Podobně bychom měli zpozornět, pokud se v našich denních snech objevují motivy úniku do exotických končin signalizující pocit zaseknutí ve staré rutině. Nebo naopak vykonání hrdinských činů, které poukazují na pocit bezmoci a ignorance okolí ve vašem reálném životě.

Amy Fries ovšem vnímá hlavně jejich výhody, stačí jen vědět, jak je využít: denní sny nám dávají naději a umožňují si např. představit růžovou budoucnost v momentě, kdy jsme na dně. Snad nejpronikavějším příkladem je příběh židovského autora Viktora Frankla, který o svých zkušenostech z koncentračního tábora napsal knihu. V ní uvádí, že vůle žít vycházela přímo ze schopnosti vězněných představit si budoucnost za horizontem současného utrpení. A právě to dělilo ty, kteří v táboře našli sílu přežít, od těch, kteří ji postrádali.

Denní sny nám ale umožňují také plánovat a připravit se na těžký úkol, analyzovat a vytvářet strategie, myslet pozitivně, zvládat konflikty, upevňovat vztahy, povzbudit produktivitu, vyvolat vzrušení, vyrovnat se s emocemi a budovat si sebedůvěru. A to už za jeden malý denní sen zřejmě stojí.

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Dnes | Ano, i v britské královské rodině se slaví klasické Vánoce včetně štědrovečerní večeře, rozbalování…

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Dnes | Obvykle se mluví o starých dobrých časech, často se říká, že dřív bylo líp. Jenže ono bylo spíš…

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Včera | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…