Jaké budou Vánoce oblíbených herců?

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

S blížícími se svátky jsme se zeptali slavných osobností, co pro ně Vánoce znamenají, jak prožívaly tyto dny v dětství a co je čeká letos...

Ladislav Potměšil



Vánoce mám pořád rád, od dětství jsou to pro mě druhé nejkrásnější svátky v roce, spolu s Velikonocemi. Trávíme je každý rok stejně. Pár dní před Vánocemi jedeme do Plzně za rodinou naší dcery a za vnoučaty, vezeme jim krabici s cukrovím a dárky. Den před Štědrým dnem se ženou Jájou nazdobíme stromeček, přijdou synové, připravujeme salát, posedíme, popovídáme. Na Vánocích mě nebaví jen nakupování dárků, mám rád, když ho mám rychle za sebou, ale většinu dárků za mě naštěstí obstarává žena. Mně udělá pod stromkem radost všechno. Na co si potrpím? Třeba na dobrou whisky, nejlépe irskou. Jestli jsem se někdy nějakým dárkem Jájince netrefil do vkusu, nevím. Já na ní takový pocit nepoznám, ona má vždycky radost, tak doufám, že jsem vždycky dobře vybral.



Tereza Kostková



Když se vysloví slovo Vánoce, vybaví se mi nejen slavnostní večeře a rozdávání dárků, ale celá ta atmosféra období, které začíná už adventem. Vánoce pro mě voní jedinou vůní rozdělenou do mnoha dní a já si je užívám jako celek. Ráda vzpomínám na Vánoce svého dětství a tyto svátky si teď užívám ještě víc prostřednictvím svého syna. Tento rok je pro mě trochu hektický, protože se mi sešlo hodně práce najednou. Proto ani nemám čas podléhat nějakému přehnanému uklízení a nakupování. Nákupní centra nevymetám, ale vždycky si najdu čas a nápad na to, jaké koupit vánoční dárky. Před Vánoci uklízím, ale pokud vynechám nějaký šuplík nebo skříňku, protože mě zaujala nějaká jiná činnost, vůbec mi to nevadí. Je fajn se v tomto období – ale vlastně kdykoliv jindy – prostě zastavit, užít si ten daný moment i za cenu toho, že člověk nestihne všechno, co měl naplánované.

Viktor Limr



Vánoce mám rád, ale ještě raději mám advent, kdy se Vánoce teprve blíží. Je to čas očekávání, člověk se schází s přáteli, má čas trochu se zastavit, zklidnit a ubrat. Ale někdy se to nedaří. A právě proto jsou pak o Štědrém dnu lidi často vystresovaní a rozhádaní, což je škoda. Já Vánoce miluju, ale zároveň mě trochu stresují. Radost mi vždycky udělá, když sleduju našeho psa, fenku Jack Russell teriéra, které říkáme Hůlka. Vždycky jí pod stromeček něco zabalíme a ona neomylně pozná svůj balíček a začne ho nadšeně „rozbalovat“.

Pavel Soukup



K Vánocům jsem dostával rád knížky. Protože mi zůstaly na nočním stolku. A když jsem se ráno probudil, nabral jsem si studený bramborový salát, ukrojil si dort, zachumlal se do peřin, otevřel si knížku a začal si číst. Já dost často dárky dávám hned, jak je koupím, nečekám na Vánoce nebo narozeniny. Vzpomínám si na radost svých dětí, když jsem malému Pavlíkovi koupil Batmana. A on opravdu udělal to, co jsem do té doby jenom četl, že skákal u pokladny radostí. Mimochodem už dávno dospělý Pavlík dodnes píše nebo spíš výtvarně zpracovává krásné dopisy Ježíškovi, které si my pak věšíme na zeď. Podobnou radost měla Patricie, když jsem ji jako holčičku vzal do drogerie a koupil jí první lak na nehty. A ona si připadala dospělá. Vzpomínám si, když jsem byl kluk, že jsem se jednou ráno probudil a začalo sněžit. Do večera napadlo snad dvacet čísel skvělého prašanu. Večer jsme se šli s kamarády projít tím krásným sněhem po Praze. Takové bílé překvapení bych si na Vánoce přál.

