Kdy nejlépe usínáme a proč…

| Autor: Portál | Rubrika: Zábava

Je zřejmé, že nejlépe se nám usíná, když jsme ospalí… Zdánlivě banální konstatování, ale položme si otázku – co to vlastně znamená být ospalý? Kde se takový pocit bere? Někdy se může ospalost zaměňovat s únavou. Oba pojmy jsou si blízké, ale nejsou zcela totožné. Únava jako taková je spíše fyzický stav, kdy náš organismus pociťuje potřebu se uvolnit, ustat alespoň na chvíli v činnosti. Například pokud složíme hromadu uhlí, cítíme se unavení, ale ne nutně ospalí. Většinou nám stačí si na chvilku sednout, uvolnit se a únava odejde, aniž bychom museli spát. S ospalostí je to trochu jinak, jedná se o stav, kdy organismus jen obtížně odolává spánku, pouhý odpočinek např. v křesle nestačí, je třeba určitou dobu spát, abychom se znovu cítili fit.

To, kdy ospalost přichází a jak je řízena, nejlépe pochopíme, když si představíme, že jsme účastníky experimentu, ve kterém máme probdít celých 48 hodin.

První den experimentu jsme se probudili o sedmé ráno, dopoledne jsme se věnovali běžné činnosti a první moment lehké ospalosti nastal časně odpoledne (po obědě), ale vzhledem k tomu, že „spát je zakázáno“, překonali jsme tuto momentální slabost bez potíží. Většina z nás se začne cítit skutečně ospalá až ve večerních hodinách. Ospalost pak bude postupně narůstat, okolo třetí a čtvrté hodiny ranní budeme mít největší obtíže zůstat vzhůru (ti z vás, kteří pracují na směny, nebo ti, kteří si pamatují na táborové hlídky, vědí, o čem je řeč…). Poté se nám na krátkou dobu uleví a během následujícího dopoledne bude bdění více méně snesitelné. Dost možná budeme unavení, ale pokud budeme dostatečně motivováni k tomu v experimentu pokračovat, tak neusneme. Další chvilka ospalosti se opět objeví po poledni, ale s největší pravděpodobností se bude dát více či méně snadno překonat. Ty opravdu perné chvíle přijdou večer a nad ránem – opět okolo třetí a čtvrté hodiny. Spánek se bude zdát nevyhnutelný, a pokud nebudeme skutečně velmi silně motivováni v bdění pokračovat, je velmi pravděpodobné, že usneme.

Jak vidíme na uvedeném příkladu, ospalost, nebo spíše naše tendence usínat kolísá poměrně velmi pravidelně, největší bývá v pozdních nočních hodinách a brzy nad ránem. Rytmus střídání spánku a bdění patří mezi tzv. cirkadiánní rytmy (cirka – zhruba, asi; die – den), které mají periodu přibližně 24 hodin. Takových cirkadiánních rytmů existuje v našem organismu mnoho – kromě spánku a bdění například rytmus vnitřní tělesné teploty, rytmy sekrece některých hormonů a mnohé další. Velmi dlouho si vědci kladli otázku, zda střídání spánku a bdění není prostě a jednoduše závislé na tom, zda je v okolí světlo, či tma. Díky pokusům prováděným v podzemních jeskyních se však zjistilo, že pravidelné cirkadiánní rytmy pokračují s malými změnami i po dobu mnoha dní, kdy je organismus ponechán v naprosté tmě. Ať to vypadá jakkoli bláznivě, náš organismus má své vlastní vnitřní hodiny (vědecky řečeno „pacemaker“), podle kterých se řídí mnoho důležitých fyziologických dějů. Není tomu tak dávno, co se vědcům podařilo tento „pacemaker“ lokalizovat v mozku, ve struktuře jménem hypotalamus. Naše vnitřní hodiny tvoří shluk nervových buněk velký jen asi jako špendlíková hlavička (tzv. jádro), který je umístěn nad zkřížením optických nervů (chiasma opticum), a nazývá se tedy suprachiazmatické jádro. O jeho důležitosti pro spánkový rytmus svědčí např. fakt, že lidé, kteří mají oblast suprachiazmatického jádra z různých příčin zničenou, spí a bdí zcela bez jakéhokoli systému, nepravidelně, beze stopy po cirkadiánních rytmech. Naopak u zdravých jedinců je nejlepším časem k usínání doba zhruba 22–23 hodin. I v úplně zdravé populaci však existují dva odlišné typy spáčů – lidově skřivani a sovy. Lidé typu skřivana usínají i před 22. hodinou a budí se spontánně brzy ráno. Naopak lidé typu sovy neusnou před půlnocí a o to později se ráno probouzí. To, jestli jsme spíše typem skřivánka, či sovy, je dědičné a závisí to zejména na genech přítomných v buňkách suprachiazmatického jádra. Velice často tedy naše spánkové návyky odpovídají zvykům našich nejbližších příbuzných a jen obtížně je můžeme měnit. Jak skřivánci, tak sovy si však nikdy nestěžují na insomnii, jsou se svým spánkovým režimem spokojeni, vyhovuje jim. Extrémními variantami těchto dvou typů jsou spánkové poruchy popsané dále (tzv. syndrom předsunuté a opožděné fáze).

