Jak se zbavit rodinného tyrana?

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Často čteme o tom, jak jsou ženy vystavovány fyzickému násilí svých mužů. Řekla bych, že se ale dočítáme jen o minimu případů těch žen, které jsou dennodenně fyzicky, ale i psychicky, napadány svými nejbližšími. Ženy se stydí říci, že jsou to právě ony, kdo se stal obětí domácího násilí.

Jak se zbavit rodinného tyrana?


Často čteme o tom, jak jsou ženy vystavovány fyzickému násilí svých
mužů. Řekla bych, že se ale dočítáme jen o minimu případů těch žen,
které jsou dennodenně fyzicky, ale i psychicky, napadány svými nejbližšími.
Ženy se stydí říci, že jsou to právě ony, kdo se stal obětí domácího
násilí. A to z nejrůznějších důvodů.


Nikdy bych nevěřila, že to potká i moji rodinu. Nejde o to, že jsem
napadána přímo já, ale moje sestra. Vím to už déle než půl roku a připadám
si naprosto bezmocná, protože neumím sestře pomoci. To, že ji manžel surově
bije, by mne v životě nenapadlo. Můj švagr se před rodinou choval k sestře
vždy pozorně, byň možná trochu majetnicky, ale každý jsme nějaký. Mají
spolu dvě děti, tři a čtyři roky a vždy se choval jako vzorný otec. Teď
již vím, že to bylo vše jen na oko, především kvůli našim starým rodičům,
aby si mysleli, jakého mají zeňáka.


V poslední době byla sestra nějaká zakřiknutá, dříve bývala hrozně
veselá a vtipná. Přičítala jsem to starostem o rodinu a děti, narodily se
po roce, a to dá člověku zabrat. Dvakrát po sobě naštíplou levou paži přičítala
sestra své nešikovnosti, ale když se snažila maskovat make-upem modřinu pod
okem, musela s pravdou ven. Alespoň přede mnou. Naši rodiče nic netuší,
jsou ve věku spíše našich babiček a dědečků, protože nás se sestrou měli
později, a sestra si nepřeje jim cokoliv říkat. Přiznala se, že se k ní
choval již před svatbou velice majetnicky a omezoval ji, vše bylo podle něho.
Ale milovala ho a měla jako většina zamilovaných na očích růžové brýle.
Vždy, když vyletěl, se omlouval, že je to tím, jak moc ji miluje, ale že
se změní. Nezměnil. Po svatbě byl chvilku klid, ale ne nadlouho. Poprvé ji
zbil, když ji kolega přivezl z práce domů autem, ztropil hroznou scénu, že
je coura a zahýbá mu s kdekým, zatímco on myslí jen na ni. Když mu řekla,
že je blázen, zmlátil jí. Sice se jí ten den hned omlouval, běhal za ní týden
s kytkou, když tvrdila, že odchází, ale nakonec mu to odpustila. Brzy poté
otěhotněla a musela zůstat doma na rizikovém těhotenství. A tehdy nastalo
peklo. Po týdnu mu už vadilo, že se doma fláká, že on je ten, kdo v rodině
dře a tak podobně. Dokonce i během těhotenství utržila dvě facky, ale co
bylo daleko horší, bylo jeho týrání psychické. Když se narodil malý Péňa,
na chvíli se zklidnil a sestra si myslela, že to tak již zůstane navždy.
Jak moc se mýlila. Velice záhy znovu otěhotněla a když se narodil malý
Pavlík, začalo to nanovo. Vadilo mu, že děti brečí, že on maká a vůbec
se nevyspí, že to sestra s dětmi neumí, je k ničemu a ještě mnohem a
mnohem horší věci si sestra musela vyslechnout. Našel si v práci partičku
kamarádů, se kterými se klidně sebral a o víkendu, jak on říkal, vyrážel
na pánskou jízdu. Jestli však šlo jen o pánské jízdy, o tom dost
pochybuji. Že je sestra na všechno sama, to ho nezajímalo a běda, když se
vrátil a nebylo naklizeno a navařeno a sestra nestála v pozoru, aby kolem něho
skákala.


Celou tu dobu jsem netušila, co se u nich doma odehrává, sestra si nepostěžovala,
prý se tolik styděla. Já mám moc hodného a tolerantního muže, a tak mi připadá
něco podobného nemožné, ale je to bohužel realita.


Když jsem sestru přesvědčila, že on něho musí odejít, začal jí
vyhrožovat, že ji zabije, potom zase aň to zkusí někomu říct, že jí
nikdo nebude věřit, došlo mi, že si tak přede všemi příbuznými a známými
dělal celou tu dobu alibi, aby nikoho ani nenapadlo, jaký vlastně je surovec
a tyran. Každý o něm mluví v superlativech, sestřiny kamarádky si myslí,
jaké udělala terno. Nejvíc se sestra bojí, že by ji mohl připravit o děti.
Nejdřív jsem jí tvrdila, že to je nemožné, ale teď už vážně nevím.
Bojím se do toho jakýmkoliv způsobem zasahovat, když vidím, jak je setra
vyděšená, mám strach, abych jí spíše neublížila než pomohla. Ale
nechci, aby si zničila život jenom proto, že se nechá vydírat a zastrašovat.
Jsem ochotná ji pomoci i finančně, než by si našla bydlení a děti trochu
odrostly. Možná má některá z vás podobné zkušenosti, aň už vlastní či
ve svém okolí a mohla by mi poradit, co mohu vlastně pro sestru a její dvě
děti udělat, jak jim pomoci, aniž bych jim, byň nechtěně, ublížila.


Děkuji předem všem za pomoc.


Autor: Jarmila


Další články z rubriky

Chybí vám sníh? Potěšte se fotkami zimní krajiny!

Chybí vám sníh? Potěšte se fotkami zimní krajiny!

Dnes | 1 | V posledních letech je to se sněhem v České republice docela bída a pokud nevyjedete do hor, můžete…

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Včera | Ano, i v britské královské rodině se slaví klasické Vánoce včetně štědrovečerní večeře, rozbalování…

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Včera | Obvykle se mluví o starých dobrých časech, často se říká, že dřív bylo líp. Jenže ono bylo spíš…

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

9. 12. | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…