ukázka:
Tabuizovaná témata
V zásadě neexistuje námět k rozhovoru, který by nebyl vhodný pro nezávazné seznamování – za předpokladu, že oba partneři vědí, jak je třeba takový rozhovor vést, aniž by někde šlápli vedle. Zkušenost nicméně ukazuje, že je lepší se některým tématům vyhýbat – buď proto, že lze snadno zasáhnout Achillovu patu protějšku, nebo proto, že pod povrchem číhá konflikt, který dva neznámé lidi obratem ruky zaplete do prudkého sporu.
Politika
S téměř stoprocentní pravděpodobností při tomto tématu skončíte u stesků nad nedostatečnou kompetencí vlády. Jedni přesně vědí, jak se dají všechny problémy vyřešit jediným úderem – pořádně zdanit milionáře, příjemce sociálních dávek nasadit nuceně k čištění ulic, odstranit policii a armádu, škrtnout veškeré podpůrné investice do zemědělství a těžebního průmyslu nebo financovat důchody z příjmů spekulantů. Druhé taková debata prostě otravuje. Srážka a uražené obličeje jsou předem naprogramovány.
Během popíjení v závěru stranického setkání se samozřejmě dá odborničit o volebním programu a vyhlídkách na úspěch vašeho čelného kandidáta. Ale ani tady se nedají vyloučit vzletné boje a hašteřivost. Kdo tedy chce vsadit na jistotu, dá raději přednost rozhovorům o rodině a povolání.
Náboženství a světový názor
Od té doby, co naši kulturu nedrží pohromadě závazný obraz světa, je velmi vysoká pravděpodobnost, že při setkání dvou cizích lidí na sebe narazí také dva protikladné způsoby myšlení. Zkušenost učí, že přesvědčený katolík z jižního Německa a ateisticky vychovaný bývalý občan NDR spolu mohou skvěle vycházet, pokud spolu rozmlouvají o svém oblíbeném víně nebo o výhodných cílech dovolené. Jakmile vyjdou najevo rozdíly – třeba proto, že katolík zmíní, že každou neděli jezdí po mši na zahradu, a východní Němec vypráví, že své děti jako většina rodičů v Braniborsku neposílá do hodin náboženství, ale do hodin společenské výchovy – udělají nejlíp, když se moudře vrátí ke svým všedním zkušenostem. Vyhnou se také citlivým otázkám přerušení těhotenství nebo eutanazie.
Peníze a obchody
Jestliže dva hosté už po minutě objeví, že jeden by rád něco podnikl se svými úsporami a druhý v tom směru má směrodatné zkušenosti, může z toho rozhodně vzniknout podnětný rozhovor o akciových depozitech a investičních fondech. Ale i v tomto šťastném případě je opatrnost na místě. Pokud nevíte nic o čestnosti a kompetenci vašeho rádce, neuvádějte jeho doporučení jak rychle přijít k penězům nerozvážně do praxe!
Téma financí je choulostivé i tehdy, když jsou rozdíly v příjmech velké. Pro jednoho je gurmánský večer v pětihvězdičkovém hotelu výrazem schopnosti dopřát si požitek, druhý musí už počítat, pokud si chce jednou za měsíc dovolit v čínské restauraci polední menu za dvanáct marek. Jeden bude rychle považován za šosáka, druhý za lakomce. Ačkoli by sami sebe spíše označili v prvním případě za velkorysého, ve druhém případě za šetrného. Protože peníze v podstatné míře rozhodují o příslušnosti k určité sociální vrstvě, probouzí rozhovor o penězích snadno nepěkné pocity, jako je závist a žádostivost.
Nemoci
Znáte také starší dámy, které jsou schopny celé hodiny tlachat o projímadlech, plísni na chodidlech, operacích kyčlí a kolen? Už jste také někdy navrhli změnu tématu a dostalo se vám hrozivé odpovědi: „Však budeš také jednou tak starý!“ Zdraví – tedy strach z nemocí – stojí v hodnotovém žebříčku všech průzkumů na prvním místě. Žádný div, že existuje velká potřeba si v tom směru vyměnit informace. Proč je ale lepší být zdrženlivý:
• Téměř každé utrpení obsahuje nepříjemné detaily, které mohou důkladně pokazit náladu večera.
• Každý považuje své utrpení za dramatičtější než utrpení druhých. Není to žádný div, jediná bolest, kterou tělesně pociťujeme, je ta vlastní. Hovory o nemocech tedy spíše vyvolávají soutěž o pozornost než soucítění s bližním.
• Nemoci patří do návštěvních hodin k tomu vyškolených odborníků. Na večírcích se samozvaní experti utkávají o uznání svých kompetencí. Ale postupovali byste skutečně podle jejich doporučení jen proto, že své vědění čerpané z rozhlasových pořadů vynášejí s neotřesitelným přesvědčením v hlase?
Jestliže jsou přítomni postižení, prokážete jim mnohem lepší službu, když s nimi budete jednat jako s každým jiným hostem, než abyste tonuli v soucitu a ptali se na detaily z jejich způsobu života. Postižení často kladou důraz na to, že jsou schopni vykonávat pro ně obtížné činnosti. Nepřikládejte proto hned ruku k dílu, ale nejprve se zeptejte, máte-li pomoci. To platí především u slepců. Jestliže je prostě uchopíte za paži, leknou se.
