Filmová místa aneb co se kde točilo

| Autor: Karel Klevar | Rubrika: Zábava

Filmaři dokážou vyčuchat nejeden zajímavý kout České republiky, někdy se jim dokonce podaří soustředit na neprávem zapomenuté místo zaslouženou pozornost. Kde se vlastně natáčely některé známé české filmy a pohádky a proč se sem filmaři dokonce několikrát vrátili?



Zámek Průhonice

Co se točilo: S čerty nejsou žerty

Výběrem vhodných filmových lokací se dnes zabývají celé týmy lidí a kromě atraktivity místa se jistě počítá k dobru i jeho snadná dostupnost. Protože je centrum české kinematografie v Praze, oblíbené filmové kulisy se často nacházejí nedaleko za hranicemi hlavního města. Jedním z filmaři nejvíce vyhledávaných míst je i původně renesanční zámek v pražských Průhonicích, koncem devatenáctého století přestavěný do pseudorenesančního stylu. Snad právě kvůli romantickým kudrlinkám se průhonický zámek sloužící původně jako tvrz stal vyhledávaným místem především pro tvůrce pohádek.

V Průhonicích byla natáčena jedna z nejoblíbenějších filmových pohádek - Princezna se zlatou hvězdou, točil se zde i neméně oblíbený, byť o něco depresivnější Třetí princ s Pavlem Trávníčkem a Libuší Šafránkovou v hlavních rolích, z novější doby jistě stojí za zmínku úspěšná pohádka S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana. V tomto případě filmařům k práci posloužil především nádherný zámecký park, kolem jehož jezírka se prohánějí princezny, i louka za zámkem jako místo bitevního pole.



Hrádek u Nechanic

Co se točilo: Princ a večernice

Další z nezapomenutelných českých filmových pohádek je bezpochyby Princ a Večernice režiséra Václava Vorlíčka. Přestože její tehdejší filmové triky (1978) vyvolávají na tváři technofila lehký úsměv, poetika filmu technické nedokonalosti milionkrát převáží. To už se o současných pohádkách tvrdit nedá. Pokud se odhlédne od obsazení princezny Libuší Šafránkovou, i Princ a Večernice stojí především na hlavní záporné postavě čaroděje Mrakomora, zatímco na herce role Velena, prince-klaďase Juraje Ďurdiaka, si dnes vzpomene jen málokdo. Scény exteriérů zámku otce prince Velena, v němž ve filmu herecky exceluje vynikající duo Menšík-Filipovský, byly natáčeny na státním zámku Ploskovice, stejně jako se využily i jeho zdobné interiéry.

Snad nejimpozantnější scéna pohádky ale pochází ze zahrady princezny Večernice natáčené na zahradě romantického zámku postaveného ve stylu windsorské novogotiky teprve v roce 1857 - Hrádku u Nechanic. Jeho rozlehlá zahrada dnes slouží jako golfové hřiště, i tak se tady filmaři zastavili už poněkolikáté, například Jan Svěrák v parku natáčel některé scény svého Tmavomodrého světa.



Zřícenina hradu Krakovec

Co se točilo: Ať žijí duchové

„Hajný je lesa pán, je mládeží a zvěří milován,“ zaznělo v jedné z mnoha chytlavých písní jednoho z nejoblíbenějších českých muzikálů Ať žijí duchové. Ve filmu režiséra Oldřicha Lipského z roku 1977 jako autor hudby poprvé exceloval Jaroslav Uhlíř, vtipné texty samosebou pocházejí z pera Zdeňka Svěráka, ostatně stejně jako celý scénář. Platonickou lásku celé generace Husákových dětí Leontýnku si s chutí zahrála devítiletá Dana Vávrová, sestra někdejší neméně krásné televizní hlasatelky Hany.

Jako hrad Brtník posloužila filmařům zřícenina hradu Krakovec u Rakovníka, současný dřevěný most však není dílem skřítků-tesařů, kteří vylezli z mechu, ale odborníka na středověké dřevěné konstrukce tesaře Petra Růžičky. I když byl postaven stejným způsobem jako před lety, jeho nosnost je neuvěřitelných šest tun! Kromě strání pod Krakovcem se dětští filmoví hrdinové proháněli také po Novém Kníně, kde byly natáčeny mnohé nehradní scény. Hrad Krakovec posloužil i jako doupě zlého čaroděje Mrakomora v Princi a Večernici.



Městské opevnění Nymburk

Co se točilo: Tři veteráni

V České republice existují zákoutí, která vypadají skoro jako zapomenuté filmové kulisy, přesto to jsou autentické památky. Jedním z nejfotografovanějších míst středočeského Nymburka je městské opevnění na jihozápadní straně historického jádra. V Nymburku existovalo opevnění už na sklonku třináctého století, v průběhu staletí bylo na různých místech jak přestavováno, tak i likvidováno.

