Eninka a záhady

| Autor: Ebra | Rubrika: Zábava

To jsou tedy věci, to vám povím. Záhada, kam se podíváš. Nevěříte? Nevíte, o čem mluvím? Tak schválně, co vy na to.

Naše Barča jela za koníkama. Stáje jsou v bývalém statku, jen vejdete branou, dýchne na vás atmosféra venkova. Je tam výběh s maličkým jezírkem, kde koníci dovádí, je tam jízdárna, kde se učí. Jak koně, tak lidi. No a Barča si s kamarády řekla, že je moc hezký den a že by bylo škoda ho nezvěčnit. Byla tam ona, kamarádka Lucka co tam má také koníka, a pak dva mladí lidé s kvalitním foťáke, jenž tam mají odrůstající veselé hříbě. Jinak nikde nikdo. A tak fotili koníčky v ohradě a ti, jako by to věděli, se chovali jako rozené modelky. Sluníčko svítilo, větřík měl dovolenou, prostě ideální podmínky. Každý profi fotograf by zaplesal. Udělali pár záběrů, potom si sedli na lavičku u stáje, pohledem přelétli spokojené koníky, co se zase s chutí pásli a začali si ve foťáku prohlížet snímky. Jeden, druhý, šestý….a najednou…Na fotce před ani potom to nebylo. Jen na té jedné. Výběh, koník, a za ním…osoba. Hubená, zvláštní. Vrhající stín v polovině končící. Snímek zvětšili. A jak se přibližoval, překvapeně hleděli na postavu, která měla všechno, jen obličej ne. Místo něho tam byl světlý rozmazaný flek. Když se pak podívali v počítači, bylo to úplně jasné. Nebyl to žádný nečitelný stín, byla to postava, kterou nikdo neviděl, při focení tam nikdo jiný nebyl a přesto se na fotce ukázala. No, co tomu říkáte?


A aby toho nebylo málo, tak zanedlouho se stalo tohle: babička naší kamarádky Danušky chtěla kočičku. Jedna paní měla kočičku a ta kočička měla koťátka. A tak vybraly malou šedou mourinku a ta rostla u své kočičí maminky pro babičku Boženku. Boženka se na ni moc těšila a říkala, že ta malá, šedá, mourovatá kočička se bude jmenovat Bára. Že vždycky chtěla kočku Báru. Jo jo, kočku Báru. Nedočkala se jí. Boženka najednou totiž umřela. A Bára byla tak akorát k odběru. Co teď? Potkala se Danuška nad kočičími miskami v jednom obchodě se svou kamarádkou.
„Ty máš kočku?“ podivila se, když viděla, jak Danuška vybírá misky.
A Danuška jí pověděla, že měla slíbenou šedou mourinku pro Boženku, ale protože Boženka umřela, bude si ji muset nechat ona, ačkoliv má pejska a na malé kotě dočista žádný čas. Ta kamarádka se na ni tak zvláštně podívala a řekla, že ví o člověku, který už rok básní o šedé kočce. A tak že ty misky platí ona a koťátko mu nadělí.
„A víš jistě, že ho bude chtít?“ pochybovala trochu Danuška.
„No aby nechtěl, pořád mele o šedý čičině. Dokonce už jméno pro ni má vymyšlené. Představ si, že touží mít kočku Báru….“


No řekněte, je tohle náhoda? Ne, to není náhoda, to je záhada. Jak říkám, tohle léto jich je plné.


Vaše Eni

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…