Kdo víc rozhazuje: muži, nebo ženy?

In awe of that aneswr! Really cool!

já si myslím, že má hospodařit ten kdo to s těch dvou umí lépe.Já hospodařím celý život a máme všechno a můj muž má pěkné kapesné a do ničeho mi nemluví

Tak to já třeba rozhazuji víc než ten můj. Páč mám na starosti kasu a je potřeba koupit tohle a tohle a tohle... Ale jinak, když máme volný peníze, tak je prostě utratíme spolu. A pokud si něco koupí nebo já. Tak to svedem na měsíční výročí.:1:

Janka5: jo myslím že máš pravdu chlap by si měl tak trochu své holky hledět:429:

My se s manželem o peníze nehádáme (my se vlastně nehádáme vůbec) rozhazujem ob a stejně,ona za věci na ryby a oblečení. Společně pak za doplňky pro auto. Víme co si můžem dovolit a kolik si toho můžem dovolit,máme společný učet a oba přístup k němu.

inteligence se liší člověk od člověka. Vyplývá to z průzkumu, který udělala ukrajinská národní banka, jejímž jménem sem píšu :)
" pouze jedna žena z deseti si myslí, že muži stojí „nohama pevně na zemi“. " To asi myslí pouze jedna žena z deseti...

Manželé Soukupovi:Tak to Vám fakt závidím,asi vyděláváte oba dost.Jinak by hádky nastaly.To je snad normální,že se lidi pohádají o peníze.Muž i žena utrácí za naprosto odlišné věci,tak se nemůžou pochopit

Na jednej strane chlapi nechcu utracat na baby, ale na druhuj strane kezdy chlap chce mat vedla seba pekne oblecenu a upravenu babu. Ale neuvedomuju si ze zklbit to dohromady je nemozne. Teda aspon pre mna.

Myslím, že nelze paušalizovat, je to individuální. Já bych řekla, že já si věci, které nejsou úplně nezbytné kupuji častěji než manžel, ale náklady nedosahují jeho úrovně.

Ahojky. Je tu nějaká, která bude mít dvojčátka? Ráda bych vás pozvala do diskuze o více dětech http://diskuse.dama.cz/diskuse.php?d=1700

Řekla bych,že ženy jsou spíše spořivější.Mě stačí oblečení ze sekáče ale manžel vydá spoustu peněz jen za opravy a provoz auta,kterým jezdí i do práce ačkoliv zde máme MHD.On přeci sockou jezdit nebude.

No nevim,co ma sexualni pud spolecneho s chuti zen utracet! Ja sice znam taky takove zeny,ale pokud vim,tak zrovna v posteli nestoji za moc....

Ćím více mateřský a sexuální pud u ženy, tím je s ní horší vydržení..Projevuje se to i v těch penězích, jsou schopny zruinovat všechny peníze proto aby vypadaly hezky, až úzkostlivě spoří na stáří a rozhazují strašné peníze za strašné nesmysly jako nejdražší papu pro svého milovaného psíka, oblečky pro psíka, strašně se zadlužují..Vycházím z jedonoho vzorového příkladu hodného za všechny..:-)

maxe: tebe za tu reklamu asi platí, viď?<:e11>

KLIKNETE SEM a kupte Cialis Viagru Sustanon nebo Undestor. Erekce bude SUPER!! Erektilní dysfunkce nema sanci! Volny prodej pouze na http://www.max-erekce.com

My s manželem máme společné konto v bance. Oba přijmy sčítáme a dělíme rovným dílem.Můžu s pýchou prozradit, že za těch 9 let manželství jsme se ještě ani jednou nepohádali.V našem harmonickém soužití není otázka peněz vůbec důležitá.

no já jdu v pondělí rozhazovat - už nám přišlo vyúčtování za elektriku -tak jsem <:e40>oznámila že si asi budou svítit očima<:e72>

no když je to tak, tak ti to tedy odpustím <:e47> ale příště se polepši <:e47><:e47><:e47>

Aišo... teda já se stydím... my s <:e40> jsme si vzali půjčku na televizi... hele ale my ji už máme skoro splacenou, nastavili jsme si splátky jen na 10 měsíců... tak se nezlob... <:e27>

Re: spotřebitelské půjčky? uznávám, jen když jde o věc nezbytnou k životu, která navíc ten život značně usnadní (pračka, lednice, snad myčka.) Tam je s výhodou mít ji hned a zaplatit až později, i když o něco víc. Za tu dobu, co bych prala na valše, vydělám i na ty úroky.Ovšem spotřební zboží v tom pravém slova smyslu (televize, video, věž...) které není na nic jiného než na konzum, nebrat!!! V tomhle případě neplatí, že chleba to nežere<:e25> zadlužíš se a zbudou ti jen oči pro pláč<:e13>

........ a užívám si to<:e47><:e47>

BULL - myslím že jsi nepochopil že jde o nadsázku. Já se chválabohu uživím sama a nemusím být nikomu vděčná<:e72>