Podoba známého nymburského hradebního zákoutí je však výsledkem historizujících snah z počátku dvacátého století, kdy se autor tehdejší přestavby hradeb Ludvík Lábler až příliš zasnil a vtiskl hradbám značně nereálnou tvář. Dostavěním cimbuří či zastřešením hradebních věží dodal romantizující duch, ale čím více proti sobě poštval historiky, tím víc potěšil filmaře. Typická silueta nevěrohodných, ale líbivých hradeb se objevila v populární pohádce Oldřicha Lipského Tři veteráni při scéně, kdy byli tři vykukové okradeni a navlečeni do kadibudek prchají z města.



Náměstí v Úštěku

Co se točilo: Kolja

Některým českým městům se výraznější turistický ruch stále vyhýbá, přitom rozhodně mají svým návštěvníkům co nabídnout. Typickým případem tohoto „zapomenutého“ města je Úštěk ležící zhruba na půli cesty mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Malebné je nejenom jeho hlavní náměstí s barokním kostelem Petra a Pavla, ale za vidění rozhodně také stojí soubor domů vystavěných na pískovcových skalách zvaný „Ptačí domky“, zdejší synagoga či středověká věž zvaná Pikartská. Kdo v Úštěku zažil atmosféru tradičního jarmarku, jistě dosvědčí, že zbytky ducha klidného německého městečka tu bezesporu panují i po mnoha letech.

Úštěk si oblíbili rovněž čeští filmaři. Právě sem odjede Zdeněk Svěrák s Koljou za svou matkou, která Rusy nesnáší, chlapec zde chce navštívit místní kino (Jen počkej, zajíci!), které funguje až dodneška! Kulisy úštěckého náměstí dobře posloužily rovněž v jinak kýčovitém muzikálu Rebelové režiséra Filipa Renče z roku 2001, či naopak historickém v dramatu z roku 2009 3 sezony v pekle režiséra Tomáše Mašína s Kryštofem Hádkem v hlavní roli. zámek Štiřín co: jáchyme, hoď ho do stroje Když se odhlédne od faktu, že tato filmová komedie z roku 1974 je pravděpodobně nejhlubší studnicí zlidovělých filmových hlášek, film režiséra Oldřicha Lipského je v historii české kinematografie výjimečný i z několika dalších důvodů. Stal se totiž filmovým debutem geniálního scenáristického dua Smoljak-Svěrák, hereckou hvězdou číslo jedna se díky němu stal do té doby neznámý komik Luděk Sobota a o svých jedinečných komických schopnostech, třebaže v malé roli, dal poprvé vědět také Petr Nárožný.

Judistické scény filmu se natáčely ve vršovické sokolovně, která se po téměř čtyřiceti letech vůbec nezměnila, domov Františka Koudelky byl natáčen v jihočeské vesnici Oslov, scény s Uko Ješitou pak ve sklenících na Konopišti. Jako psychiatrická léčebna docenta Chocholouška (vynikající Václav Lohniský) posloužil zámek Štiřín, ze vstupního schodiště také Chocholoušek střílí z pancéřové pěsti po dvou zřízencích (František Husák, Josef Hlinomaz), když se sám pomátne. Kromě Jáchyma si štiřínský zámek zahrál také v Panu Tau, Létajícím Čestmírovi či v historickém dramatu Božská Ema.



Zřícenina hradu Čachtice

Co se točilo: Tajemství hradu v karpatech

Třebaže filmoví odborníci řadí tuto komedii Oldřicha Lipského z roku 1981 až za „Adélu“ a Limonádového Joea, i tak patří hodně ulítlá předělávka Vernovy předlohy k tomu nejlepšímu, co se u nás v komediálním žánru kdy natočilo. Zásluhu na tom mají nejen naschvál krkolomné výkony hlavních hrdinů (Dočolomanský, Hartl, Kopecký, Hrušínský), ale především vymyšlený akcent dialogů. Když se k tomu přidá genialita hudebního skladatele Luboše Fišera a výtvarno Jana Švankmajera, výsledkem je československá filmová klasika.

Záběry z vesnice Vyšných Vlkodlaků se natáčely ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, scény z čórtova hrádu se točily ve slovenských Čachticích nedaleko Nového Mesta nad Váhom. Je to táž zřícenina, která se proslavila legendou o Čachtické paní, vraždící hraběnce, koupající se v krvi svých obětí. Alžběta Báthoryová (1560-1614) ve skutečnosti sice byla krutá, ale většina jejích činů je opředena lidovou slovesností. Zřícenina si stejně jako další desítka hradů a zámků zahrála i v Jakubiskově pestrobarevném historizujícím paskvilu Bathory z roku 2008.