Kateřina Brožová



Vánoce jsou pro mě nejkrásnější dny v roce. Jako dítě jsem je hodně prožívala. Mrzí mě, že v posledních letech se z těchto krásných svátků stává spotřební záležitost, které bohužel do určité míry podléhám i já, když se snažím splnit všechna přání svým nejbližším. Navíc v tomto období na mě padá zvláštní nostalgie a trochu i smutek. Uvědomuji si, že další rok je pryč, ohlížím se zpátky, vzpomínám na to, co jsem za celý rok zažila. Ale přesto si Vánoce užívám se svou dcerou Kačenkou a svými rodiči. Peču tak pět druhů cukroví, nesmějí chybět vanilkové rohlíčky, které máme nejraději, chystám rybu a salát. Máme tradiční a krásné svátky.

Pavel Rímský



Když se řekne slovo Vánoce, vybaví se mi mé dětství a krásné a poetické svátky u babičky a dědečka v Přelouči na Pardubicku. Vzpomínám si, jak jsem zhruba ve druhé třídě dostal své první hodinky. O ně jsem si Ježíškovi nepsal, ale když jsem je dostal, měl jsem z nich ohromnou radost. Vánoce trávím vždycky doma, nejezdíme do ciziny. Těším se na to, že s námi budou děti, které různě létají po světě. Vánoce mám rád přesto, že k nim vždycky patří trocha stresu a nervozity a shánění dárků. A nechápu lidi, kteří – pokud nemají nějaký vážný a třeba tragický důvod – tvrdí, že tyto svátky nesnášejí.

Dana Batulková



Na Vánoce jsem si pokaždé přála nějaké živé zvíře, což se mi nikdy nesplnilo. A jednou také chodící panenku, kterou jsem opravdu dostala. Byla tenkrát velká jako já. Přeju si, abychom byli na Vánoce hlavně všichni spolu, což se mi plní, i letos budeme s dětmi, mým přítelem Ondrou a mými rodiči. Když byly děti malé, vždycky zůstaly s dědou a vyhlížely Ježíška, jestli letí od západu. A já mezitím pod stromeček nosila dárky. Tenhle rituál dodržujeme dodnes, přestože děti už jsou velké. A vždycky se při něm nasmějeme. Ale já vlastně dětem nikdy neřekla, že Ježíšek není. A pak maminka zazvoní a jdeme ke stromečku. Maminka každý rok peče cukroví a vánočku. Já to sice taky umím, ale protože před Vánoci bývá hodně práce, nemám na to tolik času.

Bára Lukešová



Vánoce míváme klasické, pečeme zhruba osm až deset druhů cukroví a synové mi pomáhají. Já jsem na Ježíška věřila dlouho a to, že není, jsem se dozvěděla dost nešetrně, proto jsem byla opatrná, abych synům tu iluzi nezkazila. Starší syn už ví, že Ježíšek není, ale mladšímu to neprozradil. Protože jsem měla ruskou babičku, slavívali jsme dvoje Vánoce – české a pak ještě pravoslavné. Vzpomínám si, že jsem si moc přála dostat chodící panenku, která byla tenkrát v sedmdesátých letech velkým hitem. Chodila jsem kolem výlohy, dívala se na ni a ani nedoufala, že se mi to přání splní. A když jsem ji pod stromečkem opravdu našla, byla jsem šťastná jako nikdy v životě.

Petra Horváthová



Na svátky se moc těším, protože budu mít volno a zase se uvidím s rodinou. Poslední týdny jsem na ně neměla moc času. Nejvíc se těším na to, jak bude Vánoce vnímat moje malá neteřinka. 25. prosince pojedeme za babičkou a dědou, jako každý rok. Nejvíc bych si přála, aby se vyřešily věci, které se vyřešit mají, a aby byla pohoda. Jako dítě si pamatuju, že jsem si například přála mrkací pannu s měkkým tělíčkem a že jsem byla moc šťastná, když pod stromečkem opravdu byla. Jednou jsem taky dostala panenku „barbínu“, ale mé starší sestry dostaly hezčí než já. Bylo to logické, já jsem panenky na rozdíl od nich dost ničila, stříhala jsem jim vlasy a tak. Protože jsem si hrála taky s klučičími hračkami, měla jsem radost i z autíček. Moment, kdy jsem přestala věřit na Ježíška, si nepamatuju. Já totiž věřit nepřestala.



Zdroj: Alena Hájková, viposobnosti.eu
Foto: TV Prima a Profimedia.cz

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Dnes | Ano, i v britské královské rodině se slaví klasické Vánoce včetně štědrovečerní večeře, rozbalování…

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Dnes | Obvykle se mluví o starých dobrých časech, často se říká, že dřív bylo líp. Jenže ono bylo spíš…

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Včera | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…