Na spolecne zalezitosti davame s manzelem po porade kazdy polovinu, sve soukrome vydaje vydaje si plati kazdy z nas sam. Tak mu nemohu vycitat, ze si koupil drahe doutniky a ani on na oplatku me koupi skveleho nocniho francouzskeho kremu. Od te doby co jsme spolu zavedli tento system, se nam hadky, spory ci starosti jak nalozit s penezi vyhybaji.

k.myska, koukám, že ti nejde jenom o peníze. Ty si chceš u toho ještě užít.<:e2><:e3> Není nad skromné ženy.

no kdyby <:e40> byl inteligentní a bohatý fešák v nejlepších letech tak bych myslela <:e96><:e96><:e96>

k.myška : nemysli hned na to nejlepší <:e20><:e20>

no už si to představuju co by se všechno po mě mohlo chtít<:e55><:e55><:e55><:e55><:e55><:e55>

k. myška : a tak si to tak nemaluj,řekni si, že každá sranda něco stojí, a kdoví, co bys za ty Palacký musela platit. <:e72><:e81>

kdybych já tak měla nějaké<:e40>které by mi na mé malinké konto posílalo každý měsíc několik - obrázků s Palackým ojoj<:e55><:e55> no ale protože nemám tak musim celou sobotu a neděli dřepět u PC a tukat jak datel a vařit mozeček aby byly korunky. Dětičky už začali psát Ježíškovi - ten starší mi rovnou přines zakroužkovaný seznam výrobků od firmy prodávající PC. No prohla jsem se v kolenou. Ale slíbil mi že když budu hodná tak mi ty staré díly dá do mého PC. To hodné dítko Co???????

k. myška : vždyť říkám, že jsi světice <:e102> <:e20>
no, je vidět, že zdravý rozum nakonec zvítězil <:e29>

Myško, my máme deľbu práce - <:e40> zarába a ja utrácam. Predsa nemôžem nechať penízky zplesnivieť<:e47>

opět jsem se pobavila<:e47><:e47> A potvrzuji že chlapy opravdu začínají šetřit tím že šetří na ženský. Měla jsem to doma 10 let. Chtěl abych nechodila k holiči abych se mazala jenom indulonou - jako denní i noční krém - i ponožky mi vyčet. Tak jsem šla a koupila jsem si krém za 700,- Kč at se <:e99><:e99><:e99><:e47> A to jsem vydělávala víc než on - pokud pracoval<:e72>

Jasmína, vyvolávaš depresívne stavy aj u krtka v záhrade?? Potom mám zájem, guláš a pivo k tomu.<:e47>

Marky,budu se ridit Tvou radou a jeste mohu vydelavat bokem jako prirozene strasidlo.
Voda je tvrda,takze mi vysusuje plet a naskoci i exem.Usetrim na kremech,pokozka mi popraska,zvrasni a zcervena<:e57>
Pak i vlasy trpi vodou,jsou stale suche a rozcuchane,nebyt pripravku,chodim jak stara Blazkova<:e38>Kdyz budu jist jednou denne,zhubnu na kost.Nepotrebuje nekdo polednici k detem?Za jedno vystraseni beru 50korun.Dekuji za pripadny zajem.<:e81>

Tyjo Mici, fakt super názor!! Hned to dám přečíst tomu svýmu, protože máš naprostou pravdu. V rámci úsporného režimu přestaneme chodit ke kadeřníkovi, na kosmetiku, budem chodit v těch jedněch nevypraných a smradlavých šatech (šetříme na prášku a aviváži), nebudem se vonět(zbytečně drahý pičifuky!!) a vlastně když už si máme upnout opasek, tak musíme taky šetřit na vodě (nebudem se mýt a ani si čistit zuby)..... Uplynuly by možná 3 dny, drahá polovička zdrhne (-: za tou krásnou, voňavou a upravenou kolegyní z práce. Takže takhle ne!! Šetřit ano, ale pokud možno ne na sobě, ne? (((-: <:e96>

Kdo pomůže hlasovat na http://www.qhodnoceni.cz/soutezf.php pro dívku v modrých plavkách s názvem nort pouze do konce měsíce. Klikněte na obrázek a dejte sluníčko, v případě že se nudíte tak těm ośtatním dejte odpadkáč. Nebo hlasujte dle svého uvážení. Případně řekněte přátelům. Dík Nort

Mici: máš bohužel pravdu: a ještě ti ten tvůj šetřílek vyčte, že o sebe málo dbáš(poté, co ti nedá na kadeřníka) a ta nová kočička přece je tak krásná, svůdná, vonící(drahá kosmetika), že ty se svou Niveou můžeš jít do <:e99>.