Duševní krize
Patří na večírek stejně tak málo jako tělesné choroby. To se týká zvláště manželských a partnerských problémů. Jestliže je partner přítomen, mělo by být samozřejmé, že domácí konflikty nebudou přetřásány na veřejnosti. (Určitě jste již zažili dvojice, které se do sebe pustí na večírku všem na očích.) Jestliže konfliktní partner není přítomen, spadá tabuizovaný rozhovor do rubriky: Nepřetřásejte drby o nepřítomném třetím. Jestliže vaši nejlepší přítelkyni právě ze dne na den opustil muž, můžete ji rozptýlit, ale neveďte s ní před shromážděnými hosty terapeutickou rozpravu. Ten, kdo svěří své intimní problémy cizímu člověku, si nikdy nemůže být jist, kdo všechno se to od něj dozví. Mnohá fáma se zrodila právě tak. V nejneškodnějším případě sklidíte rozpačité obličeje nebo nežádané rady, které svědčí o nedostatečné schopnosti vcítit se.
Nekritizujte jídlo, hostitele a ostatní hosty
I kdyby i ostatním návštěvníkům bylo nápadné, že vaječný salát je přesolený a housky jsou předvčerejší, přejděte nedostatky mlčením. Každý naproti tomu bude chápat, když se pod záminkou, že jste syti nebo se necítíte úplně při chuti, podezřelým potravinám vyhnete. Rovněž oblečení, bytové zařízení, manželé/ky nebo partneři hostitelů a hostí jsou pro kritiku tabu. Chválit naproti tomu můžete, jak chcete (a dokážete). To je jen otázka zdvořilosti. Kdo malicherně kritizuje, je rychle považován za malicherného kritika – zvláště jestliže se s vámi druzí při kritizování seznámí. Může to znamenat, že vás po tomto večeru už žádný z přítomných nepozve. Jestliže je nedostatek, který shledáte hodným kritiky, malý, přejděte jej. Jestliže je velký, stejně si jej všichni všimnou. Proč o tom ještě mluvit? V takové situaci zanecháte velkorysý dojem, když řeknete: „To se může stát každému,“ a snažíte se o nekomplikovanou nápravu.
Fráze
Plytké všeobecnosti, které na každého sedí, zjednaly lehké konverzaci špatnou pověst. Následující věty svědčí spíše o lenosti v myšlení a postarají se o to, aby osoba, která je pronese, rychle zmizela posluchačům z paměti.
• Jak se vede?
• Doma všichni zdrávi?
• Jak se člověk cítí ve čtyřiceti (nebo v padesáti, šedesáti – podle toho, kolik let je hostiteli)?
• Našli jste to tady?
• Krásné šaty!
• Chutná?
• Máte to tu pěkné.
Takové fráze jsou nejen opotřebované, ale také neosobní. Zpravidla vyprovokují jednoslabičnou odpověď, ale žádný utěšený rozhovor. Není vůbec třeba výstřední fantazie, aby člověk do těchto výroků vnesl trochu individuality, například:
• Jsem rád, že tě zase vidím! Pořád ještě bydlíš venku na kraji města u lesa?
• Pracuje tvoje žena pořád ještě u té nábytkářské firmy? Tvoje děti už asi půjdou brzy do školy?
• Když se tak dívám na tvůj obličej – bude ti už opravdu čtyřicet?
• Doufám, že jste před tím staveništěm neuvázli v zácpě.
• Bomba, ty šaty! Co je to za látku?
• Zkoušel jsi už ten salát z tuňákem?
• Ty police až po strop, to opravdu šetří místo. To jsi dělal sám?
Není nutný ponor, ale jen vnímání zvláštnosti, která vašeho partnera odlišuje od ostatních.
Trapné otázky
Ne každému je vrozený jemnocit v otázkách dobrého tónu. Je sotva možné vypočítat všechny nástrahy, do kterých může bezmyšlenkovitý návštěvník upadnout. Někdy jsou faux pas nevyhnutelná. Nakonec jste nemohli vědět, že šarmantní společnice, kterou jste nedávno viděli s vaším nejlepším přítelem ve městě, je manželka hosta, který stojí vedle vás. Váš přítel spíš neměl chodit na stejnou párty jako manžel jeho milenky. Čemu se ovšem vyhnout dá:
Pravý nebo nepravý?
Zda je šperk pravý nebo nepravý, se ptejte v nejlepším případě dlouholeté přítelkyně, o jejímž stupni pošetilosti i majetkových poměrech máte trochu přehled. Stejně tak je tabu pravost barvy vlasů nebo otázka na poslední face-lifting. Rovněž dotazu na fyzického otce cizokrajně vyhlížejícího dítěte se raději vzdejte – pokud o tom rodiče sami nezačnou mluvit.
Nějaký problém?
Narážkám na starosti a problémy se raději vyhněte. „Slyšel jsem, že vaše firma ruší spoustu míst. Týká se to i vašeho oddělení?“ Takové poznámky jsou necitlivé, je jedno, zda se váš protějšek třese o místo nebo se spíš z moci svého úřadu stará o to, že jeho kolegům je úzko v jejich pozicích. Stejně tak neuvádíme dvojice do vysvětlovací nouze otázkami jako: „Nechcete už mít konečně děti?“ – „Spíte vlastně ještě spolu v jedné místnosti?“ – „Jak to děláte, když on je pořád na obchodních cestách a ty jsi doma sama?“
I když dostanete odpověď – trapné otázky svádějí k falešným odpovědím.
Ukázka z knihy Umění konverzace, Frank Naumann, nakladatelství Portál www.portal.cz
(brož., 176 s., 199 Kč - dotisk)