Jak technika zachraňuje životy

Jak technika zachraňuje životy

Nejmodernějším a ve spojení s lidskou důmyslností a zkušeností také nejchytřejším pomocníkem pro hasiče a další záchranáře při pátrání po lidech zavalených v troskách je speciální kamera umístěná na teleskopickém rameni. Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy tuto sestavu japonské výroby získal koncem minulého roku.

Ještě v době ověřovacího provozu vyrazila sestava hasičů s kamerou k prvnímu zásahu, konkrétně do Loun, kde se začátkem dubna zřítil panelový dům. Jak systém pracuje? Nejprve si hasiči vytipují místa, kde by se mohli nacházet v troskách uvěznění lidé. Pak vyvrtají malý otvor a do něj spustí kameru umístěnou na teleskopickém rameni. Ta postupně směřuje hlouběji a hlouběji, natahuje se obdobně jako třeba rybářský prut. "Při práci s tímto zařízením je nutná praxe, aby obsluha objevila tělo pod sutinami," zdůraznil kpt. Václav Kratochvíl z HZS v Praze. "Na obrazovce se člověku neznalému věci jeví vše, co kamera zachytí pod povrchem, jako stejné."Není se co divit, neboň i velmi zářivé oblečení či lidská kůže má díky prachu neurčitou barvu, stejnou jako okolní předměty.

Při zásahu v Lounech hasiči pomocí tohoto moderního zařízení, o kterém si dlouho mohli jen číst v odborných časopisech, objevili těla polské rodiny, bohužel už mrtvá, v hloubce 3,5 metru. Obsluha na povrchu sleduje na barevné obrazovce záběry kamery. Má možnost si je přehrávat i zpětně. Zařízení lze použít také ve vodě při pátrání po čemkoli až do hloubky šesti metrů, kam až dosáhne teleskopické rameno. Pokud vycházíme z hasičských statistik výjezdů, jen v Praze se uplatní toto zařízení při třech až čtyřech zásazích ročně. Do Loun dojeli hasiči s kamerou za 110 minut. Další kamera je v Ostravě. Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům podle názoru odborníků a počtu speciálních zásahů stačí dvě zařízení pro celou Českou republiku. Kamera se totiž dá bez problémů přepravit autem či vrtulníkem ve velmi krátké době na místo určení. (Plus)