<:e84>nechci vám brát iluze - ale šetrnej chlap začně v první řadě šetřit na vás....všimněte si, když začne šetřit ženská, začne u sebe, přestane kouřit(nebo kouří levnější) nakupuje v sekáči, vaří levná jídla, drži hladovku atd.atd.Chlapa tohle nikdy ani nenapadne..vždycky se rozhlídne kolem sebe, na kom by mohl ušetřit, takže zjistí, že nemusíte chodit ke kadeřníkovi, nemusíte utrácet za kosmetiku, nemusíte chodit s kamarádkami na kávu(beztak vás zdržují od práce a jsou to slepice a mají nebezpečné názory) a dáte si kafe doma, atd.atd. Nebo přijde na něco jiného, ale na mysl mu nevstoupí, že by snad mohl přestat kouřit, nechodit na pivo nebo jezdit do práce tramvají.Takže na to, že budete jednou zajištěná moc nespoléhejte, po čase se totiž může najít roztomilá kočička, se kterou omládne - a která je úplně jiná, než vy - a ta mu pomůže úspory ropzfofrovat.<:e83>Takže co z něj nevyždímete to nemáte - a než se pořád hádat kvůli každé koruně - bude Vám lépe samotné.<:e96><:e39><:e19><:e1>

lolito, zamysli se nad sebou! jsi hlupacka, mas debilni nazory a misto mozku prazdno!!!!!!!!

Ono to plati dost obecne,ze by si mel clovek vybirat pro vazny vztah nekoho "prumerneho" ve vsech parametrech. Kdyz jsem to rikala jednou memu kamaradovi,dost se ohradil,ze by ho takova prumerna partnerka nezajimala. Ale ja jsem se ho ptala,tak co bys chtel: Lakomou nebo rozhazovacnou zenu? Nymfomanku nebo frigidni? Linou nebo workholicku? Extremne poradnou nebo spindiru? S IQ 150 nebo
70? No a muze se pokracovat i dal.....

lakomost a rozhazovacnost jsou dva extremy, uz jsem u muzu zazila oba dva, nedoporucuju pro vaznejsi vztah <:e28><:e28>

Mayaa: no, když je chlap spořivý, to není zlé... rozhazovačnost není zrovna dobrý předpoklad třeba pro založení rodiny a tak. Třeba s Tebou plánuje budoucnost a jednoho krásnýho dne ubude Tvůj příjem, tak na to chce být připravený:-) Lakomost je samozřejmě extrém a nebezpečný...

za chvili ti bude odthavat zradlo od huby a zadny <:e102><:e102> nebudou
znas to porekadlo: kdyz ptacka lapaji, tak pekne zpivaji??<:e47><:e47><:e47>

zavcas se na nej <:e99><:e99>, takovej lakomej chlap je nebezpecnej<:e55><:e55><:e55><:e54><:e54>

Ještě jedna věc:
Jsem s <:e40> už pár let a poslední dobou mi připadá, že nějak moc šetří. Má v rodině, jeho ml. sestra je šetřivá hodně.
Dost mě uráží, když mi říká, že tohle je drahý a tam to nemám kupovat, apod.
Bojím se, aby se z něj jednou nestal lakomec?
<:e28>
Co myslíte?

Znám oba případy. Strýc nutí mou tetu tak extrémně šetřit, že nevečeří skoro nic jinýho než bramborovvý placky.
Naopak já si nejsem schopná ušetřit skoro nic.
Zkouším to pořád, řeknu si, nebudu utrácet, vydržím to tak max. týden. Prostě to nejde.
Na druhou stranu jsem si zvykla už na nějaký komfort a bude se mi odvyklat hodně špatně, až bude hůř.

Nemam rada generalizovani, tudiz diskuse na tema: kdo vic rozhazuje:muzi, nebo zeny je blbost. Znam extremne rozhazovacne muze, stejne tak zeny!!!!!!!! muj manzel kdyz ma penize, tak utrati vsechno a ja ho musim trochu krotit, stejne tak by se choval asi on, kdyby byl na mem miste a pozoroval se, co dela. Na druhe strane muj kamarad je extremne setrny, necha si ode me vzdy vse zaplatit<:e55><:e55>.

Koukam eromatniku ze jsi vsude a skodis vsude, kdyby jsi byl rozumny asi by jsi nepouzival stejny nick. Dej si bacha, zatim neskodis ale muze byt hur.<:e15>

možná zpět k tématu ?
co říkáte na spotřebitelský půjčky ? (dobrý nebo ne ?)

eromantiku, zbytek času co netrávíš s milenkami a sexem v cizích manželských postelích jistě trávíš v posilovně, nebo squošem aby jsi zůstal i nadále atraktivní.<:e47>
Celkem mě pobavila představa až ti jednou otevře dveře od ložnice manžel tvé milenky, to pak bude čóro, ale znáš to o Božích mlýnech ne? Ale jinak jsi mě fakt pobavil<:e47><:e47>

Teda tak nafrněnýho sebestřednýho,cynickýho sobce aby jeden pohledal. Prej kvůli zevnějšku, no Berdy,že by to byl nějakej James Bond?<:e48><:e48><:e47><:e47><:e47>

eromantik : <:e47> další perla <:e47>

Re: V tom je právě ta romantika.

eromantik :
ale jo, to byla jen taková poznámka. <:e48> Osamělá neosamělá, mě přijde dost nevkusný tahat milence do manželský postele. Ale když tobě ani jí to nevadí : proti gustu žádnej dišputát.

