Jája zvaný Jan

| Autor: Ebra | Rubrika: Zábava

No to byste snad ani nevěřili, jaká je s některými dětmi psina. A tomu já rozumím, když jsem přece pejsek. Jeden takovej chlapeček se jmenuje Honzík, říkají mu Jája a on o sobě říká: „Jsem Jája zvaný Jan.“

Jája nás baví. Je to mládě skoro pětiletý. Tuhle zachraňoval svojí babičce život. Babička usoudila, že je nejvyšší čas, aby ještě ořezala stromy, když to dřív nestihla. Jája na zahradě proháněl mičudu. Babička se ohání na žebříku v koruně stromů, ptáčci štěbetají, pilka vrže, za rohem Jájův tatínek tůruje motor auta, které opravuje. Prásk ho. Ptáčci vyděšeně letí, babička taky. Jenže na rozdíl od nich neletí nahoru, ale dolů a pak se náhle zuby nehty drží podvyživené větve a žebřík při svém pádu dře kůru stromu, dokud nedopadne do trávy. Jája se ohlédne a zjišťuje, že něco není v pořádku.




„Jájo! Zachraň mě!“ žadoní zoufale babička visící na větvi. Ta hrozí, že každou chvíli lupne.
Jája se zamyslí.
„Jájo! Dělej! Zachraň mě! Jako hasič!“ opakuje babička naléhavě svou prosbu nevěda, jak by víc zdůraznila naléhavost klučíkova zásahu.
A Jája se rozeběhne do středu zahrady. Tam vyšplhá na tyč věšáku na prádlo a sjede dolů jako velitel hasičského sboru. Babičce lezou oči z důlků. Jenže Jája je pořádný hasič a tak to zopakuje ještě jednou. Teprve když splní svou hasičskou část úlohy, utíká za tatínkem, zatímco babička už odříkala Otčenáš i pozpátku a přidala slib, že jestli zůstane celá, upeče v neděli dort.

Na dovolené Jája vyrazil do sprchy, v ruce deštník.
„Na co ten deštník, Jájo?“ táže se tatínek.
„V tý sprše prší.“
To tatínka tak rozesměje, že se přidá k Jájovi a mamince a jde do sprch s nimi. Ozývají se odtamtud hlasy dívek, které po chvíli vyjdou vymydlené a voňavé ven, kde si ještě povídají. Maminka vysprchuje Jáju, zabalí ho do župánku a zatímco se sprchuje v dámské části ona a v pánské tatínek, Jája vyjde ven a dá se s děvčaty do řeči. Ovšem co jim povídá je s hvězdičkou.
„Tatínek ho má takovýhleho,“ ukazuje rozměr vánočního kapra malýma ručkama Jája, „strejda Milan takovýho“, rozměr je o něco menší, „a já takovýho“, ručičky se od sebe roztáhly na velikost akvarijní rybičky. Holky se smějou až jim tečou slzy a když se objeví urostlý muž, ke kterému se Jája radostně vrhá, spiklenecky mrkají: „Hm, tak tohle bude ten tatínek!“

Kdepak, Jája nás prostě baví. Ten se ve světě neztratí. Jak by taky mohl, když Jája je vlastně pravý český Honza.

Vaše

Eni


ČTĚTE TAKÉ:
Hledat brejle bez brejlí



Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Nejhezčí pohled na Benátky severu

Nejhezčí pohled na Benátky severu

15. 11. | [Soutěž] Prodloužený víkend vám bude stačit na poznání všech zajímavostí Stockholmu, města…

Jeruzalém – město koček

Jeruzalém – město koček

13. 11. | [Soutěž] Že je Jeruzalém město tří náboženství, unikátních památek a bohužel i věčných bojů, ví asi…

Nový Zéland po vlastní ose

Nový Zéland po vlastní ose

8. 11. | [Soutěž] Oblíbené turistické destinace Nového Zélandu jsou celoročně přeplněné turisty. Lze se jim…

Cesta čokolády

Cesta čokolády

6. 11. | [Soutěž] Byli jsme při tom, jak se z dovezených kakaových bobů v Belgii vyrábějí lahodné pralinky.