Jak jsem nechtěla do regálu s dingem

| Autor: Ebra | Rubrika: Zábava

No vám bylo prima! Byly jsme s paničkou na setkání se spisovatelkami. Musela jsem tam jít, já přece nemůžu u ničeho chybět! Kde jinde mohou mít spisovatelky schůzku, než v prodejně knih, ne? A protože v jedné takové krásné a velké je i kavárnička, rozhodly se sejít právě tam. Hrozilo mi, že skončím v regálu s dingem!

Panička nevěděla, jestli tam smí i takové chlupaté holky, jako jsem já. Když to někdy neví, tak mě strčí pod mikinu či bundu, řekne mi „schovej se“, já zastrčím i hlavičku a vůbec nejsem vidět. Vypadám jako bych nebyla. Zato panička vypadá, jako by byla nejmíň dvakrát. Někdo se pak podivuje, že si na stará kolena hodlá pořídit miminko, další to komentuje tím, že holt i ženská, jak vidno, může mít pivní břich. Paní Zdeňka se na paničku se smíchem podívala a řekla jí, aby se nedivila, až jí ochranka zastaví a nakáže, ať ukáže, co si nakradla a schovává pod bundou. A paní Táňa pokývala hlavou a paničku upozornila, že jakmile mne objeví, řeknou: Ihned to vraťte do oddělení flóry a fauny, třetí regál vlevo, do poličky se psem dingem! Tak jsme si řekly, že na schovávanou nehrajeme, když mám pak skončit někde v regále s divokým psem dingem a v té kavárničce mne vyndala panička na klín a já se stočila do klubíčka, že budu odpočívat.


Jo, odpočívat, vydrželo mi to sotva pár minut. Potom začalo zemětřesení. Ono když se sejde autorka aforismů s autorkou románů pro ženy, obdařenou neuvěřitelným smyslem pro humor, a ještě k tomu je u toho moje panička, ani Richterova stupnice na to málem nestačí. Hrnečky nadskakují a bránice se otřásá. Víte vy, například že:
Čtyřicítka – to je v životě ženy věk, kdy všechny její spolužačky ze základní školy začínají být starší než ona.
Nebo: Co spolehlivě zabaví ženu? Velké zrcadlo. Co spolehlivě zabaví muže? Zpětné zrcátko.
A co je svátkem hypochondrů: Velká vizita!


Jo jo, aforismus to je umění. Jejich autorka, Zdeňka Ortová, se rozhodla, že si mne pochová. Sama má doma pejska, což jsem si přečetla z jejích šatů a tak jsem se pochovat nechala. To já běžně nedělám. No a Táňu Kubátovou, jejíž příběhy mají dobré konce, protože těch špatných je v životě až až,jsem kousla jen jednou! A přísahám, že fakt jen omylem. Nepoznala jsem, kde končí dort a kde začíná její palec.


No prostě – bylo to prima. Ať se sejdou spisovatelky, nebo třeba řidičky tramvají, poštovní úřednice či zdravotní sestřičky. Hlavně když jsou to lidé, pro které úsměv a pohoda je to, co je spojuje. Co tomu říkáte? Nemám pravdu?


Vaše Eni

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…