Re: To víš již nejsem nejmladší. Potřebuji pohodlí a klid. S tím nakýblování to tak není. Láska je o vzájemném dávání a braní, ne jen o jednostraném braní. Nikdy jsem se nikomu do bytu nevnucoval. Prostě to se vždy vyvine samo. Nedovedeš si představit kolik žen a zejména vdaných je osamocených.

Já poctivě obrátím každou korunu 2x než ji utratím,šetřím jaj se dá.Zato <:e40> tvrdí že utrácím,a že jeho výplata je vždy koncem měsíce fuč,bez ohledu na to jáká byla její výše.Dneska jsem byla v Makru nechala jsem tam "jen" 950 Kč to nená na Makro tak zlý né??
Zdravá tě Daisy <:e75> <:e75>

eromantik : <:e29> to je řešení, nakýblovat se milence do bytu, nechat se nakrmit a napojit, pak ještě obšťastnit. Máš to ale vymyšlený, to je fakt. <:e55>

Delta: dobrý postřeh. Mé osobní výdaje se moc neliší od tohto jestli chodín po Praze sám nebo s nějakou ženou. Jinak nechci to zde rozmazávat, ale já vzhledem k svému zejmějšku nemám zapotřebí si ženy kupovat. A raději krásné chvilky trávím v bytě milenky než v restauraci.

Eromantiku,no nevim,nevim. V jinych diskuzich prece pises,ze mas krome zeny jeste par milenek. Neverim tomu,ze by se kontakty s nimi obesly uplne bez financi?

Celé manželství se nažím hledat co mám s manželkou společného a ne rozdílného. Nikdy mě nanapadlo ji vyčítat, že by to přeháněla s oblečením. Jsem rád, že se obléká in. Peníze mezi námi nikdy nehrály roli. Snad proto, že na ně máme stejný názor. Vždy se utratí jen tolik kolik máme. Když je málo, tak málo. Když hodně tak hodně. Od toho jsou peníze aby se utrácely. Dlouhodobě invenstujeme jen tehdy, když zjistíme, že jsme nestihli utratit vše a na účtu je zbytečně moc za nízký úrok.

eromantic: mas absolutne pravdu...muj manzel mi rika at si jdu utratit co chci, a ze neutracim enough

Daisy: Ve vztahu mezi mužem a ženou nesmí hrát peníze žádnou roli. Peníze musí být to poslední, kvůli čemu bychom se měli neshodnout. Dávám si to velký pozor před manželkou. Také mě nikdy nenapadlo si nějaké peníze odkládat jen pro sebe.

Daisy : já jsem to totiž taky zažila <:e73>, proto jsem to zmínila. To bylo ještě než jsem znala svýho zákonitýho. Chodila jsem s klukem, co už vydělával, a na dovolený (já chdá študentka) vrhlala psí oči, jestli si "můžu" koupit tenhle suvenýr anebo jestli to není moc drahý. <:e75>. S manželem jsem zažila nějakou dobu i "vyúčtovávání" nákupů, a byl to horor, já nejsem z těch, který si to všechno pamatujou anebo snad píšou ještě v obchodě. <:e76> Vždycky jsem nákup uklidila, pak jsem si vzpoměla na zápisky, na ústržku tehdy byly jen sumy a ne popisky a pak se trápila tím, co to vlastně za těch 27,50 Kč bylo. <:e48><:e48>. No hodně rychle jsem s tím sekla, protože jsem si vždycky spolehlivě naběhla a netrefila se. (mužský mají snad ceny v hlavě) <:e74>

dodatek... postupem času přestával umět číst v mých očích...

HA! Tož i to jsem zažila!
Já neměla ani centík, ani kartičku, ale MUŽE, který platil, platil, ale také podle toho jednal. ON rozhodl, jestli se koupí to nebo ono, koupil, co mně na očích viděl, bylo to velmi příjemné... zpočátku.
Následný pocit závislosti ubil i tu radost z toho, že už to nejsem já, kdo musí rozhodovat o všem, myslet na všechno, šetřit, šetřit, počítat, ( a vracet z toho košíku zpět, protože - byla ta limitní částka, přes kterou se prostě přejít nedalo...)Já se neurazím! I když je někdo ke mně hodně zlý ( a to tady nebyl zatím nikdo), tak si říkám, že musí být asi hodně moc nešťastný, proto ubližuje druhým. Je mně ho líto. Moc.

eromantik : jako ten, kdo je ty nákupy platí ? (jen aby Daisy věděla co a jak) <:e49>

Daisy: Doufám, že jsi se neurazila. Vím, že jsi sama. Ber to tak, že bych s Tebou na ty nákupy chtěl chodit já.

eriomantik : ještě bys jí chuděře mohl naordinovat dalšího chlápka, kterej za ní bude chodit a vyndavat věci z košíku <:e47>

Láďa : <:e29> No jo, ale co s tím ? <:e74>

Daisy: Víš co bylo ještě lepší, že by s Tebou chodil na nákupy někajý chlap a půjčoval pokladní svou kartičku.