Pokud jsme suprachiazmatické jádro nazvali vnitřními hodinami, jedná se o hodiny klasické, se strojkem a ručičkami. V organismu existují však ještě „jedny hodiny“ rozhodující o našem spánku a bdění. I jejich funkci v organismu pochopíme, když se vrátíme k našemu experimentu se 48hodinovým bděním. Už víme, že naše míra ospalosti bude pravidelně stoupat a klesat, ale doba, kdy spánku dokážeme odolávat, není nekonečná, po určité době už nedokážeme zůstat vzhůru. V našem organismu se během bdění vyrábí a střádá cosi jako vnitřní hypnotikum, takzvaný spánkový faktor S. Faktor S je látka nebo spíše skupina látek, kterých musí být nastřádáno v organismu určité množství, abychom vůbec usnuli. Pokud ovšem tyto látky dosáhnou určité mezní hladiny, způsobí to, že usneme, ať si to přejeme, či nikoli. Další vlastností faktoru S je to, že se ve spánku spotřebovává. Můžeme tedy shrnout, že když bdíme, spánkový faktor S se v organismu vyrábí a střádá, usnutí je možné, pouze pokud je ho „vyrobeno“ dostatečné množství. Když spíme, tak se naopak „spotřebovává“, takže po probuzení začínáme se střádáním od nuly… Tento druhý typ hodin by se dal přirovnat nejspíše k hodinám přesýpacím, které když se přesypou, obrátí se a cyklus běží znovu. Odborně se mu říká „homeostatická regulace spánku“. Dalším přirovnáním, které by v souvislosti s homeostatickou regulací spánku mohlo být uvedeno, je srovnání spánkového faktoru s „benzinem“, který se vyrábí v organismu během bdění… K tomu, aby automobil nastartoval (abychom usnuli), je třeba určité množství benzinu (spánkového faktoru), když pak po nějaké době jízdy (spánku) benzin spotřebujeme, automobil se zastaví – a my se probudíme.

Pochopení cirkadiánní a homeostatické regulace spánku má u terapie nespavosti obrovský praktický význam, uplatňuje se v pravidlech spánkové hygieny i u tzv. spánkové restrikce.



Ukázka je z knihy: Nespavost
Zvládání nespavosti a dalších poruch spánku
Kvalita spánku a kvalita denního života spolu úzce souvisí. Dobře vyspalí se lépe přizpůsobujeme změnám a lépe řešíme každodenní problémy, platí to i naopak, když jsme spokojeni s prožitým dnem, tak po ulehnutí snadno usínáme. Nespavostí, která je subjektivně velice nepříjemně prožívána, trpí asi třetina lidí. Poruchy spánku se vyskytují téměř u všech duševních poruch, u zátěžových situací, emočního vypětí, úzkosti, bolestivých syndromů apod. Příručka uvádí základní informace o různých typech nespavosti (porucha usínání, časné buzení, mělký a nekvalitní spánek s opakovaným probouzením) a o dalších poruchách spánku, mezi něž patří například zvýšená spavost nebo porucha cyklu spánek-bdění. Shrnuje možné příčiny těchto poruch a představuje různé typy léčebných intervencí (léky, úpravy denního režimu, psychoterapie). Výklad je doplněn řadou příkladů.


Vydalo nakladatelství Portál

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Včera | Ano, i v britské královské rodině se slaví klasické Vánoce včetně štědrovečerní večeře, rozbalování…

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Včera | Obvykle se mluví o starých dobrých časech, často se říká, že dřív bylo líp. Jenže ono bylo spíš…

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

9. 12. | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…