Hrad Bouzov

Co se točilo: O princezně jasněnce a létajícím ševci

Slibnou kariéru talentovaného Jana Potměšila autonehoda sice zpomalila, ale nezastavila. Přestože je herec dodnes upoután na invalidní vozík, exceluje především ve svých divadelních rolích. Potměšil na sebe dokázal upoutat pozornost už jako herec dětských rolí (Tajemství Ocelového města), coby teenager (seriál Třetí patro) i jako dospělý, jeho bezesporu nejslavnější rolí je však úloha ševcovského tovaryše Jíry z Troškovy „Jasněnky“, spolu s Botou jménem Melichar považované za vůbec nejlepší dvě režisérova díla. „Jasněnka“ se natáčela hned na několika českých hradech, zlá čarodějnice (Helena Růžičková) drží princeznu (Michaela Kuklová) na zřícenině hradu Frýdštejn, hlavní roli ve filmu však sehrává hrad Bouzov nacházející se v nádherné krajině mezi Olomoucí a Moravskou Třebovou.

Právě Bouzov, kde se podle některých historiků narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad, se stal oblíbenou filmařskou lokalitou. Natáčela se zde komedie Kopretiny pro zámeckou paní s Janem Hartlem v hlavní roli, pohádka pro pamětníky O medvědu Ondřejovi s Jaroslavem Marvanem, filmová pohádka Království potoků, dokonce i některé scény z nejslavnější pohádky vůbec Pyšné princezny. Želivský klášter co: dobří holubi se vracejí Malebný klášter, kde za minulého režimu opravdu trávili blicí hodiny alkoholici z celé republiky, přivítal na sklonku osmdesátých let skutečně hvězdnou sestavu hereckých osobností při natáčení filmu Dobří holubi se vracejí. Milan Kňažko, Vladimír Menšík, Miroslav Macháček, Pavel Zedníček, Marián Labuda, Zdeněk Řehoř, Josef Somr a Rudolf Hrušínský. Ten v roli doktora nebyl na Želivu poprvé, natáčel tu už v šedesátých letech.

Želiv je pro filmařte vůbec oblíbenou lokalitou, zastavili se zde hned několikrát. V nedaléké přehradě se koupala Dáda Patrasová v prvních dílech seriálu Návštěvníci, projeli se tu hrdinové Údolí krásných žab, před klášterem se točily scény filmu Jak se krotí krokodýli režisérky Marie Poledňákové a u vody se povaloval třeba Největší z Čechů. Jenom pár kilometrů proti proudu Želivky se zakopával v lese Pavel Landovský ve filmu Soukromá vichřice, aby pozoroval Jiřího Somra na jeho chatě.



Zámek Krásný Dvůr

Co se točilo: Konec starých časů

Kdo si cestu z Prahy do Karlových Varů zpestří malou zajížďkou, jen pár kilometrů severně od Podbořan najde obec Krásný Dvůr, jejíž chloubou je nejenom barokní zámek, ale především nádherný anglický park postavený v letech 1783-1793, tedy nejstarší a také největší park tohoto druhu u nás.

Za vznikem zámku i přilehlého parku stojí šlechtický rod Černínů, jmenovitě pak Jan Rudolf Černín, který parkové prostory, po vzoru zámecké zahrady ve Versailles, nechal zaplnit množstvím romantických staveb, mezi nimiž nechybí gloriet, čínský pavilon, obelisk, voliéra, umělá jeskyně, doupě poustevníka anebo rozhledna. Právě jak interiéry krásnodvorského zámku, tak exteriéry jeho jedinečného parku se staly útočištěm filmařů při natáčení filmu Konec starých časů z roku 1989 Jiřího Menzela, vlastně posledního smysluplného filmu, jehož se tento režisér dopustil.

Ve filmu si rovněž zahrála nejstarší stavba krásnodvorského parku, takzvaný Panův Templ z roku 1786, minichrámek antického vzezření, původně určený pro zahradní hudební produkci. Film natočený podle literární předlohy spisovatele Vladislava Vančury stojí a padá na excelentním hereckém výkonu Josefa Abrháma v roli prášilovského knížete (anebo podvodníka) Megalrogova, který totálně převálcuje maloměšťáckou honoraci.


ORBION:
Portál pro cestovatele

Komentáře

Komentářů celkem: 1
Moc pěkný článek ,mohlo by jich být více lenka_kolkova 2. 8. 2012 | 13:25

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…