Láďo, já ne. Já jim strčím takovou kartičku, a oni mne dají nákup dobrovolně zdarma! <:e47>
Jen jednou měsíčně mně zase přijde takový apír, většinou A4, a na něm samé mínusové částky, nevím, kde se berou.
Doporučuju tu kartičku, je malá, a ještě ti ji vrátí! <:e47>

ne, jsme jen blbé slepice

A všimli jste si, že nejvíc peněz se utratí při placení?

O.K.

Andy: Ve všech věcech nemůžeš být romantik. Dovedeš si představit jak bys řídil auto z pohledu absolutního romantika. Rozumné přehodnocený významu jednotlivých činností v životě může být příjemným a zdravým užíváním života. Jídlo je pro většinu evropanů zbytečná věc. Myslím tím, že se zbytečně přejídáme. Uskromnit se v jídle je vždy zdravé a o to více je možno věnovat peněz a úsilí jiným "romantickým" činnostem, např. citovým dobrodružstvím.

Andy : no jo, to máš vlastně máš pravdu. <:e29>

Eromantiku, je to dobrá metoda, ale na druhé straně vylučuje to, že jsi ROMANTIK.

eromantik :
Podle mého je tohle metoda, která může být skutečně efektivní jen u skupiny lidí, která nemá žádnou šanci na zvýšení příjmů (skutečně starší generace) a musí pouze omezovat spotřebu. Neustálé omezování spotřeby má (podle mě) blbej dopad, pokud se týká radosti ze života a určité velkorysosti, která je nutná pro správný odhad alokace
peněz.
(Píšu to hutně, abych nezdržovala, v případě zájmu se lze rozepsat) <:e83>

Nejvíce jsme vždy utráceli v marketech v potravinách. Zavedl jsem si metodu se brzdit při nákupu. Předem si stanovím kolik utratím. Třeba jen 200 Kč. Prohlížím, napukuji a neustále počítám. Když jsem na hradinici, tak některé zboží vátím do regálu a naberu jiné. Přehodnocuji každou položku, abych se vlezl do 200 a přitom koupil jen to nejnutnější. Další co používám, že kupuji od všeho jen trochu, např. jen 10 kdg. Když se koupí více tak to přestane chutnat a polovina se vyhodí. Možná jsou to nesmysly, ale zkuste to.

<:e26>

Ale já si taky opravdu nemyslím, že přístup k "hromadění peněz" lze posuzovat podle pohlaví. Pochybuji, že to má něco společného. Spíš je to o životních zkušenostech výchově. Ono spoření je vlastně forma "bezpracného zisku" vložíš peníze a za 5 let dostaneš víc. A takové pofidérní výzkumy stylu "američtí vědci zjistili" nemusí vůbec odrážet skutečnost.

totiž zavádějící je právě to spoření (jak se píše v úvodním příspěvku). Pro většinu žen je to jediný způsob, pod kterým si představují, že dosáhnou většího majetku (zajištění). A to je právě omyl.

já myslím, že nejdůležitější je umět peníze investovat. Ale to chce se o to trochu zajímat. A (jak píše eromantik) pečovat o aktuální majetek tak, aby se (pokud možno) zhodnotil.
Např. : v dohledné době stoupne DPH pro stavební práce z 5% na 17(?) nebo 22%. Když si chtěl někdo předělat koupelnu, tak bylo lepší to udělat vloni než na konci tohoto roku.
Totéž platí třeba o nákupu bytu, na začátku loňského roku byly ty byty o 1/3 levnější než na jeho konci. Loni byla levná elektronika, vyplatilo se tedy "rozhazovat" za něco, co si člověk plánuje dopřát třeba později.

Jsem toho názoru, že spořitost nelze posuzovat podle pohlaví. Ono je ošidné, zda je spořivost vůbec pozitivní vlastnost. Rozhazovat peníze neznamená, že utratím vše co mám. Daleko větší rozhazovačnost je, když sice mám peníze, ale současně zbytečný věcný majetek a nechávám ho zahálet a stárnout. Stav na kontě není hledisko rozhazovačnosti.

Mám dojem, že myšlení na zadní kolečka , by se dalo přirovnat k povodním. Všichni spoříme protože víme , že přijdou Vánoce nebo dovolená, -to je taková jednoletá povodeň pravidelná, očekávaná, a příliš nedevastuje. Potom jsou obnovy domácího zařízení , lednice, pračky, koberce- to je už pětiletá povodeň, je to sice očekávané ale už s nelibostí.Potom nastávají desetileté pohromy, stěhování, celkové obnovy bytu, auta.. A víceleté pohromy, ty už nemusejí zasáhnout každého, ale je tu jistá pravděpodobnost, že se přece jen dostaví- vyplácení příbuzných , bývalých manželů ...
A každý podle svojí povahy a předvídavosti si chystá svoje zadní kolečka aje připraven (a když není stejně to nějak dopadne<:e36>

Lucie promiň to jsme opravdu přehnal. Bylo to myšleno jako narážka zda jsi se svátcích již probudila do reálu. Ještě jednou se omlouvám a přeji příjemný zbytek dne, lehce prosněný zbytek dne, uvolněný večer a osvěžující noc.

