Kartářka Markéta Vostrá: Proč si idealizujeme vztahy?

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Léto vybízí k romantice. Ať už jsme u moře, v horách či v kempu. Ne všechny lásky nám ale vydží tak dlouho, jak bychom si představovali. Na otázky, proč to tak může být, odpovídá kartářka a spisovatelka Markéta Vostrá.

Lidé si často idealizují vztahy. Proč?

Mnozí lidé si na partnera projektují své nenaplněné potřeby a mají pocit, že je to právě on, kdo by měl v jejich životě tato hluchá místa vyplnit, a to ještě přesně podle jejich představ. Jenže... právě největším nepřítelem vztahu je představa. Vlastně dvě představy. Ty se jednoho dne seznámí, každý vyrostl v jiném zázemí a samozřejmě i s jinou matricí ideálního partnera v sobě. Chemie spustí víry vášní, které když opadnou, tak zbude syrová realita – každodennost, povinnosti a nastoupí pláč nad původní představou a holým faktem skutečnosti.

Posléze nastane usilovné hledání někoho jiného, kdo by byl tedy více podle představy. Vztahové potíže pramení právě z idealizace, která vede k zamilovávání se do nesprávných partnerů, kteří již ze své podstaty třeba ani nemohou dát to, co protistrana požaduje. Očekávání, že se z několikrát trestaného alkoholika stane milující manžel a spolehlivý otec šťastný, že může chodit do práce a starat se o rodinu, je vysoce naivní představa, která je pro všechny zřejmá, a přesto je mnoho žen v očekávání, že on se změní, že jednou pochopí, že mu to přece musí dojít apod…


Markéta Vostrá

Často očekáváme více, než můžeme dostat, kde je důvod?

Důvody většinou pramení v dětství, kdy naše přání buď byla, nebo nebyla naplňována. Velkou roli hraje vztah k matce a otci. Oni jsou prvními vzory a „trenažéry“ našich budoucích schopností pohybovat se správně v citovém poli druhých a zároveň si umět to své vlastní ochránit. Předpokládejme, že nám před naším zrodem nikdo nesliboval, že zde na Zemi dojde ke splnění našich představ. Je daleko jednodušší pro tělesné i duševní zdraví žít to, co je. Přijmout svůj život takový, jaký je, a prostě tou cestou jít a snažit se o vylepšení všeho toho, co se nám na našem životě nezdá.

Je velmi naivní očekávat, že tuto práci, která je zároveň vývojem vlastní osobnosti, udělá někdo za nás. Lépe je tedy neočekávat, ale tvarovat svůj osud tam, kde to jde, a přijímat to, jak to je, tam kde jsou věci daností a nelze s nimi hnout.

Ten, kdo je zamilovaný, je často v domnění, že druhá strana miluje stejně intenzivně. Když zjistí, že tomu tak není, je smutný.

Je asi lidskou přirozeností, připisovat to, jakým způsobem uvažujeme my, či jak tu či onu situaci cítíme, že to druzí mají stejně či podobně. Pak je pro nás překvapením, když zjistíme, že on to tak vůbec nebral, nemyslel, dokonce o tom ani neuvažoval. Opět jsme u tématu idealizace a připisování svých pocitů někomu, kdo právě uvažuje nad tím, zda vyhraje jeho oblíbený fotbalový klub. Naše intuice je bezpečným radarem, který nás včas upozorní na to, s kým máme tu čest. Jenže tak jednoduché to není. Kromě intuice máme také rozum a ego. A to jsou dva faktory, které nám náš prvotní vjem mohou natolik zmodifikovat, že se domníváme, že jdeme na rande s ideálním plničem představ. Realita se pak již sama postará o to, abychom si všimli, nakolik jsme se odchýlili od vnitřní moudrosti, která to s námi myslí tak dobře…

Jak funguje ve vztazích mimosmyslové vnímání?

Tak to asi zcela jistě funguje. Každý má určitě zkušenost, že na někoho intenzivně myslel a v tom mu dotyčný telefonuje. Také ve snech se mnohdy dohrávají příběhy, které z jakéhokoli důvodu nedostaly prostor v realitě či jej nevyužily, a přesto je žádoucí či nutné, aby svůj úkol dokončily.

Říká se, že cit člověk nepřestřihne. Jak se smířit s odchodem druhého?

Na to existuje pouze jediná rada. Nechat léčit tuto skutečnost časem. Zde na zemi je jedna velká výhoda. Jednou přejde opravdu všechno. U každého je tomu jinak. Někdo se oklepe za pár týdnů, jiný trpí roky. Záleží na dispozici dotyčného a samozřejmě také na tom, jaký vztah byl. Někdy je konec vztahu obrovskou úlevou a vysvobozením.

Vy vykládáte tarotové karty a také píšete knihy. O čem jsou?

Knihy pro dospělé jsou zaměřeny na témata, jako je hledání, proč právě mě se muselo stát toto a jak z toho ven, či odkud přicházím a kam směřuji. Vycházím v nich hodně z příběhů svých klientů, kteří přicházejí na výklad tarotu či na horoskop. Zaměřuji se na vztahové otázky i osobnostní růst. Knížka pro děti „Kouzelný krasohled“ přináší téma, jak je důležité umět si správně přát. Přání se plní, ale málokdy to jde cestou podle našich představ. Cíle mnohdy dosáhneme, ale s poznáním, že ztráty po cestě byly tak velké, že by bývalo lépe, kdybychom si přáli méně či raději nic. I tak toho má pro nás osud až až.


Zdroj: Alka Hájková, www.viposobnosti.eu




ČTĚTE TAKÉ:
Jitka Čvančarová: Neumím se nečinně dívat na bezmoc





ČTĚTE TAKÉ:
Kerestešová: Jsem herečka, ne modelka!

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…