Uff... a já myslela, že k dobrému bontonu patří, neptat se na výši platu... ptáš se kolik jsem vydělala sobě nebo jakou "hodnotu" jsem přinesla společnosti?

Lucie: Abych byl trochu skutečný, kolik jsi dnes vydělala peněž od šesti hodin?

Když on je ten (n)eromantik takový... neskutečný... ale třeba jsem ještě stále otupená po silvestru... mě dnes přijde neskutečné vše od okamžiku, že jsem v šest skutečně vstala a skutečně seděla v práci...<:e66>

Daisy: To, že se mnou mluvíš jinak než s ženami zde v diskusi je asi zcela normální. Když bych se s mužskýma byvil, tak bych nevzvídal od kud jsou a jejich touhy k opačnému pohlaví. Když diskuse tak o všem a se všemi. Třeba taková diskrétní diskuse se mnou o Tvých nejtajnějších snech a přáních by Ti přinesla více než utvrzování se o tom, že vše je zbytečné s ženami, jak tady většinou čtu. Nebo se možná mýlím. Každý jsme moc jediněčný a nelze druhého posuzovat podle sebe.

Lucie, klidně zasahuj! <:e73>
Od toho je diskuze, ne? Kdybych měla jiné úmysly, šla bych asi na seznamku! <:e47>

Nechci vám do toho zasahovat, ale taky jsem si toho "jiného" přístupu všimla... eromantiku, jistě se pletu, ale když ty působíš jako na konci svých dnů... já sem koukla poprvé dnes po svátkách a až mě z té deprese a melancholie zamrazilo... taky budu raději opatrná...

Nebudu tě uzemňovat - nemám potřebu.
Že bych fakt s chlapa mluvila jinak než se ženskými? Vidíš - a to je asi můj problém! <:e73>

Daisy, jsem velmi šňastný pokud se mi podařilo Tě alespoň trošku pohladit. Prošel jsme si hodně Tvých příspěvků. Ale Ty se mnou mluvíš jinak než s jinými. Cítím, že ke mně přistupuješ opatrněji a velmi citlivě. Možná, že mě teď uzemníš, že si namýšlín o sobě více než je pravdou. Daisy, máme hodně společného, hlavně v tom chtění.

Eromantiku, to nedělej... to je ztráta času!
Moje maminka taky kvůli mne pár nocí nespala ( aspoň to tvrdí), a stejně šel život tak, jak jít měl.
I když - na druhou stranu - já ti ani nevím, kdy mně tohle nějaký chlap řekl naposledy! <:e73>

Daisy: To je hodně daleko, škoda, hodně jsem o Tobě přemýšlel.

Já už psala dřív - všeho s mírou. Mám zadní kolečka - v mezích, ale užívám si vše. I když by bylo lepší užívat si ještě častěji (nejde to)
.
Jinak jdu ráda na večeři nebo někam, ale také mám občas dobrý pocit, když někam vložím určitou sumu.Moje mamka vždy ušetřila na velké věci, ale nikdy se hezky neoblékla, nenamalovala, nenajedla v restauraci. Je jí čtyřicetosm a nikdy nezažila tolik věcí jako já. Je mi to líto, ale ona o to ani nestojí.
Nejhorší je, že manipuluje i se sestrou a jejím manželem, kteří s ní bydlí.Můj bývalý přítel měl neustále dluhy, vše jsem za něj doplácela, takže vím, jaké je to z obou stran.Nynější přítel je fajn, vždy má něco navíc, ale umí si dopřát i spostu věcí. Možná to s těmi penězmi umí lépe než já.!Také asi píšu dosti zmateně!!!

Z Ostravy

Daisy: A ty?

Z Prahy.

Odkud jsi?

Daisy: Tak krásně by se s Tebou povídalo. Dokonce mám bláznivé představy o tom, co by se na poslední den v roce dalo stohnout. Třeba si za e-mailovat nebo zatelefonovat. Je to hrozné počítat poslední minuty. Rád bych si s Tebou popovídal o tam jak lze žít bez minulosti a jen s očekáváním budoucnosti.

eromantiku, kéž by minulost neexistovala! Jenže ona nás zasahuje, aň chceme, nebo ne. Formuje naše dnešní já, nedá se to vymazat.
Ale snít - to je nádherná činnost!
Taky to dělávám, utíkám tak občas z reality - a docela si odpočinu!

Daisy, úplně Tě chápu, taky mám raději lidi kteří se povyrazí, zaplatí si dovolenou nebo se o sebe pěkně starají, než ty co si neustále stěžují že nemají,jsou kyselí, platíš za ně v restauraci a přitom tajně škudlí. Potom se snaží ohromit jak jsou šikovní a spořiví, to bych je zabila <:e68>

Daisy: Nejsem smutný, vidím před sebou nový rok. Milulost pro mne neexistuje. Budu si pěkně zbytek posleního dne snít.

I tobě eromantiku, jen hezké dny, a nesmutni! Život je nádherný, ikdyž někdy padáme na ústa. Co říkáš? <:e73>

Daisy: Přeji Ti příjemné prožití posledního dne v roce. Aň vykročíš do Nového roku vesele a optimisticky.

Sasko, ale tady nikdo nikoho nesoudí!
O těch ukrytých balíkách peněz vím své - a to je právě to. Někdo si na chudáka hraje, někdo je. Nekoupí si nic "dobrého", neumí užít peněz pro radost, ale má jinou - hromadící se kupičku bankovek nebo narůstající bankovní konto.
U nás v rodině byly dva typa řesně jak vyšité. Tatínek - velkorysý člověk, utratil, co měl, žil. Maminka - neustále naříkala a naříká, jak má málo, vyčítá každému všechno, ale ukládá penízky - mezi cíchy, do sposřitelny, neustále manipuluje s nějakými úroky a kuponová privatizace bylo její hobby. A dělá jí to radost.
Já jsem spíše po tatínkovi. Radši jdu na velkolepou večeři, než uložit dva tisíce na knížku. Chápe mne někdo?

Holky nesudte podle toho zda si nekdo pujcuje nebo ne. Muj bracha byl " chudak " v rodine nekoupil si nic zil roky od vyplaty k vyplate a my ho litovali a vecne mu nadavali ,ze je nezodpovedny. Po par letech si koupil byt a auto za HOTOVE ! on si proste setril a nechtel nikdy na to sahnout,ze by nemel silu to tam vratit do uspor. Kdyz jsem to vypravela zname ta mi rekla pribeh pani od nich z panelaku. Ze byla uboha ,vsichni ji litovali,chodila jak zebrak a kdyz umrela ( nikoho nemela ) tak tehdejsi Narodni vybor u ni nasel v kredenci opravdovy balik penez. takze ja nevim ............

Andy - asi to bude o osobní zodpovědnosti, viď? Když mám děti, musím vědět, že měsíc má 30 až 31 dní, musím jim koupit obědy, a měsíčník, a vím, že na zimu budou potřebovat boty, a počítat s tím... vím, že jednou za měsíc musím zaplatit nájem - a počítat s tím, že když budu třeba dva ůměsíce nemocná, musím mít nějakou tisícovku, aby mne menší příjem neposunul do kategorie dlužníků... pak nastává druhý okruh - chci jet na dovolenou, tak si našetřím, a pojedu. Nemám-li, nejedu. Vím, že mám ledničku už 6 let, a je otázka pár měsíců, maximálně let, a budu si muset koupit novou.
Já jen odmítám tu rovinu, kdy pod slovy - myslet na zadní kolečka - se skrývá falešný pocit, že když budu mít sto tisíc, jsem na tom líp než ten, kdo má padesát. A hůř než ten, kdo má 500 tis.
Žít dle svých možností - to je asi odpověď. Nežít na cizí úkor, na cizí účet.
Vybalancovat příjmy a výdaje - vždy. I když mám měsíčně 50 tisíc, nebo sedm. I když ten druhý případ je složitější a náročnější.
Svého syna to neumím naučit - každý měsíc si ode mne půjčuje, po výplatě vrací, a zase dokola. Jsem z toho unavena, neustále mu vysvětluju tu jednoduchou početní úlohu má dáti a dal - příjem a výdej - ale nevím, jestli to má zdědené v genech po otci. S ním jsem také tak bojovala - neustálé dluhy, kam se podíval, na koho se podíval, které jsem pak splácela já. Trochu tedy vím, o čem mluvím.
Možná reaguju trošku podrážděně, protože mně moje maminka pořád "nabádá", aň myslím na zadní kolečka - třeba když si něco koupím, COKOLIV!!!, ona by to radši dala do spořitelny.
Má radši peníze na účtě, já mám radši prožitek. A užitek z peněz. Pochopitelně - při zachování úhrady základních potřeb. Píšu asi zmateně...

<:e84>

Daisy, souhlasím.
Já také nemám tučné konto, jak jsem už psala, dle možností.Ale znám lidi, kteří si ke mně, k mé matce, příteli chodí pravidelně půjčovat...Myslela jsem spíše nějaké peníze, které budou bokem a vyjádřit sumu nelze. Pro každého je to jinak.Šetřím na byt, ještě na něj nemám, ale jsou lidi, kteří mají děti a víc toho za sebou, ale nestihli si koupit ani ten byt, což beru já osobně jako prohru.Ale co člověk to názor!!!

Nikdy jsem si peníze nepůjčovala (kromě půjček na spsotřebiče u spořitelny - ale i to už jsem odbourala), nikomu nic nedlužím - ale o tom já nemluvím.
Pořád debatuju se svoji segrou i matkou na toto téma, proto jsem tak "uvzatá" - ptám se, kolik to je, mít něco bokem - kdyby se něco stalo? Co je to NÉCO?
Když už mne maminka vytočí úplně - argumenty, absolutně nelogickými - říkám, na pohřeb mám, a kdyby bylo moc zle, a neměla na chleba, a měla být někomu na obtíž, tiše ze světa zmizím.
Mám to vyřešené!
Na to, abych byla úplně klidná, a byla tzv. připravena na všechno, bych potřebovovala hoooodně moc, příliš moc na to, aby se to dalo našeteřit v průběhu jednoho lidského života. Dědictví mně nehrozí. Žiju podle toho, na kolik mám. Byly dodby, kdy jsem byla dvakrát ročně na exotické dovolené, a jsou doby (<:e47>), kdy nejedu nikam.
Asi pořád nemáme tu hranici, co je a co není dost. Odřeknu si módní kozačky, ale na nájem a jídlo musí být - asi tak, nebo ne?

Daisy, to nikdo neví, dle možností. Jak už bylo napsáno, kolik máte, s tolika vyjdete.Já také tak,
ale je lepší, když si v rámci možností odkládáš nějaké peníze.
Byl u nás zaměstnaný chlap, který měl 45 let, ale neměl nic. Pět dní před výplatou už si půjčoval, což je pro mě nepřijatelné.
Nedá se to zobecnit, ale já jsem ráda, že vím, že i když se trochu rozšoupnu, budu mít stále něco bokem, do čeho můžu kdykoli hrábnout.
Třeba kdybych otěhotněla...
Nebo bych zůstala na podpoře...
Nebo cokoli...
Třeba jsem se teď rozhodla, že odjedu pryč, nemusím čekat až našetřím, můžu sse sebrat a koncem měsíce letím...
Nějak se nemůžu přesně vyjádřit, jsou to pocity ...

Andy - kolik?

Jasně, nikdo to nemůže předpovědět, ale stejně, je lepší nějakou tu korunku mít, než spát s pocitem že nevyjdu do výplaty. A když už by se něco stalo, je lepší mít něco a dovypůjčit si než nemít nic a půjčit si vše.

Jo. Podrobným výzkumem jsem zjistila, že každý potřebuje asi o třetinu víc, než má. Říká si v duchu...
Když jsem měla hodně ( opravdu moc, a příliš moc), tak jsem podle toho žila. Teď mám málo, a tak podle toho taky žiju.
Zadní vrátka jsou dobrá věc - takový pocit jakoby jistoty, žejo.
Jenže já na to moc nejsem.
Když jsem byla připravena v životě na nejmíň pravděpodobné situace, a říkala jsem si, jak mám všechno pod kontrolou, nakonec bylo stejně všechno jinak. NIC se nedá plánovat... ani neštěstí ne.
Vždycky to přišlo nečekaně a zákeřně z úplně opačné strany...a podpásovky. Nevěřím, že sse člověk může na něco připravit. Myslí si to, že JE připravenej. A není...

Zjistila jsem že je přímá úměrnost mezi příjmy a výdaji, když mám málo tak vystačím, když mám hodně tak mi nic nezbyde <:e47> A jakmile si jednou člověk zvykne na určitý příjem špatně se pak vychází s nízkým. S tímhle má problém kamarádka na mateřské, také jí chvilku trvalo než překonala nepříjemný pocit když si měla o peníze manželovi říct...

Daisy, myslím, že kačka má pravdu. Je mi dvacetčtyři, živím se sama, bydlím sama, občas začnu utrácet dost - solárko, restaurace, knihy ... Ale vždy myslím na ZADNÍ KOLEČKA - např. mám st. spoření, mám vkladní knížku, životní pojistku ... A i když mi z výplaty moc nezbývá, vždy mě hřeje, že alespoň něco ušetřím (asi 4000,- z výplaty mi jdou pryč). Vím, že to není moc, ale mám i další plány, které se týkají dalšího života a peněz.Nechápu, jak někdo může žít nadoraz od výplaty k výplatě, nic neušetřit...
Jistě, není to jen o penězích, ale bez nich je bídně...

i tady jsem sama ...

Kačko, a jak odhadneš velikost těch zadních vrátek?
Stačí mít 10, 50 tisíc, nebo milionněkde na účtě?
Nebo stačí mít zašitou tisícovku bokem, o které nikdo neví?
To mne vždycky zajímalo, a se svou matinkou vedu o tom celoživotní spor.
Její - co kdyby se něco stalo - mně přívádí do stavu zoufalství, protože stát se můlže cokoliv - vyplivnout pračka - stačí dvacet tisíc. Shořet dům - potřebuje dost více. A neštěstí v rodině ve smyslu úmrtí někoho blízkého - nestačí ani miliarda

<:e47>

Já vždy myslím na zadní vrátka, ale občas se to každému vymkne z ruky. A to se mi stává hlavně díky manželovi, který s penězi opravdu hospodařit neumí na tož, aby uměl šetřit!

<:e84>